Miloš Forman a Jan Novák: Co já vím?

Slavný český režisér Miloš Forman opět pracuje v Praze. Od natáčení filmu Amadeus, které probíhalo z velké části právě v Praze, ještě za husákovského režimu, uplynulo téměř čtvrt století. Miloš Forman v těchto dnech připravuje v Národním divadle jazzovou operu Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka z roku 1965. Jak se úspěšný a ambiciózní český režisér nesnadnou cestou měnil v renomovaného amerického filmaře, o tom budeme číst v jeho knize vzpomínek Co já vím?

Slavný český režisér Miloš Forman opět pracuje v Praze. Od natáčení filmu Amadeus, které probíhalo z velké části právě v Praze, ještě za husákovského režimu, uplynulo téměř čtvrt století. Miloš Forman v těchto dnech připravuje v Národním divadle jazzovou operu Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka z roku 1965. Jak se úspěšný a ambiciózní český režisér nesnadnou cestou měnil v renomovaného amerického filmaře, o tom budeme číst v jeho knize vzpomínek Co já vím?

Jazzová buffopera Dobře placená procházka vznikla v roce 1965 a o rok později ji do filmové podoby převedl režisér Miloš Forman. Dnes se v Národním divadle scházejí alespoň dva z aktérů tehdejší úspěšné divadelní inscenace i filmové adaptace - Miloš Forman a Jiří Suchý - a vytvářejí spolu s dalšími tvůrci doslova hvězdný inscenační tým. Režisér Miloš Forman patří ke světově uznávané režijní špičce a na inscenaci se bude režijně podílet se svým synem Petrem Formanem.

Miloš Forman se narodil 18. února 1932 v Čáslavi jako nejmladší ze tří synů. Když mu bylo sedm let, jeho rodiče byli zatčeni gestapem a později zemřeli v nacistických koncentračních táborech. Miloš byl vychováván příbuznými. Po válce chodil do internátní školy pro válečné sirotky, kde se seznámil se svým budoucím přítelem a filmovým kolegou Ivanem Passerem.

Na FAMU studoval mj. právě pod vedením Ivana Passera. V roce 1963 podle scénáře Jaroslava Papouška natočil svůj první celovečerní snímek Černý Petr, který je výpovědí teenagera žijícího na malém městě. Film měl úspěch na různých filmových přehlídkách včetně mezinárodních festivalů v Cannes, Montrealu a New Yorku. Díky němu Forman poprvé navštívil Spojené státy americké. Následující filmy Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří má panenko (1967) přinesly režisérovi další mezinárodní uznání.

Během sovětské invaze do Československa v srpnu 1968 byl Forman v Paříži, kde jednal o natočení svého prvního amerického filmu. S pomocí zahraničních přátel se mu podařilo vyvézt z Československa manželku Věru Křesadlovou, herečku divadla Semafor, se syny, dvojčaty Petrem a Matějem. Po několika týdnech v zahraničí se ale žena s dětmi vrací do okupované vlasti a Forman pokračuje dál ve své práci pro amerického producenta Paramounth. Odjíždí do New Yorku a po peripetiích se scénářem se mu nakonec podaří natočit Taking Off, svůj "poslední čekoslovenský film". Film se stal oficiálním americkým soutěžním snímkem na festivalu v Cannes v roce 1971, kde obdržel cenu poroty.

Kniha Co já vím? vznikla v angličtině jako společné dílo režiséra Miloše Formana a spisovatele a scénáristy Jana Nováka. Česky vyšla v roce 1994 v Atlantisu, nyní nakladatelství Bookman uvedlo na trh novou verzi memoárů. Kniha Co já vím aneb Co mám dělat, když je to pravda je přepracovaná a podstatně doplněná.

Autoři dopsali řadu kapitol, v nichž režisér nejen glosuje práci na filmech, které natočil v letech, jež uplynula od prvního vydání knihy (Lid versus Larry Flynt, Muž na Měsíci a Goyovy přízraky), ale otevřeně a poutavě vypráví i o zákulisí filmové branže, o krátkém výletě do Moskvy s bizarní pointou či o seznámení s druhou ženou Martinou a narození dvojčat, jež přišla na svět uprostřed natáčení filmu Muž na Měsíci...

V Literárním naslouchátku tentokrát nabízíme část rozhlasové četby na pokračování, kterou v roce 1994 natočila režisérka Markéta Jahodová. Z knihy Co já vím? čte herec Národního divadla v Praze Jan Vlasák. V ukázce, která je součástí zvukové verze příspěvku (k poslechu v horní části této stránky), zachytil režisér Miloš Forman období svého přesidlování do zahraničí na sklonku 60. let.