Téměř polovina lidí si nedokáže vybavit, co se stalo v roce 1938

Až 46 % Čechů ve věku od 18 do 65 let si nedokáže správně zařadit Mnichovskou dohodu. Češi si nejlépe vybaví události z roku 1918 a 1968. Z průzkumu vychází, že s děním v srpnu 1968 jsou spojeny silné emoce. Správně si přiřadit pojem "Pražské jaro" dokáže ale jen 65 % lidí.

28. říjen 1918, foto: Public Domain28. říjen 1918, foto: Public Domain Průzkum o znalostech tzv. "Osmičkových výročí" provedla společnost NMS Market Research pro Post Bellum. Výsledky šetření popisuje autor průzkumu Kamil Kunc.

"Znalost osmičkových událostí je v české populaci poměrně vysoká, ale je to tak, že se dramaticky snižuje s tím, jak je ta událost stará, kromě události založení Československa v roce 1918. Zejména nejmladší generace téměř polovinu těch událostí nezná, není schopná správně pojmenovat a říct, co se v těch letech stalo. Čím je domácnost méně vzdělaná, také má většinou menší příjem, tak tam znalost těch událostí je zdaleka nejmenší."

Znalosti se zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem. Mladá generace si nejlépe vybaví události okolo založení Československa v roce 1918. Přesto však právě u mladé generace jsou znalosti "Osmičkových výročí" nejnižší, říká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum.

"Podle sociologických šetření, které jsme provedli společně s agenturou NMS Market Research, a zároveň jsme ten náš průzkum srovnávali s průzkumem CVVM (Sociologického ústavu AV ČR z letošního jara) vychází bohužel poměrně alarmující čísla. Každý druhý člověk ve věku patnáct až dvacet čtyři let neumí odpovědět, co se stalo v roce 1948 a 1968. Rok 1938 je u těchto lidí ještě níže, takže zhruba pouze třetina lidí zatápe a je schopna nějaké odpovědi."

Nejvíce informací získávají mladí na školách

Obsazení Sudet v roce 1938, foto: Bundesarchiv, Bild 146-1976-033-20 / CC-BY-SA 3.0Obsazení Sudet v roce 1938, foto: Bundesarchiv, Bild 146-1976-033-20 / CC-BY-SA 3.0 Povědomí o moderní historii získávají mladí nejčastěji na školách. Pouze čtvrtina dotazovaných uvedla, že považují výuku moderních dějin za dostatečnou. Podle Kroupy se sice výuka na školách za posledních pět let zlepšila, přesto převládá trend vyučovat dějepis jako kapitolu z učebnice. Žáci se látku učí nazpamět´ a poté ji hned zapomenou. Nemalou část informací o Pražském jaru a srpnu 1968 získali studenti od svých rodičů. Ti se s nimi baví o událostech, které sami prožili. Podle Mikuláše Kroupy by mohlo být řešením naučit se vyprávět historii dětem a mladým lidem zajímavě. Organizace Post Bellum nabízí školám zážitkové programy, například workshop "Den, kdy se mlčelo".

Masaryka si Češi cení nejvíce

Mikuláš Kroupa, foto: Jana Kudláčková / ČRoMikuláš Kroupa, foto: Jana Kudláčková / ČRo Pro český národ je heslo prvního československého prezidenta "Nebát se, nelhat a nekrást" stále platné.

"Při hodnocení jednotlivých událostí a přiřazování kladného a záporného znaménka se ukazuje, že tento národ si nejvíce cenní a kladně hodnotí sametovou revoluci v listopadu 1989 a nejnegativněji hodnotí právě invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Je to zajímavé v tom, že o maličko více negativněji tento národ hodnotí právě invazi před Protektorátem Čechy a Morava. Protektorát je pro Čechy o něco méně negativnější než srpen 1968. Tento národ považuje za nejpozitivnější čtyři osobnosti z historie 20. století. Na prvním místě Tomáše G. Masaryka, na druhém místě Jana Palacha, jehož čin považují za hrdinský, na třetím místě Jana Masaryka a na čtvrtém místě, což je pro mě veliká radost je Václav Havel,"říká Mikuláš Kroupa.

Paměť národa chystá výstavy na Letné a v Dejvicích

Paměť národa připravuje k 100. výročí založení Československa novou výstavu v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina na Letné. Výstavu bude možné navštívit od října do prosince letošního roku.

Tomáš Garrigue Masaryk, foto: Public DomainTomáš Garrigue Masaryk, foto: Public Domain "Cílem výstavy je umožnit lidem, aby mohli přemýšlet nad svojí přítomností skrz minulost, kterou jim nabízíme. Takže my nechceme, aby pasivně konzumovali data, ale chceme jim umožnit vstřebávat ty části historie, ať už je pozitivní nebo negativní, udělat si názor na to, co je svoboda, co je nesvoboda, co je totalita, kde dneska stojíme, kam chceme směřovat, abychom neopakovali ty chyby, které historie má tendenci opakovat neustále dokola. Tohle je prostorová instalace, která lidi teleportuje do devíti přesně definovaných, doložených, historických okamžiků. Nám bylo umožněno částečně vstoupit do rozsáhlého komplexu osmi tisíc metrů čtverečních pod zemí, vlastně soklu toho památníku. Zároveň se do toho podzemí vstupuje dvěma vchody, levým a pravým, každý vchod má svojí vlastní část expozice, takže jsou to dvě multimediální instalace a třetí jako vrchol toho trojúhelníku je instalace zdi, která spojuje ty dvě kapsy, co se týče pohledu z města a vytváří celek. Je jakousi cenzurou toho výhledu, který Pražané i turisté z toho místa mají."

Popisuje zhotovitel projektu Martin Hejl. Kromě výstavy na Letné chystá Paměť národa s Prahou 6 a Národní galerií v Praze venkovní výstavu k 50. výročí srpnové okupace. Tvořit ji budou velkoformátové fotografie Josefa Koudelky na Vítězném náměstí a panely s vyprávěním a fotografiemi Paměti národa v Dejvické ulici. Výstavu si bude možné prohlédnout od 15. srpna do 5. září.