Mají vlk, vydra a bobr v Česku místo?

Vlk, bobr a vydra. Tyto různou měrou chráněné druhy nemají v České republice přirozené nepřátele a jejich rostoucí stavy mohou být podle stanoviska Českomoravské myslivecké jednoty nebezpečné, jak pro přírodu, tak pro člověka. Podle Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody jsou ale opatření dostatečná, a na dalších se pracuje.

Foto: ČTFoto: ČT Podle myslivců a rybářů vlk, bobr a vydra samozřejmě do krajiny patří, ale musí se brát ohled na to, že v české přírodě nemají přirozené nepřátele.

„Konkrétně u vlků chceme, aby bylo nastaveno, kde by měli žít, kde budou mít plnou ochranu, a je to naprosto v pořádku. Zároveň ten prostor bude zaručovat, že populace vlků tady zůstane a bude stabilní. Zbytek je o řešení konfliktů s naším současným hospodařením. Každý by si měl uvědomit, co to pro chovatele znamená. Mnozí z nich mi říkají, že se svojí činností skončí, protože to nemá cenu. Ať dělají jakákoliv opatření, tak neustále jim vlci trhají ovečky," říká Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Do roku 2017 stát proplatil škody způsobené vlky za 1,4 milionu korun. Za každý rok z posledních let narostly škody trojnásobně. Aktuálně se řeší škody za 27 milionů korun. Myslivci chtějí od státu jasnou definici počtu vlků a zón, ve kterých je jejich výskyt únosný. Podle mluvčí Ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové se v tuto chvíli při současném počtu 50 vlků v pěti až šesti stálých smečkách stanovení optimálního počtu vlků neplánuje.

Foto: Kateřina Hlavatá, Flickr, CC BY 2.0Foto: Kateřina Hlavatá, Flickr, CC BY 2.0 Podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody, není stanovení počtu vlků v přírodě reálné: „Agentura ochrany přírody připravila program péče o vlka. Jedním z bodů tohoto programu péče je také evidence zvířat chovaných v zajetí. Co se týče stanovení počtu zvířat, která by v České republice mohla žít, to je u vlka naprosto nereálné. Vlk je zvíře, které se pohybuje na vzdálenosti stovek kilometrů. Stanovení nějakých zón je těžko myslitelné, navíc vlk je zvíře, které je v naší přírodě potřeba, protože pomáhá snižovat přemnožené stavy spárkaté zvěře."

V roce 2014 se v Česku objevili první vlci a jejich počet velmi rychle stoupá. Byla u nich zaznamenána ztráta plachosti. Podle Českomoravské myslivecké jednoty není možné, aby se vlci dostávali do zastavěných lokalit. Myslivci si myslí, že vlky do přírody někdo vypouští z domácích chovů. To je zákonem zakázáno. Ministerstvo životní prostředí naopak říká, že žádné potvrzené informace o vypouštění vlků do přírody nemá. Podle mluvčí Ministerstva životního prostředí je v současné době možné požádat o výjimku ze zákona a vlka ulovit nebo odchytit, v případě, že se chová nestandardně.

Podle myslivců jsou vydry přemnožené

Foto: Pixabay, CC0 Public DomainFoto: Pixabay, CC0 Public Domain Podle Pavla Vrány z Českého rybářského svazu jsou vydry přemnožené tak, že pokles populace původních druhů ryb se v podstatě rovná vyhubení a to nelze finančně kompenzovat. Mezi lety 2010 až 2017 vyplatil stát jako odškodné 100 milionů korun.

„Vydra v České republice nikdy úplně nevyhynula, pravděpodobně byla zredukovaná na takové stavy, které člověk běžně vidět nemohl. Předpokládá se, že tady žila nějaká reziduální populace, opravdu minimální. Nicméně ten nárůst je enormní. Ministerstvo životního prostředí deklarovalo tuším 6000 kusů vyder nyní, ale ty stavy jsou mnohonásobně vyšší," říká Pavel Vrána.

Bobří hráz, foto: Štěpán TračíkBobří hráz, foto: Štěpán Tračík Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody uvedla, že na tom vydra není tak dobře, aby se snižovaly jejich stavy: „Vydra říční je druhem, který v tuto chvíli na tom zdaleka není tak dobře, aby se mohly nějaké odlovy povolit. Navíc v tom množství zvířat, které by se hypoteticky mohlo odlovit, aniž by byla ohrožena celá populace vyder, je tak nízké, že by to vůbec neřešilo ty škody na rybách. A právě proto, že stavy vyder není možné snižovat, tak stát rybářům ty škody kompenzuje."

Škodí bobr?

Dalším živočichem je bobr evropský. Ten podle rybářského sdružení představuje největší nebezpečí pro oblast jižních Čech, kde má ideální podmínky k životu.

Foto: Bohuš Číčel, CC BY-SA 3.0Foto: Bohuš Číčel, CC BY-SA 3.0

Foto: Sylvain Haye, CC 3.0Foto: Sylvain Haye, CC 3.0 „Nejčastější škody, které bobr páchá, je na rybnících, to znamená na hrázích případně na výpustech z rybníku a na bezpečnostních přelivech. V případě, že ta destruktivní činnost nebude zaznamenávána, protože bobr žije v podstatě skrytě a na první pohled nejsou ty díry v hrázi vidět, tak se může stát, že když přijde větší voda, že v podstatě tu hráz protrhne a samozřejmě se všemi důsledky, kterou jsou s tím spojené,“ říká Michal Kratochvíl, z Rybářského sdružení České republiky.

„Ministerstvo životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se snaží co nejvíce umožnit myslivcům, aby bobra mohli lovit. Odlov bobra ale není jednoduchý. V České republice je zhruba 6 až 10 tisíc kusů bobra. Těch několik desítek kusů, které byly odloveny, neodpovídají té hrozbě, kterou bobr přestavuje,“ dodává Michal Kratochvíl.

Foto: archiv ČRo - Radia PrahaFoto: archiv ČRo - Radia Praha Podle něj se bobr stálé šíří, i přes to, že je lov v zóně C v jižních Čechách povolen. Rybářské sdružení České republiky chce stanovit dobu lovu i v zónách B. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je opatření co se bobrů týče dostatečné.

„Česká republika je v tuto chvíli rozdělena na tři zóny, to znamená, že zóna C, to je oblast jihočeských rybníků, tak tam by se bobr vůbec neměl dostat a v okamžiku, kdy se tam objeví, tak je povolen jeho odlov. Zóna B, která tvoří většinu republiky, je takovou přechodovou oblastí, a tam pokud se bobr vyskytuje a působí velké škody, tak je možné požádat si o výjimku. Pokud jsou škody opravdu výrazné, hrozí třeba provrtání rybničních hrází, tak ty odlovy jsou povolovány i tady. Takže pro nějaké rozšíření pravomocí nevidíme v tuto chvíli důvod, protože si myslíme, že ty možnosti tady existují," říká Karolína Šůlová, tisková mluvčí Agentury ochrany přírody.