Vědci na Svalbardu už hlídky před medvědy držet nemusí

Základna, terénní stanice a loď se staly na tři měsíce domovem českých vědců a studentů z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Letos se opět zúčastnili polární expedice na norský ostrov Svalbard. Studovali tu parazity, rostliny, ryby i ptáky.

Studentka parazitologie Nikol Kmentová, foto: Romana LehmannováStudentka parazitologie Nikol Kmentová, foto: Romana Lehmannová Jak se vůbec vědcům v drsných podmínkách žije? Základnu mají v hlavním městě Longyearbyen, kde žije asi 2.500 lidí, uvedl Josef Elstr, vedoucí Centra polární ekologie.

"Je to rodinný dům, dřevostavba postavená na pilotech. Původní majitel tu žil s rodinou. Když jsme dům koupili, tak jsme ho přestavěli. Některé místnosti jsme předělali na laboratoře. V současné době je dům optimálně vybaven. Můžeme tu analyzovat vzorky, které tu sbíráme v terénu, a připravovat je na transport do ČR."

Svalbard, který je známý spíše jako Špicberky, je poměrně atraktivní vědecká lokalita. Jako první Čech se sem dostal Julius Payer, rodák z Teplic. Byl jeden z vedoucích rakousko-uherské výpravy v 70. letech 19. století. Po něm nese základna jméno.

Medvědů už se bát nemusí

Longyearbyen, foto: Romana LehmannováLongyearbyen, foto: Romana Lehmannová Češi mají od loňska i modernizovanou terénní stanice Nostok, dodal Oleg Ditrich:

"Pojmenovali jsme ji podle sinice, která se v okolí vyskytuje, a obohacuje půdu o dusík. Stanici tvoří čtyři buňky. Dvě jsou obytné, v dalších dvou máme laboratoř a kuchyni. Přespání v buňkách je bezpečné proti ledním medvědům, takže na rozdíl od stanování nemusíme držet hlídky."

Česko na výzkumu úzce spolupracuje s norskými kolegy z místní univerzity. Zároveň existuje středoevropská iniciativa, která zahrnuje Česko, Polsko a Rakousko. Tyto tři země vytváří společné zázemí pro výzkum.

Hrabošům chutnají mandle

Vědci tu zkoumají mikroorganismy a řasy, polární rostliny, kolonie rybáků a parazity polárních zvířat. Jako třeba Marek Brož, který na Jihočeské univerzitě studuje katedru medicínské biologie. Na hraboše tu líčí mandle, které se nejvíc osvědčily:

"Tady mám třicet pastí. Hraboš východoevropský je zavlečeným druhem. Přijel sem v minulém století s ruskými loděmi zřejmě se senem. Hraboš je mezihostitelem tasemničky. Ta ve svém finálním hostiteli, polární lišce, může být člověku potencionálně nebezpečná. Když svým trusem infikuje například vodu v potoce, a člověk se z ní napije, tak se tasemnice dostane do zažívacího traktu. A vytvoří cysty v játrech, které jsou pro člověka nebezpečné."

Na ostrově jsou dvě kolonie rybáků dlouhoocasých. Svá mláďata velmi chrání a útočí na kolemjdoucí. Jak uvedla studentka ornitologie Tereza Hromádková, mezi zimovištěm a hnízdištěm uletí ptáci i 40 tisíc kilometrů. Zimují totiž v Antarktidě, a hnízdí v Arktidě.

"Rybák má krásný dlouhý ocásek, štíhlé tělíčko, černou hlavičku. Mají jednoduchá hnízda. Je to vlastně důlek vystlaný kamínky. Hnízdí v extrémních klimatických podmínkách. V létě je tu kolem pěti stupňů Celsia. Je zajímavé, že ti ptáci jsou schopni udržet teplotu až o 20 stupňů vyšší, než je teplota vzduchu. Na těch hnízdech tráví za 24 hodin průměrně 98 procent času."

Rybák, foto: public domainRybák, foto: public domain Vědci zjistili, že někteří rybáci dávají přednost hnízdění v blízkosti lidí. A to i přesto, že je lidé ruší a ptáci kvůli tomu spí až o polovinu méně v porovnání s hnízděním v tundře. U lidských obydlí jim totiž téměř nehrozí útok predátorů, třeba medvěda, který nedávno sežral vejce celé kolonii rybáků.

Ve Světové bance semen jsou i české rostliny

Botanici v Arktidě zkoumají také rostliny, které začínají osidlovat území po ústupu ledovce, nebo jak se projevuje omezení lovu býložravých savců a ptáků na úbytku některých rostlin v tundře.

Jak dodal Oleg Ditrich z Centra polární ekologie, je tu i Světová banka semen:

"Jsme 130 metrů nad mořem. I kdyby roztál led na obou pólech, a zvýšila se hladina světového oceánu, tak by to mělo zůstat nezatopeno. Banka semen je ve vytěženém dole. Ve velikých regálech jsou uložená semena v parotěsných sáčcích. Je tady přes 2 milióny různých vzorků."

A od roku 2015 jsou tu i česká semena z genové banky v Ruzyni. 806 balíčků, v každém je 500 semen. Jsou tam regionální odrůdy zeleniny, ovoce, luštěniny, obilovin i semen léčivých a aromatických rostlin.