Velký bordel

13-04-2001

Nedávný zásah policejního komanda v Erotickém centru holešovické tržnice v Praze, která patří pražské radnici, vyvolal opět menší polemiku o problému prostituce. Polemiku podle Zdeňka Vališe neproduktivní, protože černého Petra drží v ruce už více než deset let zákonodárci.

Většina zemí západní Evropy, ale třeba i Maďarsko či Turecko prostituci trpí, respektive ji legalizují. Rumunsko a Bulharsko ji naopak zakazují a trestají. Česko patří spolu například s Ruskem k těm zemím, které zaujímají k prostituci v podstatě neutrální postoj a postihují jen její doprovodné jevy, třeba kuplířství. Dnešní legislativa pouze říká, že nevěstince jsou zakázány, což je vlastně právní úprava už z první republiky. Bývalý režim považoval prostituci za přečin. Přečiny ale byly v roce 1990 zrušeny a od té doby se politici i veřejnost dohadují, jak s fenoménem prodejného sexu naložit. Zatím marně. Diskuse, která čas od času propuká, je zcela neproduktivní. Její účastníci pouze stále omílají ty samé argumenty pro legalizaci či pro zákaz prostituce, jaké se omílaly a omílají i v jiných zemích. Občas se, pravda, objeví i názory, které tu stereotypní debatu zpestří. Onehdy se jedna vzdělaná žena ostře ohradila proti známému výroku, že prostituce je stará jako lidstvo samo. Dokazuje, že tento jev je pouze tak starý, jak starý je patriarchát, tedy s bídou nějakých čtyři tisíce let. Lidstvo je však staré desetitisíce let a v matristické epoše se prostituce nevyskytovala, protože v lidských tlupách existovaly svobodné a volné pohlavní svazky. Vida, autorka nám vlastně nabízí originální řešení, jak se s prostitucí definitivně vypořádat - zrušit patriarchát. Ponecháme-li stranou, že by to rovněž mimo jiné znamenalo zakázat prakticky všechna hlavní světová náboženství, protože ta přece mají původ v patriarchálním prostředí, je zřejmé, že přes spekulace o patriarchátu nepohne lidstvo s problémem prostituce ani o píď. Když se ale mluví o problému, má většina účastníků různých diskusí na mysli pouze některé formy prostituce, nikoli prostituci jako takovou. Prodejná žena obchoduje s tím, co je se vším všudy pouze její. Problémem jsou proto jen aktivity na prostituci organicky napojené. A ty kvetou tehdy, provozuje-li se prostituce bez kontroly. Takže šup s ní do bordelu. Už za starého Rakouska to měly prostitutky s pracovní knížkou u policajtů dobré. A jak píše Egon Ervín Kisch, takový veřejný dům paní Flekové v Rybné ulici dokonce budil důvěru. S takovým postupem by určitě vřele souhlasili nejen radní mnohých českých příhraničních měst, ale i obecní úřad na Praze 1. Už více než deset let ale marně buší do zákonodárců, aby se konečně k něčemu rozhoupali. Stačilo by jen, aby změnili zákon o obcích do podoby, jež by radním umožnila vyhnat pouliční lehké děvy do veřejných domů, kde by byly pod řádnou registrací. Ani tím se sice pouliční prostituce zcela nevymýtí, ale policisté by alespoň proti ní mohli zasahovat. Zatím ale narážejí radní na tvrdý odpor doprovázený argumentem, že povolením veřejných domů by se stát sám stal pasákem. K tomu by ovšem někdo mohl sarkasticky dodat, že pasákem je právě teď každý, kdo brání přijetí odpovídající legislativní normy, bez níž české ulice u hranic připomínají jeden velký neutěšený a neregistrovaný bordel.

13-04-2001