Nezaměstnanost je stále vysoká, ekonomika by ale letos měla výrazně růst

Úřad práce, foto: Filip Jandourek

Jak se zdá, česká ekonomika se vzpamatovává z recese, její další nastartování ale nebude jednoduché. Průmysl i zahraniční poptávka oživují, počet lidí bez práce byl v lednu rekordní. Lidí registrovaných na Úřadech práce bylo nejvíce v historii Česka - téměř 630.000. Většina z nich je schopná ihned nastoupit do zaměstnání. Podle analytiků se ale i nezaměstnanost bude s nárůstem průmyslových zakázek snižovat.

Úřad práce,  foto: Filip Jandourek
Sezónní práce skončily a nezaměstnanost tak poskočila - tentokrát ovšem na hrozivé číslo. Důvody shrnul v Českém rozhlase ekonom Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při pracovišti CERGE-EI.

"Každý leden naroste výrazně počet nezaměstnaných, protože ukončení pracovního poměru je zpravidla plánováno na konec roku a ti lidé dorazí na úřady práce až v lednu. Je tam tedy vždycky velký nárůst, není to jenom letošní leden, byli to vždycky v minulosti. Potom je tam ten nárůst nezaměstnanosti, který se naakumuloval za minulý rok, který nebyl příliš příznivý. Když dáme dohromady tyto dva efekty, docházíme k historicky rekordnímu počtu nezaměstnaných ke konci ledna."

Nezaměstnanost v lednu vzrostla ve všech krajích. Nejvyšší zůstala v Ústeckém kraji na úrovni téměř 12 procent. Vysoká je také v Moravskoslezském kraji. Naopak tradičně nejlépe je na tom Praha následovaná Plzeňským a také Středočeským krajem.

Daniel Münich,  foto: Šárka Ševčíková
"Počet nezaměstnaných se kumuloval loňský rok - byť se očekávalo, že se začne situace zlepšovat. Co je zajímavé, že relativně málo lidí přichází "do" nezaměstnanosti, už to nejsou ty obrovské vlny, které tam přicházely v době, kdy krize vrcholila. Zároveň ale výrazným způsobem poklesl tzv. odliv z nezaměstnanosti - tempo, jakým nezaměstnaní lidé nacházejí práci. Takže tímto složeným efektem, velkou opatrností firem a zaměstnavatelů se naakumulovalo hodně nezaměstnaných a lednu to dosáhlo historického maxima."

Nejpočetnější skupinu mezi nezaměstnanými tvoří lidé se středním odborným vzděláním s výučním listem - ti v evidencích úřadů práce mají dvoupětinový podíl. Další silnou skupinou jsou lidé se základním vzděláním, které má zhruba každý čtvrtý nezaměstnaný. Struktura se přitom za poslední roky výrazně nezměnila. Naproti tomu nízké zastoupení mají mezi uchazeči o práci lidé s doktorským titulem, bakaláři a lidé s vyšším odborným vzděláním. Nezaměstnanost postihuje všechny věkové kategorie rovnoměrně. Nepatrně vyčnívají mladí lidé od 20 do 24 let a lidé ve věku 55 až 59 let.

Ekonomka Ilona Švihlíková ale ve vysílání Českého rozhlasu upozornila na další aspekt nezaměstnanosti, který není tolik viditelný.

Ilona Švihlíková,  foto: Alžběta Švarcová
"Kromě toho, že tady máme 600 tisíc nezaměstnaných, tak je tu ještě jedno číslo, které nepůsobí příliš optimisticky - to je počet volných míst. Ten je rekordně nízký, je jich jenom 36 tisíc. Je tu obrovská nerovnováha. Ono těch volných míst je málo dlouhodobě. To znamená ten rozdíl mezi těmi, kteří jsou nezaměstnaní, a mezi počty velkých míst je řádově odlišný už delší dobu. Teď tedy spadl na rekordně nízkou úroveň. To znamená, že ekonomika není schopna generovat nové pracovní příležitosti. To se samozřejmě odráží ve zvýšeném strachu občanů, v tom, že drží úspory, neutrácí, vybírají z termínovaných vkladů. Toto všechno se v ekonomice šíří dál."

V Česku by se příští rok mohly začít testovat nové služby pro domácnost, v nichž by do budoucna mohly najít práci tisíce lidí. Díky oficiální výpomoci při údržbě domu a zahrady, vaření či úklidu by si nezaměstnaní mohli nejprve přivydělat, později získat i místo na plný úvazek. Od zavedení těchto služeb si politici i analytici slibují nejen snížení nezaměstnanosti, ale také úbytek práce na černo. Nezaměstnaný by získal místo u pracovní agentury, která by ho pak poslala k zájemcům do domácnosti. Tam by dostal poukázky, za ně by mu zaměstnavatel dal peníze. Například šek by zájemci mohli pořídit za 70 či 80 korun, pracovník by za něj ale od firmy získal stokorunu. Rozdíl by kompenzovaly dotace.

Analytici si ale myslí, že trh práce má nejhorší za sebou. Počet volných pracovních míst se oproti prosinci stagnoval. Průmyslová produkce i vývoz firem v Česku navíc loni rostly, podle analytiků české hospodářství oživuje. I Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky. Také loňské výsledky zahraničního obchodu přinesly pozitivní informace. Vývoz i dovoz loni podle Českého statistického úřadu meziročně stouply. Zahraniční obchod skončil v přebytku. Podle Asociace exportérů dosáhl export rekordních hodnot. Na vlnách Českého rozhlasu okomentoval ekonomická čísla Petr Dufek, analytik ČSOB.

"Ta čísla jsou rozhodně pozitivní. Přinášejí nám naději, že ekonomika nabírá na síle. Připisuji hlavně velký význam zahraniční poptávce, ostatně zahraniční zakázky už rostly ve druhé půlce roku docela rapidně. Pomohly nejenom růstu průmyslu, ale i celého českého exportu a nakonec i české ekonomiky."

Silný růst poptávky se koncentroval zejména do strojů a dopravních prostředků, které jsou silnou parketou českých vývozců.

Petr Dufek,  foto: ČT
"Neroste pouze automobilový segment, ale je pořád vidět, že je dominantní. Automobilky mají historicky nejvyšší zakázky, nejvyšší produkci, jakou jsme tady kdy viděli. V každém případě pořád, jako většina toho přírůstku v průmyslu jde na vrub automobilek. Pro mne je ale pozitivní, že téměř všechny průmyslové obory jsou v plusu. To je známka toho, že se česká ekonomika opravdu odráží ode dna."

Jedním z důležitých ukazatelů je průmyslová produkce. Ta loni v Česku meziročně vzrostla o půl procenta. Výroba tak obrátila pokles. V dalších měsících se podle analytiků bude projevovat pozitivně v průmyslu vliv oslabení kurzu koruny. Za celý letošní rok by mohla průmyslová produkce stoupnout podle ekonomů o pět až osm procent. I ekonom Petr Dufek zůstává optimistický.

"Věřím zahraniční poptávce, věřím pozitivnímu výhledu německé ekonomiky, které je naším hlavním obchodním partnerem. Tam směřuje více než třetina českého exportu a produkce českého průmyslu. Pokud se daří zahraniční poptávce - a zdá se, že letošní rok bude ještě příznivější než loňský - tak věřím českému průmyslu a věřím v návrat růstu do českých krajin."

Dodejme, že české stavebnictví loni skončilo ve výrazném propadu, stavební produkce klesla už pátý rok v řadě. Stát a veřejná správa posílají do sektoru stále méně peněz. Veřejné zakázky pro všechny obory loni meziročně klesly o více než desetinu. Klesá i počet zahájených a dokončených bytů.