Třetina lidí v Česku si myslí, že by se měla obnovit základní vojenská služba

16-08-2014

Třetina lidí v Česku si myslí, že by se měla obnovit základní vojenská služba. Ukázal to průzkum, který pro Český rozhlas zpracovala společnost Median. Průzkum přinesl i další zjištění. 46 procent obyvatel Česka se obává, že některý ze současných ozbrojených střetů ve světě přeroste v konflikt, který ohrozí i naši zemi.

Foto: ČT24Foto: ČT24 Základní vojenská služba existovala od dob první republiky. Před rokem 1989 trvala dva roky, u vysokoškoláků, kteří absolvovali vojenskou katedru jeden rok. Po revoluci se postupně zkracovala až na jeden rok. Posledních 878 branců nastoupilo na vojnu 30. března 2004. Pak byla základní vojenská služba v Česku definitivně zrušena a nahrazena profesionální armádou.

Pro návrat základní vojenské služby se vyjádřilo 37 procent Čechů. Podpora byla vyšší hlavně u starších ročníků, například u lidí od 60 let skoro poloviční. Zachování nynějšího stavu, tedy brannou povinnost jen při ohrožení státu nebo válečném stavu, podpořilo 36 procent lidí, pro povinné odvody při nedostatku profesionálních vojáků se vyslovilo 23 procent. Nejčastěji si obnovení vojny přejí voliči KSČM a lidé, kteří nedůvěřují současné profesionální armádě, říká Daniel Prokop z agentury Median:

"Odpovídá to také tomu, že část společnosti vojnu nechápe jen jako otázku obranyschopnosti, ale také jako otázku nějaké výchovy mladších mužů. Proto podporují základní vojenskou službu. Nicméně její obnovení v původní podobně, tam je poptávka omezená."

Prokop Daniel, foto: ČT24Prokop Daniel, foto: ČT24 Z průzkumu také vyplynulo, že k obnovení vojenské služby se přikláněly více ženy. Muži se víc drží zpátky:

"Řada z nich s tím má nějakou negativní zkušenost a cítí empatii k té mladší generaci, že si ten rok až dva života na vojně mohou odpustit."

Politici napříč politickým spektrem si většinou obnovení takzvané povinné vojny nepřejí. Debatu ale šéf lidovců Pavel Bělobrádek nevylučuje:

Pavel Bělobrádek, foto: archiv vlády ČRPavel Bělobrádek, foto: archiv vlády ČR „Nemyslím si, že je zatím prostor pro to, aby chlapci znovu chodili na vojnu, už vůbec ne na dva roky. Myslím si, že diskuse se může být o tom, jestli nějaký půlroční kurz by nebyl vhodný."

Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska by povinná vojna teď ani nebyla možná:

„Zavést povinnou vojenskou službu je vyloučené z hlediska technologického. Moderní zbraňové systémy jsou dnes natolik složité, že jejich obsluha musí být profesionální. Jinak by napáchala víc škody než užitku."

Také podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z ČSSD je v armádě klíčová profesionalita:

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, foto: Filip JandourekMinistr zahraničí Lubomír Zaorálek, foto: Filip Jandourek "Pro nás základní bezpečnost není v tom, že budeme povolávat vojáky a nějak zásadně měnit složení ozbrojených sil. Jde o to, abychom měli jasnou představu, co má naše armáda dělat, abychom dokázali mít složky bojeschopné, kvalitně připravené a aby byly schopné být nasazené tam, kde je to třeba. ČR dnes dodává stovky vojáků do misí a jde o to, abychom si tuto schopnost drželi."

Obnovení povinné základní vojenské služby v modernější podobě než dřív si ale dokážou představit komunisté.

V české armádě dnes slouží dvacet tisíc profesionálů. V poslední době se objevily spekulace, že vláda základní vojenskou službu opět zavede. Ministr obrany Martin Stropnický uvedl, že se jedná pouze o novelu branného zákona, který nikdy nebyl zrušen. Ta má umožnit zefektivnit přípravu státu na možnost, že se dostane do válečného konfliktu. Dosavadní zákony totiž umožňují doplňování armády až ve chvíli, kdy vláda vyhlásí takzvaný stav ohrožení státu. První odvedení by pak byli k dispozici až za 72 dnů. Museli by ještě podstoupit výcvik, který trvá tři až šest měsíců. Novela umožní odvodní řízení ještě před vyhlášením stavu ohrožení.

Jak poznamenal bezpečnostní expert z Metropolitní univerzity v Praze, Oldřich Bureš, nebyla by zavedena povinná vojenská služba, ale povinné odvody:

Foto: ČT24Foto: ČT24"Ty by umožnily armádě zavčas vycvičit specialisty v dostatečném počtu, zejména ty, kterých se jí nedostává. To znamená například IT specialisté, kteří by v těch nových konfliktech, to by nebyly ty klasické zákopové války, mohli být povoláni, ale zároveň by absolvovali nějaký stručný vojenský výcvik, bez kterého v armádě nemohou fungovat. Druhá věc je něco, co už existuje, tzv. aktivní zálohy, ve kterých teď slouží pouze nějakých 1300 dobrovolníků. Absolvují v současné době osmi týdenní základní výcvik, potom jsou následně povoláváni po určité době na delší dobu a počet těchto lidí by údajně měl vzrůst až na pět tisíc."

Při krizi na území ČR by podle jeho slov pomáhali při hlídání elektráren, kritické infrastruktury, při povodních a podobně.

Průzkum dále ukázal, že se každý druhý člověk obává, že je společnost na prahu dalšího celosvětového konfliktu. 46 procent lidí si myslí, že se některý ze současných ozbrojených střetů ve světě - třeba boje na východní Ukrajině - rozroste do takové míry, že zasáhne i Česko. S výrazným odstupem pak lidé zmiňují boje s Talibanem v Afghánistánu a radikální islamisty v Iráku. Až pak je podle Daniela Prokopa z Medianu strach z konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.

"Asi 16 procent lidí z těch, kteří se obávají nějakého většího konfliktu, si myslí, že by souboje v Gaze mohly přerůst v takový konflikt. Na druhé straně si uchovávají pořád ráz lokálního konfliktu, do kterého se zapojují ostatní mocnosti rétoricky, symbolicky, ale ne přímo vojensky."

16-08-2014