Petra Matějová hraje na autentický mozartovský klavír

16-10-2005

Pianistka Petra Matějová úspěšně reprezentuje české interpretační umění v zahraničí. Po absolutoriu Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU odešla do Paříže studovat klavírní hru k renomovanému hráči a pedagogu Eugenu Indjicovi. Je Před krátkým časem vystoupila v zrcadlové kapli Klementina a ojedinělým koncertem na historický kladívkový klavír.

Pianistka Petra Matějová úspěšně reprezentuje české interpretační umění v zahraničí. Po absolutoriu Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU odešla do Paříže studovat klavírní hru k renomovanému hráči a pedagogu Eugenu Indjicovi. Je Před krátkým časem vystoupila v zrcadlové kapli Klementina a ojedinělým koncertem na historický kladívkový klavír.

"Je to nástroj z roku 1815 u dílny pražského stavitele Jacoba Weimse. Pro mě je krásný tím, že myslím úplně vystihuje atmosféru Prahy na začátku 19. století, protože v roce 1820 už nástroje vypadaly daleko jinak, ne rozsahem, ale charakterem. Tenhle nástroj je šestioktávový, což pro tu dobu je už velký rozsah, ale má ještě kolenní pedál a celým charakterem je to ještě mozartovský nástroj. takže je krásné vidět, že Praha byla pod vlivem Mozarta a zůstala déle, i když kontakt s žijícím Mozartem skončil."

říká Petra Matějová. Impromptu es dur Franze Schuberta, které přednesla, je psané přesně pro tento rozsah nástroje a tento konkrétní instrument si dokonce zahrál ve filmu Miloše Formana Amadeus jako skladatelův nástroj.

foto: www.koldinghus.dkfoto: www.koldinghus.dk Petra Matějová se specializuje na hudbu přelomu 18. a 19. století, což ji právě dovedlo i ke studiu hry na historické nástroje. Sama o volbě hudební literatury řekla: "Já se snažím vybírat literaturu podle toho, na jaký nástroj mám možnost hrát. Geograficky a dobově se tomu nástroji co nejvíc přiblížit. Takže dneska večer zazní Voříšek - dva kusy a sonáta, které jsou přibližně z této doby. Ale na tenhle nástroj se právě dobře dá hrát i Mozart, přestože vznikl 25 let po Mozartově smrti."

Historický nástroj je z větší části dřevěný, menší a nedosahuje takové zvukové intenzity. Kromě nezvyklé barvy tónu má ale některé výhody.

"Mění se barva a rychlost a reaktivnost kláves a nástroje. Anglická mechanika později převládla a používáme ji dnes. Tato starší vídeňská sice hůř repetuje, nicméně je lehká a umožňuje daleko větší brilanci a větší detaily. Je citlivější a celkově rychlejší."

Hraje se vám tedy na starším nástroji, na té vídeňské mechanice lépe?

"Je to daleko náročnější, protože to vyžaduje mnohonásobně větší kontrolu každého pohybu a ty pohyby musí být daleko menší a rychlejší než na co je klavírista zvyklý z moderního nástroje."

16-10-2005