O bytostném hudebním zápalu Vlasty Průchové

Před několika dny ve věku nedožitých 80 let odešla jazzová a swingová zpěvačka Vlasta Průchová. Její hudební osobnost v příštím příspěvku připomene Vilém Faltýnek. Život Vlasty Průchové nebyl zrovna jednoduchý. Pro objasnění některých momentů z jejího života si kolega pozval k rozhovoru publicistku Petru Konrádovou, která se specializuje na jazzovou hudbu.

Vlasta Průchová, foto: ČTKVlasta Průchová, foto: ČTK Jazzová zpěvačka Vlasta Průchová ve své kariéře spolupracovala s mnoha významnými českými orchestry: S orchestrem Karla Krautgartnera, Karla Vlacha, Ferdinanda Havlíka. Dostala se také ke spolupráci se svým manželem Janem Hammerem, který byl rovněž hudebníkem?

"Samozřejmě, Vlasta Průchová je ročník 1926 a k jazzu se dostala už za války. V poválečných letech začala zpívat díky svému manželovi, kterého si vzala už v roce 1947. A už v roce 1948 spolu měli syna Jana Hammera, kterého Vlasta Průchová kojila v zákulisí různých jazzových klubů a podobných zařízení. Takže Vlasta Průchová nejenom měla s Janem Hammerem tu slavnou muzikantskou rodinu, kde údajně muzicíroval i pes, ale ona s ním vystupovala v kapele, zpívala s ním dueta, jejich dvojhlas byl velmi populární, protože dokázali virtuózním způsobem scatovat. I když hudba, kterou dělali, byla na pomezí jazzu a popu a snažili se jazz do populární hudby dostat, tak ten "drive", který to mělo, a ten bytostný zápal, ta radost z hudby, ten temperament byl ojedinělý."

V životě Vlasty Průchové bývá připomínáno její osobní setkání s Luisem Armstrongem v roce 1965, kdy tu americký jazzman koncertoval. Mohlo na na ni mít po hudební stránce toto setkání vliv?

"To určitě ano, to musela být obrovská záležitost. Ale ta Armstrongova návštěva v Praze byla specifická i v tom, že právě Průchovi se o něj starali. Oni měli na Novém městě velký byt, kde se často scházeli muzikanti, a ten Armstron tam vplul jako do rodiny. Co se týče hudebního vlivu, tak Armstron vždycky ztělesňoval to, co jsem říkala předtím, tu hudební podstatu, ten "power". A to měl právě s Vlastou i s Janem Hammerem určitě společné."

Vlasta Průchová ovšem vydala překvapivě málo desek - pouze tři a všechny až v 90. letech. Čím to bylo způsobeno?

"To je veliká tragédie. Ona vydala desky po revoluci proto, že v roce 1968 rodina Hammerových vycestovala do Spojených států, kde měl Jan Hammer /syn/ stipendium, a oni tam celý rok zůstali a vystupovali. A zatímco on tam zůstal a proslavil se, tak oni se vrátili domů a začali tady mít veliké problémy. To znamená, že dále vystupovali po klubech, ale Vlasta se nedostala do studií, do médií, ani na žádná větší pódia. Byla z ní swingová zpěvačka na okraji, o níž všichni věděli, že to je charismatická osobnost, ale tu šanci nedostala. Takže po revoluci, kdy v roce 1989 pan Hammer zemřel, ona mohla tu kariéru trošku, ale opravdu jenom trošku doplnit, zpívala se Swinging Quartetem Zdeňka Zdeňka, vydalo se album Docela všední, obyčejný den, které bylo retrospektivou toho, co předtím zpívala, a vyšla živá deska Tonight. Ale je důležité říct, že to co nám zůstalo na nahrávkách po Vlastě Průchové, určitě není to nejlepší, co Vlasta Průchová ze sebe dávala. Já nejsem pamětnice, ale z těch porevolučních koncertů bylo jasně cítit, že v ní je obrovská síla, která už bohužel z fyzických důvodů a kvůli nastupujícímu stáří a dlouhodobé chorobě už nemůže být pořádně na úrovni hudebně zpracována. Takže jí už třeba nesloužily tolik hlasivky. Ona stále frázovala fantasticky, ale ten hlas už na to neměl. A to je obrovská škoda."