Činčerův Kinoautomat znovu ožije na londýnské projekci

V tvořivé atmosféře československých 60. let nevznikla jen slavná Laterna Magika propojující divadlo s filmem, ale také systém zvaný Kinoautomat. Premiéru měl tento unikátní interaktivní projekt Radúze Činčery v roce 1967 na světové výstavě EXPO v Montrealu. Činčerova dcera, dokumentaristka Alena Činčerová dokončuje DVD s tímto programem a za měsíc, 16. února ho připomene jediné představení v Londýně. V rozhovoru vysvětlila, jaký je princip Kinoautomatu.

"Kinoautomat je první interaktivní film na světě, film, v kterém diváci můžou zasahovat do průběhu děje. Film se vždycky v určitém momentě, pokud možno velmi napínavém, zastaví, na jeviště před plátno vyjde moderátor a vyzve diváky, aby rozhodli, jak ten příběh bude pokračovat."

Kdo na tenhle interaktivní způsob rozvíjení filmového děje přišel?

"Můj táta Radůz Činčera. On byl režisér dokumentarista, taky byl ale filosof a byl technicky nadaný a hloubavý člověk. Před tím točil několik filmů, které souvisely s divadlem a pořád ho lákalo udělat kombinaci divadla a filmu a dát i filmovým divákům prožitek, který v divadle je trošku bližší. I když samozřejmě v divadle taky nerozhodujete, že. No a tak ho to prostě napadlo. Pak je tam samozřejmě takový drobný fígl. protože kdo trošku rozumí matematice, ví, že při deseti nebo jedenácti možnostech volby by se nám ten příběh rozrostl do neuvěřitelného řetězce konců, ale je tam taková finta, takže výsledek je ten, že konec je vlastně jen jediný."

O čem ten film je?

Tento původní film, to je báječná komedie z tvůrčí dílny Pavla Juráčka, Vladimíra Svitáčka, Jána Roháče, Miroslava Horníčka a Radůze Činčery. Je to příběh pana Nováka, kterého tehdy na plátně hrál Miroslav Horníček, který ovšem totéž představení potom uváděl na té scéně, to byl ten půvab,. že on prosil diváky, ať mu pomohou rozhodovat v jeho životních chvílích. uvedu ten první rozhodovací moment: pan Novák se vrací domů, splete si dveře, mezitím soused, který mu chce pomoct, na ty dveře zazvoní, domnívaje se, že jsou to dveře Horníčkova bytu. Ovšem ony nejsou, Horníček potom, když soused odejde, zajde elegantně do dveří svého bytu, které jsou vedle. Ovšem v bytě, na který se zazvonilo, zrovna vylezla krásná, sličná mladá sousedka z vany a pouze v ručníku se jde podívat, kdo zvonil. A zabouchnou se jí dveře. A zůstane na chodbě jenom v ručníku. A teď tedy zvoní na pana Nováka, čili Miroslava Horníčka a říká: prosím vás, prosím vás, pomozte mi, někdo zvonil, já vylezla z vany, zabouchly se mi dveře... On říká: Já vím, to je prekérní situace, ale podívejte se, moje žena má dneska narozeniny a za chvilinku přijde domů A v tu ránu vchází Horníček na jeviště a říká: A stop! Vážení přátelé, teď je to na vás, to není příběh pana Nováka, to je i váš příběh a vy mu musíte pomoct z téhle zapeklité situace. Pustit tu téměř nahou dámu do bytu nebo nepustit? A hlasujte..."

A tak se znovu po skoro 40 letech budou rozhodovat i diváci, kteří přijdou na obnovenou premiéru a zároveň derniéru Kinoautomatu 16. února do londýnského National Film Theatre, kde se uvádějí retrospektivy velikánů světové kinematografie.