ANO i NE radaru

Демонстрация на Вацлавской площади (Фото: Кристина Макова)
0:00
/
0:00

Washington a Praha stvrdily minulý týden dohodu o vzniku radaru protiraketového deštníku USA v Česku. Smlouvu v Praze podepsali ministři zahraničí obou zemí Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg. Český premiér Mirek Topolánek vyslovil přesvědčení, že dohoda úspěšně projde ratifikačním procesem. V českém parlamentu však smlouva vůbec nemá jistou podporu. Podle posledních průzkumů jsou proti americké základně přibližně tři pětiny obyvatel České republiky. Podpis smlouvy vyvolal řadu protestů doma i v zahraničí. Nabízím některé z nich.

Foto: Kristýna Maková
Průzkumy veřejného mínění se vesměs shodují, že s umístěním amerického radaru v Brdech nesouhlasí až 70 procent občanů České republiky. Projevilo se to i v den podpisu smlouvy, kdy se před Černínským palácem, kde se smlouva podepisovala, sešlo jen asi deset příznivců umístění radaru v Česku. Jeden z aktivistů svou účast zdůvodnil takto:

Foto: Kristýna Maková
"My jsme přišli manifestovat za tu část veřejnosti, která se těší, že budeme mít radarovou základnu v Čechách. My si myslíme, že se tím definitivně potvrdí, že patříme k západní civilizaci. Zároveň se tím dále zdůrazní naše spolupráce s NATO a se Spojenými státy, co se bezpečnosti naši země a západního světa týká."

To podvečerní demonstrace odpůrců radaru se zúčastnilo nejméně 1500 osob. Šéf pořádající iniciativy Ne základnám Jan Tamáš po svém zhodnotil podpis smlouvy o radaru:

Jan Tamáš,  foto: Kristýna Maková
"Pro nás, jako i pro většinu české populace, to znamená velkou zradu. Další zradu v dějinách České republiky, zradu vlády, která proti vůli většiny obyvatel podepsala něco, co si tady většina z nás nepřeje."

Mezi protestujícími byli i obyvatele brdských obcí ležících poblíž plánované výstavby amerického radaru. Těm vadí, že jim vláda neposkytla dostatek informací, kterým by mohli uvěřit. A jak řekl reportérce České televize jeden z obyvatel obce Trokavec, obavy mají zejména z ohrožení svého zdraví:

Foto: Kristýna Maková
"Mně nejvíc na tom vadí hlavně to zdravotní riziko, které radar bude obnášet, protože dosud nám neřekli pravdu. Já si myslím, že ani naše vláda neví, co vůbec se tady bude stavět, že jim to ani ti Američané neřekli. A další věc. Vadí mi ta americká vojska, protože kam přijdou Američané, tam teče krev."

Proti umístění amerického radaru na našem území je také celá řada známých osobností, například filozof Erazim Kohák:

"Jsem naprosto jednoznačně proti. Nechtěl jsem tady Němce, nechtěl jsem tady Rusy, a nechci tady ani Američany, jak je mám rád. Má proto vlastně tři důvody: Ten první je, jak nám to tato vláda nacpala do chřtánu. Když si pomyslíte, že to je naprosto zásadní otázka, tady jde o svrchovanost naší země, těžce bráněnou. 70 procent lidí se vyjadřuje znovu a znovu proti. A přitom vláda má minimální mandát, založený na dvou přeběhlících. A jedná s vládou, která má ještě slabší mandát, ve Spojených státech. Ten druhý, bezpečnostní důvod: Jestliže je v tomto světě nějaké nebezpečí takového klasického, válečného typu, tak je to jenom to, že americká politika imperiálního pokusu ovládnout ropné zdroje po celém světě nás zatáhne do konfliktu. Však se podívejte, kdo začíná války v posledních deseti letech. Nechci, abychom se stali pěšáky v amerických ropných válkách. No a ten třetí důvod je daleko více osobní: Amerika je velice blízká srdci mému. Mám manželku z dovozu, americkou občanku. Mám děti, to jsou Američané. Sám jsem tam mnoho let žil, a vidím, jak Bushova politika Ameriku ničí morálně, psychologicky také. Nechci, aby se moje země podílela na politice, která takhle škodí zemi, kterou mám také rád."

Dmitrij Medveděv,  foto: ČTK
Rovněž ze zahraničí jsou slyšet naléhavé hlasy proti účasti Česka v americkém projektu protiraketové obrany. Slovenský premiér Robert Fico sice konstatoval, že uzavření dohody o výstavbě radaru je bilaterální záležitost mezi Českem a USA, ale zároveň zdůraznil, že na Slovensku by podobnou základnu nepřipustil. Ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že jeho země zváží odvetná opatření. Zůstává ale otevřena dalším jednáním.

Někdejší český prezident Václav Havel ale obavu, že by Rusko teď zahrnulo Česko mezi své případné vojenské cíle, nesdílí. Českému rozhlasu to řekl v exkluzivním rozhovoru:

Václav Havel
"Rusko by nás pravděpodobně rádo vidělo ve své mocenské sféře. Tam nejde vůbec o to, že ten konkrétní radar by jim nějak extrémně vadil nebo je dokonce ohrožoval. To je samozřejmě nesmysl. Tam jde o něco jiného. Tam jde o to, že je to prestižní věc. Rusko by rádo vidělo, kdybychom předvídali jeho obavy, kdybychom respektovali jeho vůli a stavěli tady jen to, s čím ono souhlasí. To je boj o vliv, ne o kouli v Brdech."

Podle americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové podpis dohody o stavbě amerického radaru v Česku znamená důležitý mezník. Tento dokument ale ještě musí schválit parlament a podepsat prezident, a to nebude snadné. Protiradarově je totiž naladěna nejen opozice, ale také někteří zákonodárci z vládní koalice. U zelených to vedle odbojných poslankyň Olgy Zubové a Věry Jakubkové je také ministr školství Ondřej Liška, který jako jediný ve vládě pro radar nehlasoval:

"Neočekávám, že by se vyskytla nějaká nová fakta, která by mé rozhodnutí a můj postoj zvrátila."

Občanští demokraté jsou v otázce radaru svorní, ale u lidovců je proti němu minimálně poslanec Ludvík Hovorka. Šéf křesťanských demokratů Jiří Čunek však sází na jeho racionální uvažování:

"Ludvík Hovorka určitě pod tíhou pádných argumentů, které jsou racionální, ty věci snad dokáže posoudit."

Prezident Václav Klaus už prohlásil, že je připraven "bez váhání" tuto smlouvu podepsat.