Už 15 let zaznamenává Post Bellum příběhy těch, kteří to nevzdali

28-05-2016

Už deset let se mohou posluchači Českého rozhlasu seznamovat s Příběhy 20.století a je to už 15 let, co občanské sdružení Post Bellum, které jim je přináší, vzniklo. Příběhy hrdinů, ale i těch, kteří se ocitli jen nevlastním přičiněním v soukolí 20.století, sdružení zaznamenává, shromažďuje v databázi Paměť národa, a v neposlední řadě vypráví dál. Ředitel společnosti Mikuláš Kroupa je hostem dnešního pořadu Panorama:

Jak se vlastně Post Bellum od svých začátků změnilo?

Foto: archiv projektu Post BellumFoto: archiv projektu Post Bellum "Z malé skupinky velmi blízkých přátel, kteří se znali ze skautu a novinářského prostředí, vznikla poměrně početná středně malá agentura neziskového charakteru, která sdružuje několik odvětví naší práce. Je tady oddělaní kreativců, kteří natáčejí a dokumentují vzpomínky pamětníků. Je tady i veliká skupina lidí, kteří se zabývají vzděláváním a projekty pro základní a střední školy a také početná skupina administrátorů. Myslím si, že se Post Bellum za těch 15 let proměnila ve velmi solidní organizaci, která je, věřím, postavená na velmi pevných základech."

Když jste sdružení zakládali, šlo především o to, zachytit příběhy pamětníků. Dneska slavíte 15 let, je stále co zachycovat?

Mikuláš Kroupa, foto: Alžběta Švarcová, ČRoMikuláš Kroupa, foto: Alžběta Švarcová, ČRo "Těch příběhů, pamětníků a starých lidí je kolem nás, alespoň z pohledu Post Bellum, stále více a více. Mezi těmi, které jsme natáčeli před těmi deseti patnácti lety, bylo nejvíce válečných veteránů z období II. světové války. Tato generace ale bohužel neúprosně odchází. Je tady ale ještě mnoho lidí, kteří prožili začátek komunismu, ta budovatelská léta socialismu, léta největší perzekuce. To jsou lidé, kteří nesou nesmírně cenné příběhy. Těch máme vyzpovídáno zhruba 1500, takže před námi je ještě spousta práce. Vidíme ale samozřejmě i mnoho zajímavých příběhů i z pozdějších období totalitního režimu, z období normalizace a pádu železné opony. A jednou se i snad naše generace stane nositelem důležitých a zásadních historických příběhů, alespoň v to věřím, tak snad i další generace budou mít co natáčet a zaznamenávat. Paměť národa nekončí rokem 1989."

Existují třeba nějací pamětníci, o které byste měli velký zájem a je třeba těžké je sehnat?

Foto: oficiální web 'Běh pro Paměť národa'Foto: oficiální web 'Běh pro Paměť národa'"Takových je samozřejmě velké množství. Jejich jména se většinou objevují v nějakých konkrétních okolnostech, třeba spisech státní bezpečnosti. Jsou to lidé, kteří by nám mohli poodhalit některé mechanismy totalitního režimu, zvláště těch tajných složek. Jsou to udavači, konfidenti, agenti StB...

Oslava výročí čeká Post Bellum 10. až 12. června, kdy se v oboře Hvězda poběží 10kilometrový běh za ty, kteří to nevzdali.

Zajímaví jsou samozřejmě i jiní lidé. Zrovna teď jste mě zachytila v příběhu Jitky Malíkové, což je dáma, která v roce 1953 byla odsouzená na 11 let, protože byla ve velmi úzkém kontaktu s tzv. Kolakovičovou Rodinou, což byl křesťanský kroužek, který se scházel a připravoval se na určité katakombální způsoby prožívání své víry v době komunistického režimu. Ukazuje se, že z celé té skupinky žijí snad dva lidé a sehnat je, je velice obtížné. Takže my máme k tomu příběhu pouze už jen paní Jitku Malíkovou. Pak je tady ale řada dalších, které bychom rádi natočili a víme o nich. Jsou to ale lidé žijící v Austrálii, ve Spojených státech...opravdu ve velkých dálkách, které nejsou pro nás úplně dosažitelné, protože nemáme dost peněz, abychom za nimi dopravili naše studio."

28-05-2016