100 let republiky - Stolování na Pražském hradě

Stolování je jedním z nejdůležitějších projevů lidové materiální kultury. Při setkáních na nejvyšší úrovni pak noblesní porcelán reprezentuje daný stát. Při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa jsme pro Vás připravili fotogalerii, dokumentující proměny stolování a používaného skla a porcelánu na Pražském hradě. Prezidentský porcelán se nemění s každým prezidentem, jeho výměna obvykle souvisí se změnou státních symbolů. Odrážely se nějak změny politického zřízení na obecném vkusu? Jak se v oblasti stolování v průběhu století prezentoval a prezentuje stát, který má právě ve výrobě skla a porcelánu hlubokou tradici?

Stolování prezidentů Československa se při významných událostech se samozřejmě neobešlo bez ušlechtilého porcelánu a stolního skla. Prezident T.G.Masaryk a jeho kancelář museli hradní příborník nejen nově vybavit, ale zároveň mu dát jistou úroveň. Jídelní servis pořízený v nejlepší porcelánce země, Pirkenhammer v Březové, byl ozdoben velkým státním znakem. Omáčník z tohoto souboru je dodnes považován za jeden z nejušlechtilejších tvarů českého porcelánu. Servis byl doplněn robustním stolním sklem značky Moser s broušeným dekorem velkého státního znaku.

Soubor prvorepublikového skla, foto: © Správa Pražského hradu, Jan GlocSoubor prvorepublikového skla, foto: © Správa Pražského hradu, Jan Gloc Zajímavý osud měl jídelní servis opatřený malým státním znakem odpovídající prvnímu návrhu Jaroslava Kursy z roku 1919. Znak, tvořený pouze tradičním českým lvem, byl přijat vládním nařízením z 19. května 1919. Použití jen symbolu Čech ale vyvolalo silný odpor na Slovensku, proto se tento servis téměř nepoužíval. V roce 1939 se ale český lev právě v této grafické úpravě stal takzvaným malým znakem Protektorátu Čechy a Morava. Je pravděpodobné, že díky shodě použité symboliky s pozdějším znakem Protektorátu byl tento servis na Pražském hradě používán v letech 1939-1945.

Servis byl doplněn robustním stolním sklem značky Moser s broušeným dekorem malého státního znaku.

V letech úřadování druhého československého prezidenta Edvarda Beneše byl objednán jídelní servis v porcelánce v Nové Roli. Specializovala se na exkluzivní zakázky a pro potřeby Kanceláře prezidenta republiky dodala soubor s laločnatým okrajem zdobeným zlatým lvem vycházejícím z malého státního znaku. Soubor byl doplněn sklem značky Moser.

Soubor porcelánových nástolců byl pořízen na přelomu 20. a 30. let minulého století v porcelánce v Bechyni. Představuje jedinečný doklad staré tradice přizdobování slavnostní tabule porcelánem tvořícím alegorické skupiny.

Výběr jídelního servisu Luh se zelenou linkou, foto: © Správa Pražského hradu, Zámek Lány, Jan GlocVýběr jídelního servisu Luh se zelenou linkou, foto: © Správa Pražského hradu, Zámek Lány, Jan Gloc Po roce 1948 byl vyroben soubor se zelenou linkou užívaný dříve na chatě Luh v oboře zámku Lány z karlovarského porcelánu, značeného Dalovice, Čechy.

Změna státního znaku, uzákoněná v roce 1960 vedla mimo jiné k nové objednávce jídelního servisu pro potřeby Kanceláře prezidenta republiky. V roce 1966 přijala objednávku na nový servis moderního typu Claudia porcelánka v Nové Roli. Servis doplnilo elegantní a jednoduché broušené sklo značky Moser.

V roce 1972 objednala Kancelář prezidenta republiky nový jídelní servis již tradičně v pobočném závodě karlovarské porcelánky Bohemia v Nové Roli. Porcelán se zvlněným okrajem opustil moderní střízlivé tvary předchozí éry. Na stolech Pražského hradu jej opět doplnilo sklo značky Moser.

Současný jídelní servis byl poprvé objednán v roce 1998. Podle návrhu akademického sochaře Jiřího Vlaštovičky vyrobila soupravu nazvanou Prezident porcelánka v Nové Roli, která se stala součástí firmy Thun 1794. Nápojové sklo dodala již tradičně firma Moser.

Fotografie poskytla Správa Pražského hradu.