Radio Praha se bude podílet na panevropském rozhlasovém projektu

Příští měsíc zahájí své vysílání panevropská rozhlasová síť Euranet. Radio Praha se bude na jejím vysílání podílet, na náplni našeho vysílání v češtině to ale vlastně zatím nic nezmění. Jaký je tedy cíl činnosti nové sítě a jak do ní přispěje Radio Praha? Právě na to se ptáme šéfredaktora Geralda Schuberta.

Gerald SchubertGerald Schubert Od dubna zahajuje vysílání panevropská rozhlasová stanice. Bude se jmenovat Euranet a Radio Praha se bude na jejím programu podílet. Jak vznikla myšlenka vytvořit takovéhle spojené evropské vysílání?

„Musíme vlastně vycházet z nápadu nebo z myšlenky viceprezidentky Evropské komise Margot Wallströmové, která je zároveň odpovědná za komunikační politiku. Ona už před časem vydala tzv. bílou knihu o evropské komunikační politice a to, co se tam nachází, to jsou vlastně ty myšlenky, které má snad každý, když přemýšlí o Evropské unii, o evropské integraci, o znalostech, které různé evropské národy vzájemně o sobě mají, že tam je nedostatek. Můj oblíbený příklad je – já osobně pocházím z Vídně – Vídeň je 50 kilometrů od Bratislavy, a já jsem se vždycky dozvěděl, když v Tyrolsku nebo ve Vorarlbersku, čili na západě Rakouska, vykolejila tramvaj. Ale co se stalo v Bratislavě, o tom jsme se prakticky nedozvěděli nic, a to i po pádu železné opony. Když chceme žít v unii společně, tak by musela vzniknout – to je takové heslo - evropská veřejnost. A právě aby se tato myšlenka podporovala, vlastně na to celý ten projekt má být.“

Půjde o vysílání, které poběží ve vymezeném čase na jedné frekvenci po celé Evropě, nebo je to spíš Euranet jako určitá značka, určitý společný pracovní tým, který bude vysílat na různých vysílacích okruzích v různých zemích v různých časech?

„Ta druhá varianta je pravdivá. Je to dobrá otázka, protože v oblasti rozhlasu to vůbec není tak jednoduché. Možná že posluchači znají televizní program Euronews, tam je to svým způsobem jednodušší, protože satelitní frekvence pokryje větší části Evropy, lidé to mají automaticky v seznamu satelitních programů. Zatímco rozhlas je médium, které posluchači používají úplně jinak. Teď je to tak, že nebude společná frekvence, nebude nějaké společné simultánní vysílání, jsme vlastně velký nadnárodní tým, který vyrábí rozhlasový materiál jako obsah a potom jednotlivé stanice můžou z toho vysílat, skoro bych řekl, co chtějí. Úplně tomu tak není, protože jsme předem slíbili, kolik toho budeme vysílat a v rámci kterých relací. To znamená, že vzniká takový multiplikační efekt, protože zase naše příspěvky zase můžou používat jiné stanice, můžou si příspěvky teoreticky i překládat do dalších jazyků a tak dále. Je to klasická síť rozhlasových stanic, síť různých příspěvků, relací, ale ne divoká. Je to organizovaná síť, kde je docela přesně domluveno, kdo co dělá a kdo vysílá co a kdy a kde.“

Při tomhle způsobu vysílání, kdy vlastně jednotlivé strany a zúčastnění partneři v těch 13 zemích budou dodávat materiál ze svých zemí, zprávy o sobě, nehrozí tam v tom programu přílišný regionalizmus? Bude ten program dostatečně srozumitelný pro posluchače v těch jiných zemích?

„Myslím, že my jako Radio Praha s tím problém asi nebudeme mít, protože to je právě to, na co jsme zvyklí. Protože my jsme mezinárodní broadcaster, my vysíláme do zahraničí. Ale pravda je, že jsou tam i stanice trošičku jiné. To není síť mezinárodních stanic, jsou tam i lokální stanice, jsou tam i dokonce soukromé stanice, je to velmi barevná záležitost a jsou tam samozřejmě i lidé, kteří musí brát ohled na to, že předpoklady toho mezinárodního publika budou třeba úplně jiné, než předpoklady publika, na které jsou zvyklí.“

Teď jsme se tedy dostali k Radiu Praha a k tomu, jak bude přímo zapojeno. Poznají posluchači českého vysílání tu skutečnost, že jsme se jako Radio Praha stali součástí Euranetu? Poznají to přímo ve vysílání?

„Zatím nejspíš ne. Česká redakce Radia Praha samozřejmě má určité zadání, má informovat lidi, kteří žijí v zahraničí a mluví česky, o tom, co se tady v zemi děje. Co se týká Radia Praha, zatím se podílí německá redakce, francouzská redakce, španělská redakce a anglická redakce.“

Proč tam ta česká redakce – a ruská – momentálně nejsou?

„Ruská redakce tam hlavně není kvůli tomu, že vysílá v ruštině a to není jazyk Evropské unie, to je velmi jednoduchá věc. A český jazyk tam ještě není, protože když chceme vysílat v češtině, tak hlavní publikum tohoto evropského projektu by muselo být v České republice. Protože tady by ta myšlenka spočívala v tom, že by se Češi dozvěděli o tom, co se děje ve Francii, Bulharsku nebo Německu... A posluchači Radia Praha, kteří nežijí v České republice ale jinde, mají určitý důvod, proč poslouchají Radio Praha, a to je právě ten důvod, že oni se chtějí dozvídat, co se děje v Česku a ne co se děje ve Španělsku, protože na to zase mají jiné zdroje. Tak tu češtinu jako jeden z vysílacích jazyků tohoto projektu chceme. Chceme aby jím jednou byla, ale to bychom museli nějak zaintegrovat domácí vysílání Českého rozhlasu, aby to vysílal v Česku.“