Umělecká knižní vazba může vypadat i jako robot z drátků nebo dvoumetrová štika

21-02-2007

Ty knihy se podobají rybám, ptákům, pánské košili nebo truhle s pokladem. Zdobí je mince, šperky i zlacený brouk a k vidění jsou na výstavě v pražském Národním muzeu. Až do května tu probíhá XII. trienále umělecké knižní vazby. Pozve vás na ně Milena Štráfeldová.

U knih většinou oceníme jejich obsah a u těch výpravnějších i ilustrace. Publikace, které si v těchto dnech lze prohlédnout v Národním muzeu, mají však něco navíc - originální, nápadité a dokonale řemeslně provedené umělecké vazby. Společenstvo českých knihařů tu totiž vystavuje bibliofilie vybrané pro XII. trienále knižní vazby 2007. Tato trienále probíhají už od roku 1973 a dosud je hostily například Třebíč, Brno, Kroměříž nebo Praha.

"Letošní trienále je rekordní co do počtu vystavujících. Má přes padesát účastníků,"

upřesňuje předsedkyně Společenstva Klára Voctářová. A čeští knihaři mají na co navazovat. Umělecká knižní vazba tu má tradici už od konce 19. století. Za první moderní českou knihu, která byla umělecky vypravena, se považuje Mrštíkova Pohádka máje vydaná v roce 1897. Ilustrace, grafické zpracování i vazbu pro ni tehdy navrhla malířka Zdeňka Braunerová. Ve 20. století následovala řada dalších tvůrců umělecké knižní vazby:

"Bezesporu nejvýznamnějším knihařem byl Ludvík Bradáč, potom manželé Jiroutovi a ve 2. polovině 20. století profesor Jindřich Svoboda z Brna."

V současné době jsou nejvýznamnějšími uměleckými knihaři v Česku Jarmila a Jan Sobotovi. V 80. letech žili v emigraci ve Spojených státech, Jan Sobota tu mimo jiné působil jako ředitel konzervátorské laboratoře na univerzitě v texaském Dallasu. Své práce vystavoval i v Metropolitním muzeu v New Yorku. V roce 1997 ale manželé Sobotovi vybudovali uměleckou knihařskou dílnu v Lokti v západních Čechách a založili tu také Muzeum knižní vazby. Dalšími významnými knihaři jsou podle Kláry Voctářové například Jana Přibíková z Kadaně nebo manželé Krupkovi z Úval. Jejich knihy pravidelně získávají česká i zahraniční ocenění za uměleckou knižní vazbu.

A kde vůbec je hranice, která odděluje byť perfektně provedenou, ale pořád jen sériovou knižní vazbu od té umělecké?

"Je asi tam, kde začíná invence toho konkrétního knihaře. Samozřejmě to nejsou knihy průmyslově zpracované. Jsou svázané všechny ručně, většinou se jedná o kusovou výrobu. To znamená, že knihař třeba sváže jenom jednu knihu nebo v omezeném nákladu. Jedná se většinou o vzácné tisky, bibliofilie."

Ideální je podle Kláry Voctářové, když se spojí invence všech výtvarných umělců, kteří na knize pracují:

"Mnohdy je to právě ta nejlepší spolupráce, když se podaří, aby se knihař spojil s grafikem. Těch knížek tady můžete vidět dost, kdy právě spolupracoval knihař a grafik nebo knihař a typograf. Nebo tu můžete vidět práce autorských dvojic, to znamená, že jeden člověk navrhne vazbu a knihař ji sváže."

A co všechno může takový umělecký knihař pro vazbu použít?

"Používají samozřejmě papír, kůži, pergamen. V současné době je nejnovějším trendem plexisklo, sklo, dřevo."

"To znamená, že knihař si sám čerpá papír, sám tu knihu napíše, sám ji ilustruje, sám ji sváže."

Takové jsou na výstavě v Národním muzeu například knihy mladých účastníků trienále Lindy Winklerové, Ivety Merglové, Jany Guttekové nebo Lukáše Haška. Prací studentů nebo začínajících uměleckých knihařů je ale na výstavě mnohem víc. A jak se vlastně člověk uměleckým knihařem stává? Klára Voctářová mi o sobě řekla:

"Dědeček byl tiskař a samozřejmě o tiskárnu v 50. letech přišel. Moje rodina se dál řemeslu věnovat nemohla. Po revoluci jsem nastoupila na Střední grafickou školu v Praze, potom jsem udělala takový rychlokurz knižní vazby na UMPRUM v Praze a tam už jsem se definitivně rozhodla. Takže jsem se šla vyučit a pak už jsem začala vázat knihy sama."

Na letošním trienále knižní vazby získala Klára Voctářová Cenu Jána Vrtílka za vysoce kvalitní vazbu, nejlépe odpovídající obsahu knihy. Přihlásila na ně dvě knihy svého oblíbeného autora Edgara Allana Poea, jeho Básně a Pád domu Usherů.

Součástí výstavy v Národním muzeu je i 101 soubor grafik amerického výtvarníka českého původu Ladislava Haňky. Jeho vyobrazení hub, ryb, květin nebo stromů, ale i kavárenských hostů vázaly na čtyři desítky českých uměleckých knihařů. Jejich práce tu můžete porovnat až do 6. května.

21-02-2007