Spor o investiční pobídky

04-10-2005

Česká republika se pyšní primátem v přílivu zahraničních investic do ekonomiky. Ze všech zemí středoevropského regionu přišlo do České republiky nejvíc zahraničních investic a díky nim se země stala například jedním z největších výrobců automobilů v Evropě. To vše díky investičním pobídkám především pro zahraniční firmy. Podle některých ekonomů i domácích podnikatelů ale jejich vliv na ekonomiku není jen pozitivní. Diskuse o investičních pobídkách byla i hlavním tématem diskusí při zahájení strojírenského veletrhu v Brně. Více Jaromír Marek.

Brněnský veletrh, foto: ČTKBrněnský veletrh, foto: ČTK Od roku 1998 dostalo 164 převážně zahraničních firem "investiční pobídky" ve formě dotací a odpuštěných daní v celkové hodnotě přes sto miliard korun. Díky tomu vznikla v Česku celá řada především průmyslových podniků, například už i zmíněné automobilky. Před rokem otevřela výrobu v Kolíně trojice automobilek Peugeot, Toyota, Citroen, nyní vážně zvažuje postavit továrnu na Ostravsku jihokorejská Hyundai. Česká ekonomika se bez velkých zahraničních investorů neobejde. "Kdybychom neměli zahraniční investice, růst HDP by nebyl 5,1%, růst produktivity práce by nebyl takový, jaký je. Zahraniční obchod a jeho kladná bilance by nebyla taková jaká je. Investiční pobídky využívají všichni, ne všichni to tak dobře umí, jako ČR." Říká ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Faktem je ale i to, že většina investic v poslední době směřuje právě do automobilového průmyslu, což někteří ekonomové kritizují jako přílišnou specializaci. Pokračuje předseda ODS Mirek Topolánek. "Při podrobnějším pohledu na českou ekonomiku ta rizika vidět musíte, ale neznám nikoho rozumného, kdo by chtěl říkat zahraničnímu kapitálu: do tohoto odvětví investujte a do tohoto nikoli. Vliv na naše HDP a skladbu exportu je evidentní. Při každém pohybu v tomto resortu se to bude razantně projevovat na našem trhu. Dnes to vypadá, že je to pozitivní, ze střednědobého pohledu to tak pozitivní nemusí být."

Vicepremiér pro ekonomiku, bývalý šéf vládní agentury Czechinvest, která má právě zahraniční investice na starosti, Martin Jahn však s jakoukoli kritikou na adresu automobilového průmyslu nesouhlasí. "Kapacity automobilového průmyslu, které se zde budují, jsou nejmodernější v Evropě. Takové továrny se staví na 20-25 let. Pokud se budou nějaké závody utlumovat, nebudou to tyto nové provozy, takže nejméně dvacet let zde tyto problémy nehrozí. V jiném průmyslovém odvětví, jako automobilovém a elektronickém průmyslu se nebudují tak velké závody. Ten automobilový je vidět, ten elektronický méně." Liberálním ekonomům však vadí pobídky jako takové, aby jedni mohli získat dotace a daňové úlevy, musí je někdo jiný zaplatit na daních. To, co je pro jedny pobídkou, stává se pro druhé brzdou, tvrdí např. Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku. Jednoznačný není podle něj ani dopad na zaměstnanost. Oficiální číslo Ministerstva průmyslu a obchodu uvádějí 50 tisíc nových pracovních míst, která vnikla nebo mají vzniknout na základě pobídek, podle Macha ale investiční pobídka může pouze zvýšit zaměstnanost a růst v jednom místě na úkor místa jiného. Celkově ale pobídky hospodářský růst snižují a tak nezaměstnanost zvyšují. Pokračuje Mirek Topolánek. "V žádném případě neřeší nezaměstnanost. Ta za posledních 7-8 zdvojnásobila. Investiční pobídky přinášejí sice zaměstnanost v podniku, která je multiplikována těmi subdodavatelskými pracemi a službami, ale nezaměstnanost neřeší. Tam dochází k substituci na pracovním trhu a nezaměstnanost to neřeší."

S tím ovšem nesouhlasí vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. "Já s tím vytěsňováním pracovních míst nemůžu souhlasit. Ukázal bych na příkladu jedné firmy, že to nemusí nijak souviset. V pardubickém kraji zcela zkrachovala Tesla Pardubice. Dnes ji nahradila tchajwanská firma Foxcom, která zaměstnává více téměř 4000 lidí. Tato pracovní místa nevznikla tak, že by se jiná v regionu vytěsnila." Drtivá investičních pobídek putuje k velkým nadnárodním společnostem. Důvodem je fakt, že limit minimální investice, kterou je nutné vynaložit k získání investiční pobídky, byl teprve nedávno snížen z 350 mil. Kč na 200 mil. Kč. V okresech, kde je míra nezaměstnanosti o čtvrtinu vyšší, než je celostátní průměr, dokonce na 150 mil. Kč. I tak je tato částka zpravidla nad finanční možnosti českých podnikatelských subjektů. Jaký je skutečný vliv investičních pobídek je obtížné určit, obě strany nabízejí pro své závěry rozdílné údaje. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. "Lepší je bavit se o konkrétních argumentech a číslech, než o heslech. My jsme se po jednání s ministrem průmyslu a obchodu došli k závěru, že Czechinvest vypracuje analýzu dopadů investičních pobídek na podnikatelské prostředí v jednotlivých regionech. To je právě ta otázka, zda investice nepřetahuje kvalifikované pracovní síly, zda nenarušuje standardní tržní prostředí atd. Až budou výsledky, bude z čísel jasně vidět, nakolik je ta investice pro daný region výhodná či nevýhodná."

04-10-2005