Mohou noviny otiskovat "veřejná tajemství"?

Už několik týdnů se v českých médiích vedou diskuse nad novou úpravou přístupu k majetkovým přiznáním veřejných činitelů. Nahlížet do nich může každý český občan, nikdo ale nesmí tyto informace dále šířit. Nejde takové ustanovení proti smyslu zákona o střetu zájmů? Tuto řečnickou otázku si položily Hospodářské noviny a odpověděly si na ni zveřejněním údajů o několika členech vlády.

Slovní spojení "veřejné tajemství" nabylo v Česku svérázné podoby: kdokoli dnes může navštívit parlamentní knihovnu a na oplátku za přiznání své totožnosti bezplatně získat heslo, umožňující přístup k majetkovým přiznáním veřejných činitelů. Nikdo se již ale o svá zjištění nemůže podělit s jinými. Takový výklad zákona se od začátku příliš nelíbil novinářům ani mimovládním organizacím. Riziko na sebe vzaly až Hospodářské noviny, když zveřejnily přiznané dluhy pěti členů vlády. Údaje o svém majetku by veřejní činitelé měli do nového registru postupně dodat až do léta příštího roku, pokud neodejdou ze svého postu dříve. Už teď ale naplňují nově zavedenou povinnost přiznat, kolik a komu dluží: to pro případ, že by o svém věřiteli třeba někdy rozhodovali.

Deník si omezil okruh lidí, o kterých chce takto informovat, na nejvyšší úroveň státní exekutivy. Z té se dosud ke svým dluhům přiznali premiér a čtyři ministři. Někteří z nich si se zveřejněním údajů o sobě hlavu nelámou: "Já osobně nemám žádný velký problém se zveřejněním svých majetkových poměrů a s výší své nesplacené hypotéky. Já rozhodně je za to žalovat nebudu,"řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Šéf resortu spravedlnosti Jiří Pospíšil také uvedl, že jsou to jeho legální úvěry a hypotéky a jejich zveřejnění mu nevadí. Otázku, zda tím nebyl porušen zákon, podle něj musí zodpovědět soud. Kvůli zveřejnění svých závazků se prý nehodlá angažovat ani ministr vnitra Ivan Langer. Zdá se však, že někdo si stěžovat bude: "Jsou signalizovány, že budou nějaké stížnosti a úřad se s nimi bude muset samozřejmě vyrovnat z hlediska dikce zákona i zákona o ochraně osobních údajů, který řídí práci tohoto úřadu" uvedla mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková, jména potenciálních stěžovatelů ale uvést nechtěla. Úřad každopádně už zahájil správní řízení s deníkem a výsledkem může být pokuta až do výše 100 tisíc korun.

Hospodářské noviny se budou bránit tím, že účelem zákona je prevence proti korupci a střetu zájmů a že by naopak nebylo normální, kdyby takové informace nebyly vystaveny veřejné kontrole. Podle mluvčí Štěpánkové je ale znění zákona jasné: "Zákon hovoří o zpřístupnění údajů z registru, to znamená kdyby zákonodárce by měl zájem, aby došlo ke zveřejnění, uvedl by tento přesný termín v dikci zákona. (...) Zpřístupnění je jiná záležitost: vy se můžete o těch informacích samozřejmě dozvědět, může se k nim dostat samozřejmě každý občan České republiky."

Aktivista za otevřenost veřejné správy, bývalý poslanec Oldřich Kužílek patří k těm, podle nichž si Úřad pro ochranu osobních údajů vykládá ochranu soukromí velmi široce a v tomto případě proti smyslu zákona o majetkových přiznáních: "Zjišťovat střet zájmů nelze jinak, než že zjišťuji, jestli ty uvedené údaje jsou v souladu s realitou nebo nejsou. Jinak prostě nemůžu nic zjišťovat. Představa, že zjišťováním se myslí nějaká utajená zpravodajská činnost, ať už novinářů nebo kohokoliv, je samozřejmě jakoby nesmyslná."

Mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková připouští, že o výkladu zákona lze vést spor: "Není ani vyloučené, že bude muset o věci rozhodnout Ústavní soud." Kužílek si je ale svou věcí jistý: "Doputuje-li vůbec ta věc - což si myslím, že není nutné - až k Ústavnímu soudu, tak jsem si velmi jistý, že ty ochranářské tendence tam nenajdou sluchu." Proti tomuto názoru se dosud postavil například místopředseda Nejvyššího soudu Jaroslav Bureš, který informace z registru považuje za chráněný osobní údaj. Ministr vnitra Ivan Langer zase argumentuje, že zákon rozšířil okruh povinných osob i na policisty, státní zástupce či soudce, a zákonodárce musí dbát na ochranu jejich soukromí.

Zatímco například protikorupční organizace Transparency International se podle očekávání staví za co nejotevřenější informování o majetku politiků, nás zajímal postoj jiné mimovládní organizace. Iuridicum Remedium se totiž zabývá právě ochranou soukromí občanů. Na veřejné činitele ale i podle ní platí jiný metr, říká právnička organizace Helena Svatošová: "Je třeba přihlížet k tomu, že ti veřejní činitelé, především pak politici, ti si vstupem do veřejného života nějak dobrovolně zúžili hranice pro ochranu soukromí a ani pak nepožívají takové ochrany jako běžný občan. A za druhé je třeba vzít do úvahy také to, jaký ten typ informací byl zveřejněn. Něco jiného by byly informace třeba o jejich zdravotním stavu, ale teda údaje o majetkových poměrech jsou tak spjaty s výkonem té veřejné funkce, že podle nás tady ten veřejný zájem převažuje nad ochranou soukromí." A podle Svatošové lze tento názor pohodlně opřít i o soudní výroky: "Taková ta slabší ochrana soukromí politiků, to už je řadu let v podstatě ustálená judikatura jak českých soudů, tak i ale třeba Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Takže tady to není žádná novinka."

Zřejmě i tentokrát až soud rozhodne o tom, jak uplatňovat zákon o střetu zájmů, který jinak prý patří k nejpřísnějším v Evropě.