Likvidátorem hmotné kultury byl vyhlášen Jan Bürgermeister

12-03-2003

Mezi tzv. anticenami se objevují ceny pro nejhorší film - Plyšový lev, ceny pro pachatele ekologických škod - Ropák roku, recesní Rypák roku a pod. Bestia triumphans byla letos za významný přínos k likvidaci hmotného kulturního dědictví v České republice udělena potřetí. Komu a za co? O tom autor rubriky Vilém Faltýnek.

Dr. Martin Šerák s cenou Bestia triumphans, foto: ČTKDr. Martin Šerák s cenou Bestia triumphans, foto: ČTK Co znamená to latinské označení? Převzato je z manifestu Viléma Mrštíka, který na konci 19. století kritizoval moderní přestavbu Prahy: "Je to filosofický termín označující onu demarkační čáru, kde intelligence přestává a špatné, vzděláním nezušlechtěné síly nad dobrými nejen vítězí, ale daleko je převyšují," píše Mrštík.

Dr. Martin Šerák, tajemník komise, informoval o výsledcích třetího ročníku: Na třetím místě skončila novostavba brněnského komerčního centra Velký Špalíček v historickém jádru města. Druhé místo obsadil přednosta okresního úřadu v Českém Krumlově za "paralyzování památkové péče ve městě a okrese Český Krumlov". A první místo? Zůstalo v hlavním městě, konkrétně na náměstí Republiky.

Co se komisi složené z odborníků z mnoha kulturních oborů nelíbilo?

"Na náměstí Republiky se léta chystá taková velmi megalomanská stavba obchodního a komerčního centra. Jejím obsahem mají být převážně kancelářské prostory, restaurace, další multikino a obří parking, čili funkce, kterých je v centru města až až. Jen pro představu, ta plocha která tam má vzniknout, je 120 000 metrů čtverečních, 12 ha se nahečmá za to průčelí kasáren. Představuje to 6 pater pod zem, 7 pater nad zem. A to vše v městské památkové rezervaci chráněné UNESCO."

Podle Šeráka dojde k výraznému zásahu do životního prostředí Prahy: garáže přivedou do centra další dopravu, zásobování komplexu rovněž. Výhrady doplňuje další členka rady Bestia triumphans, Helena Soukupová. Jí vadí hluboké garáže proto, že zlikvidují vzácné archeologické naleziště.

"Toto území bylo osídleno už v 2. polovině 12. století. V těsné blízkosti máme Osadu sv. Petra na Poříčí, kde byla komenda německých rytířů, čili i na území těch dnešních kasáren lze předpokládat jedny z velmi závažných archeologických nálezů. Že stávající projekt převyšuje kapucínský klášter, že zacloňuje světlo do řady ulic, že kvůli němu byly zrušeny stavební vyhlášky, to všechno svědčí o veliké zvůli zastupitelů Prahy 1 a je třeba tomu čelit všemi možnými prostředky."

Cenu si měl odnést bývalý starosta Prahy 1, dnes náměstek primátora pro oblast památkové péče, Ing. Jan Bürgermeister. Nedostavil se. K ocenění nám telefonicky řekl: "Pro mě je to paradoxní a rozhodně musím odmítnout spojení mé osoby s kvalitou projektu jednoho jednotlivého domu, byť sebevětšího. Já jsem ten projekt viděl na komisi územního rozvoje Prahy 1 tak jako všichni ostatní řadoví členové a Praha 1 se k tomu projektu vyjádřila nějakým závěrem této komise. Nic víc s ním společného nemám. A tak mě tak napadá přirovnání, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán."

Zadání podmínek a výběr vítěze výběrového řízení podle Bürgermeistera měl na svědomí kromě jiných předchozí primátor Jan Kasl, člen komise, která projekt vybírala, Jan Koukal a další. Ptám se, zda on jako zastupitel Prahy 1 nemohl rozhodnutí revidovat?

Martin Šerák při předávání cen ovšem také uvedl: "To, za co vlastně pan Bürgermeister tu cenu dostává, je postoj městské části. Městská část je regulérním účastníkem všech těch povolovacích řízeních, přestože se zastupitelé městské části obvykle tváří, že nic nemůžou, ve skutečnosti můžou vznášet připomínky, mají všechny podklady, můžou podávat podněty na zrušení špatných rozhodnutí. Není pravda, že na to nemají žádný vliv. Potom jak Praha celá tak příslušná městská část schvaluje územní plány. A o to v téhle kauze šlo především. Pro celou zónu Petrská už byl rozpracován regulační plán, který byl ovšem v rozporu se záměrem výstavby, takže městská část v čele s panem Bürgermeisterem ten plán zamítla, zrušila ho pro různé rozpory, především s vlastními záměry, vrátila to do fáze nového zadání, ten plán se znovu zpracovává a zatím samozřejmě ta stavba bude povolena a pak už nebude co regulovat."

A Zvonimir Dragoun z archeologického ústavu uzavírá. "V té budově napsal Josef Kajetán Tyl slova, která se stala naší národní hymnou. Když si dáte do souvislosti ta slova a ten záměr, tak myslím, že to je srovnání velice výmluvné."

12-03-2003