Ministr Tvrdík jednal ve Švédsku

Ministr Tvrdík a Švédský premiér Bjorn Von Sydow

Rubrika O čem se mluví se věnuje tématu, které plní stránky českého tisku už hezkých pár měsíců, stíhačky Jas 39 Gripen pro českou armádu. O nákupu supersoniků jednal minulý týden ve Švédsku ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jeho cestu sledoval Jaromír Marek.

"Já z těch pocitů po jednom letu můžu potvrdit to, co se o Gripenech povídá. Je to snadno ovladatelný letoun, i já poprvé co jsem seděl jsem byl schopen s ním manévrovat. Myslím si, že bychom si velice přáli, aby byl ve výzbroji Armády České republiky."

Prohlásil vrchní velitel vzdušných sil české armády František Padělek, poté co na vojenské základně ve Skarborgu absolvoval krátký let v supersoniku. Ministr Tvrdík však jeho nadšení ani po jednáních ve Švédsku tak jednoznačně nesdílel.

"Musí být ukončena činnost vyjednávacího týmu, který skončí do konce měsíce března. Na základě jejich práce proběhne mezirezortní připomínkové řízení mezirezortnímu a vládě se předá materiál ke schvílení do 15.dubna. Potom bude materiál předán do sněmovny a Senátu."

otázka: Vy osobně jste po tom dnešním jednání přesvědčen o tom, koupit Gripeny?

"My jsme si dali jako podmínku pro uzavření kontraktu osm podmínek, tyto podmínky se postupně naplňují a pokud dojde k jejich úplnému naplnění nemám důvod měnit svoje původní pozitivní stanovisko k nákupu."

Jednou z hlavních podmínek uzavření kontraktu za 50 miliard korun, což je cena samotných čtyřiadvaceti letonů, o jejichž nákupu armáda uvažuje, jsou i offsetové programy. Tedy závazek investovat zpět do České republik 150 % hodnoty kontraktu, asi 77 miliard korun. Podstatná část těchto peněz by měla jít do českého zbrojního průmyslu.

"V současnosti jsme vybrali 41 projektů v České republice , do kterých hodláme investovat. Vše je však otázkou dohody s českou vládou. Jen bych chtěl připomenout, že 14 projektů už běží!"

Říká Ian McNamee, zástupce švédsko britského konsorcia BAE/SAAB, které Gripeny vyrábí.

Konkrétně se jedná o několika miliardovou zakázku pro továrnu Walter v Jinonicích, která vyrábí letecké motory pro Volvo. Společnost Jihlavan zase vyrábí součástky pro Gripeny. Největší část investic by však měla plynout do Aera Vodochody, které vyrábí české stíhačky L 159. Konsorcium BAE/SAAB by mohlo výrazně pomoci s jejich odbytem na světových trzích. V samotném Aeru by se mohly vyrábět některé součásti Gripenů a není vyloučena, že by se zde mohly montovat trupy pro tyto stíhačky. Je zde však jeden háček.

"Co se týká Aera Vodochody, je pravdou, že tady nezáleží jen na stanovisku české vlády ani na stanovisku konsorcia BAe/SAAB, ale také na stanovisku firmy Boing."Říká ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Společnost Boing je totiž minoritním vlastníkem Aera a se vstupem dalšího subjektu do firmy by musela souhlasit. Aero nejprve vstup britsko-švédského konsorcia zcela odmítalo. Po tlaku ze strany ministerstva obrany alespoň začalo jednat. Zatím bez výsledků. Případný krach ve vyjednávání o vstupu britsko-švédského konsorcia BAe/SAAB do největší tuzemské zbrojovky tak může celý plánovaný nákup stíhaček pro armádní piloty ohrozit. Česká strana nyní hodlá opětovně vyzvat Boing, aby dal jasně najevo, jaké jsou jeho záměry s firmou Aero. Zástupci konsorcia BAE/SAAB tvrdí, že spolupráci s Boingem se nebrání, vynutili si ale právo provést v Aeru hloubkovu kontrolu. Na jejím základě pak budou jednání pokračovat.

I když ministra Tvrdíka čekalo ve Stockholmu oficiální přijetí i s vojenskou přehlídkou a jednal jak s ministrem obrany tak švéským ministerským předsedou, vyjednávání jsou velmi tvrdá, to potvrzují všechny strany. Švédský premiér Bjorn Von Sydow slíbil pomoc švédské vlády v případě, že by konsorcium nedokázalo offsetový program realizovat. Nezapomněl ale dodat:

"Švédská strana nepřebírá žádnou garanci. Zodpovědnost je čistě na straně konsorcia, to uzavře smlouvu s českou vládou."

Otázka nákupu supersoniků pro českou armádu je tedy zatím stále otevřena. Rozhodnutí však už bude muset padnout brzy. Do poloviny dubna hodlá ministr Tvrdík předložit vládě materiál k posouzení. Poté se nákupem i jeho financováním bude zabývat Parlament.