Čeští vědci stále více spoléhají na patentovou ochranu

22-02-2014

Loňský rok byl rekordní v počtu patentových přihlášek podaných v České republice. Dohromady je v tuzemsku v současnosti platných asi 30 000 patentů, které chrání inovativní řešení i technické objevy. Rok 2013 byl zajímavý tím, že patenty hodně podávaly české vysoké školy - podaly celou jednu čtvrtinu z bezmála tisíc žádostí. Tuzemští vynálezci ale stále chrání svá patentová práva ve srovnání s okolním světem málo. Patenty jim přitom mohou přinést - mimo jiné - významné finanční prostředky k dalšímu výzkumu.

Josef Dvornák, foto: ČTJosef Dvornák, foto: ČT Informace o počtu patentových přihlášek přinesly Lidové noviny. Češi chtějí chránit své duševní vlastnictví čím dál tím více, podali nejvíce patentů za posledních 20 let a vyrovnají se v tomto ohledu třeba sousednímu Rakousku. Co se dá všechno patentovat, shrnuje v rozhovoru pro Radio Praha z roku 2011 Josef Dvornák z Úřadu průmyslového vlastnictví, který patenty eviduje a schvaluje žádosti o ně.

"Obecně se patentují technická řešení. Jsou to technická řešení, z nichž jsou některé oblasti vyloučeny. Patentový zákon definuje patent negativně, čili říká, co nemůže být patentováno. Nemůže být například patentován software. Nemohou být patentovány některé lékařské zákroky. Nemohou být patentovány objevy. Většina technických řešení ale patentována může být, včetně chemických přípravků, které slouží jako základy léčiv."

Nelze tedy patentovat třeba samotné vědecké teorie či matematické metody, ani plány či pravidla. Technické školy chtějí ale především chránit technická řešení, která jsou pro ně klíčová. Na prvním místě co do počtu přihlášek stojí mezi vysokými školami České vysoké učení technické. Podalo 66 přihlášek a podle Lidových novin polovina z nich patřila fakultě elektrotechnické. Některé patenty škola prodala do zahraničí. Žádosti přišly také z Vysoké školy báňské, ta má 29 žádostí o patent. Z pražské Vysoké školy chemicko-technologické jich došlo 14. Podat přihlášku ale neznamená, že úřad automaticky patentovou ochranu udělí. Kolik přihlášek je úspěšných, popsala Českému rozhlasu Eva Schneiderová, ředitelka patentového odboru Úřadu průmyslového vlastnictví.

Eva Schneiderová, foto: Úřad průmyslového vlastnictvíEva Schneiderová, foto: Úřad průmyslového vlastnictví "V průměru lze říci, že zhruba necelá polovina patentových přihlášek v národním patentovém řízení uspěje. Jedním z důvodů může být i to, že si čeští přihlašovatelé chtějí přihlásit nebo patentovat něco, co už bylo objeveno, co už bylo někde popsáno, vynalezeno. V tomto směru se snažíme upozorňovat veřejnost na existující patentové databáze, kde je možno vyčíst, co už bylo vynalezeno, co už bylo objeveno. Je to patentová databáze Úřadu průmyslového vlastnictví a nebo databáze Evropského patentového úřadu ESPASNET."

Řada objevů také dostane stopku kvůli tomu, že jim nepředcházel vědecký výzkum nebo nejsou průmyslově využitelné. Jak vůbec takové patentové řízení probíhá?

"Přihlašovatel podá patentovou přihlášku, která je podrobena průzkumu, při kterém se zkoumá, jestli to patentové nárokované řešení splňuje podmínky patentovatelnosti, tedy světovou novost - to je základ. Patentová přihláška se po 18 měsících od podání zveřejňuje, a tedy sama o sobě se stává stavem techniky. To někdy může být i samotným účelem přihlašovatele, že tímto způsobem vlastně blokuje pro ostatní klienty - zájemce - stav techniky. Pokud přihláška splňuje všechny podmínky, tak je udělen patent."

Podle Evy Schneiderové nejčastěji využívají patentů obory, kde je mnoho kreativních lidí a technicky zdatných odborníků.

"Je to spíše oblast IT, respektive vynálezy realizované počítačem, protože samotné počítačové programy chránit nelze, ale vynálezy s tímto spojené. Už tradičně to bývá stavebnictví a doprava."

Problém je s ochranou vynálezů za hranicemi Česka - tzv. evropský patent totiž chrání český výrobek za hranicemi. Některé vědce nebo firmy ale odrazuje cena, proto evropské ochrany třeba v porovnání se sousedním Německem využívají jen minimálně. V Česku stojí přihlášení asi deset tisíc korun, celoevropská ochrana vyjde zhruba na 375 tisíc korun. Ta celosvětová se pohybuje v podobných částkách. Údaje doplňuje Josef Dvornák.

Ilustrační foto: Filip JandourekIlustrační foto: Filip Jandourek "Patent platí teritoriálně. Máte-li například český patent, potom patentová ochrana platná na území České republiky, ale není už platná v Německu, ve Francii nebo v Číně. Podnikatelé, kteří si stěžují, ze zemí jim jejich nápad kopírují, si musí uvědomit, že podání patentu na jednom teritoriu nechrání jejich nápad na teritorium druhém."

Patentům podléhají například léky předního českého chemika profesora Antonína Holého. Jeho léky pomáhají milionům lidí po celém světě, zejména pak lidem nemocným AIDS. V roce 2017 vyprší patent na jeho nejznámější přípravek. Farmaceutické firmy se už teď připravují - po vypršení patentu bude moci jako takzvané generikum vyrábět kdokoli. Ústavu Akademie věd, kde Holý pracoval, dodnes zajišťují významnou část rozpočtu právě patenty na léky z jeho laboratoře. A co vlastně na patentech nejdůležitější podle Evy Schneiderové?

"Přihlášením patentové přihlášky a jejím zveřejněním se posunuje stav techniky stále dopředu. Stále se zveřejňují nová a nová řešení, která by jinak nebyla žádným způsobem zveřejněna, takže tím se vlastně posunuje celá technika dopředu. Majitel práv tak získá majetek, to znamená, že s ním může nakládat. Potom uzavírá licence, může prodat patent, vynaložené prostředky, které do celého výzkumu, vývoje a konstrukce na začátku vložil, by se mu měly díky patentové ochraně vrátit nazpátek, naopak ještě by na tom měl mít přidanou hodnotu. Tu by mohl investovat dál do dalšího vývoje."

Dodejme, že "stavem techniky" je podle internetové Wikipedie všechno, co bylo zveřejněno přede dnem přihlášení patentu - ať již v České republice nebo v zahraničí. Asi nejvíce jsou patenty spojeny s českým vědcem Otto Wichterlem, vynálezcem kontaktních čoček. Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty, které uznal i americký soud v roce 1982. Americké společnosti totiž z jeho revolučního vynálezu chtěly těžit. Problém nebyl v samotných patentech, byl ale v licenčních smlouvách. Československá vláda se v roce 1977 vzdala veškerých licenčních smluv a také v malé míře zasahovala do patentových sporů. České hospodářství tak přišlo přibližně o miliardu devizových dolarů.

22-02-2014