Skupina Vega - muzikanti z bodláků

30-10-2005

Vega - Hvězda z bodláků. Pod tímto názvem vydala hudební skupina složená z mentálně postižených muzikantů svoje třetí CD. Zároveň je to první deska, složená výhradně z jejich původní tvorby. Středeční křest proběhl za účasti Dana Bárty, Lenky Dusilové, Vladimíra Mišíka & Etc. Portrét skupiny připravil Vilém Faltýnek.

Vega, foto: www.vega-star.infoVega, foto: www.vega-star.info Vega je rocková skupina mentálně postižených lidí, kteří se potkali a žijí v Ústavu sociální péče ve Skalici u Litoměřic. Skupina vznikla už před dvaceti lety: zpočátku fungovala spíše na bázi muzikoterapeutického kroužku a teprve na začátku 90. let nabrala nový směr. Tehdy totiž do ústavu ve Skalici nastoupil jako terapeut učitel hudby Vlasta Barák.

"Tenhle nápad dostal můj předchůdce ve Skalici, byla to jedna z forem léčby hudbou."

Jak může hudba terapeuticky působit?

"Tak když je to bigbít, tak odbourává agresi, když je to nějaká rocková balada nebo country balada, tak vzbuzuje lítost, takže člověk se působením hudby dokáže odventilovat. Ti kluci začínali hrát na plastových kbelících a orfových nástrojích a postupně se to vyvíjelo až k tomu, že se zakoupily nástroje a začala se hrát normální muzika."

Na poslední desce skupina představuje vlastní repertoár.

"Oni hráli to, co hrává každá kapela mentálně postižených, tzn. Montgomery a Máš má ovečko... A před osmi lety jsme začali spolupracovat se skupinou Tatabojs a oni nás vzali na festival Rock for People do Českého Brodu a tam jsme si uvědomili, že pokud chceme se něčím odlišovat, tak musíme dělat vlastní tvorbu. Já jsem teda ty klienty svolal a zeptal jsem se, co chtějí hrát, protože on každý je naladěn trošku na jinou strunu, no a všichni se shodli na tom, že budou hrát bigbít."

Hudbu píše Vlastimil Barák a Jaroslav Grund, texty Josef Jindříšek. Jak říká klávesista Pavel Belo, členové kapely mají možnost svými nápady přispívat:

"Můžeme. My přijdeme s nějakým nápadem, on si to poslechne a řekne jo nebo ne."

Klávesistky Marie Kurkové jsem se zeptal, kterou písničku má na nové desce nejradši.

"Nejradši mám Bitevní políčko, ta je taková jednoduchá a potom ještě u jedný písničky se hrozně bojím, to je Pár slov o lásce. Tam hraju takový sólo."

Na co hrajete?

"Na varhany."

A čeho se tam bojíte? Že se vám to nepovede?

"No, mám takovou jako trému a jsem taková nervní, nevím proč. Přitom to umím."

Ale je to prostě náročnější místo...

"No, no... Jinak mě to baví strašně, hrát a vystupovat. Ježdění, pak když se setkáme s kapelama, tak je to hezký, a poznáváme lidi a - je to paráda!"

Barák: "Název Hvězda z bodláků je vlastně část refrénu, který zazní v písničce Vega. Tuto písničku hrají na cedéčku přátelé Vegy, kantoři ze základní umělecké školy, a tam v refrénu zazní: Vega hvězda z bodláků, Vega tulák ve fraku. Je to vlastně symbol, že ti klienti vzešli jakoby z bodláků, vzešli z ústavu sociální péče a v rámci integrace to dotáhli hodně daleko."

30-10-2005