Kolik animovaný film vydělá, natolik je dobrý, to není česká tradice...

11-02-2004

České animované filmy znají děti po celém světě, tvrdí režisér Břetislav Pojar, autor slavného seriálu Pojďte pane, budeme si hrát. Čeští animátoři nemají k dispozici nejmodernější techniku, do českého animovaného filmu se investuje nesrovnatelně méně finančních prostředků než v jiných zemích, přesto se Češi dokážou se svými kreslenými figurkami ve světě prosadit. Jak to dělají?

Břetislav Pojar je klíčovou osobností českého animovaného filmu, spolu s Jiřím Trnkou "otec zakladatel". A to nejen jako tvůrce, ale také jako průkopník filmové pedagogiky, stál u zrodu katedry animovaného filmu na Filmové fakultě Akademie múzických umění. Pojar se podílel na většině Trnkových filmů, za připomenutí stojí jeho animace postavy Bajaji, Neklana ze Starých pověstí českých či Puka v shakespearovském Snu noci svatojánské. V 60. a 70. letech se Pojarovým kmenovým výtvarníkem stal Miroslav Štěpánek, z jejich spolupráce vznikla nepřekonatelná série Pojďte pane, budeme si hrát - hravé příběhy dvou plyšových medvídků, kteří se potkali u Kolína. Mimo Studio J. Trnky pracoval Pojar i pro The National Film Board of Canada, zde vznikl v roce 1986 i jeho poslední loutkový film Romance z temnot. Po převratu v roce 1989 pokračuje Břetislav Pojar ve své tvorbě kombinovaným celovečerním filmem Motýlí čas. V současnosti natáčí v japonské produkci film Tears Running on the Fields (Slzy stékají po polích), kde kombinuje loutku s kreslenou animací, snímanou digitálním skenerem. Minulý rok oslavil Břetislav Pojar osmdesáté narozeniny. Pro naše rádio si našel čas na festivalu animovaného filmu v Olomouci, kde jsem se ho zeptal, jaké jméno má český animovaný film v zahraničí?

Ze seriálu 'Pojďte pane, budeme si hrát' Břetislava PojaraZe seriálu 'Pojďte pane, budeme si hrát' Břetislava Pojara "Česká škola animace má obrovský zvuk. Je škoda, že ztrácíme bonus, který máme. Nejsme schopni udělat něco, aby toho bylo víc. Ještě toho můžeme poskytnout mnoho, máme špičkové lidi. A jsou mladší než já, nebudu mluvit o Švankmajerovi, ale Jiří Bárta, Michaela Pavlátová, Pavel Koutský. Produkce, kterou jsme schopni dělat, je minimální, protože nejsou peníze."

Jiří TrnkaJiří Trnka Které české animované filmy jsou v zahraničí nejznámější?

"Prakticky celá ta špička. Ať už to vezmete od těch nejstarších Trnkových filmů, Karla Zemana, když nebudu mluvit o sobě, tak o Bártovi, o jeho Historii rukavic, Krysařovi. Švankmajer je velice známý, je to opravdu světová veličina, Koutský, Pavlátová, která vyhrála v poslední době všechny největší festivaly animovaného filmu, které existují."

Ze Spojených států k nám přicházejí desítky animovaných filmů, o kterých se mluví jako o spotřebním zboží. Nepromítá se tento druh animovaného filmu do mladých českých tvůrců?

"Nemyslím si. Základní rozdíl mezi americkou a evropskou produkcí byl v tom, že v Americe vždy platilo jiné pravidlo. Kolik film vydělá, natolik je dobrý. Vždy počítali s nejširším publikem. Evropa byla vždy trochu výlučná. Evropský animovaný film je postavený na individualitách. To má své výhody. Filmy jsou zajímavější, progresivnější, ale nemají dopad na široké publikum, jsou určeny pro vyspělé publikum."

Pohádka 'O slavíkovi' Jiřího TrnkyPohádka 'O slavíkovi' Jiřího Trnky Jak byste charakterizoval české animované filmy?

"Jsou jiné v individuálním a scénáristickém přístupu. Nemají schéma, které platí od nepaměti, tedy buď groteska nebo dlouhý film, který odpovídá pohádkové základně, přijatelné jak pro dospělé, tak pro děti. Český animovaný film, aspoň v těch špičkách, směřoval k dospělému publiku. Když vezmete například Švankmajera, tak ten určitě není pro děti. Tedy je i pro děti, protože mě Francouzi vždycky přesvědčovali, že Alenka v říši divů je pro děti ideální. Je to svým způsobem omezené. České animované filmy jsou z pohledu diváka limitované."

Máte pocit, že v animovaném filmu přetrvává tradice stvořit jednu postavičku, která proslaví film po celém světě?

Animovaný příběh od Jiřího TrnkyAnimovaný příběh od Jiřího Trnky "Ano, tato tendence tu stále je. Americký animovaný film byl vždy postavený na určitém charakteru. Tam to má tradici v tom, že se ta postavička neobjevila jen ve filmu, ale současně v komiksech, denním tisku. Samozřejmě, máte-li takovou postavu, tak se stane familiérní pro kohokoliv, kdo je zná. To je předpoklad úspěchu u širokého publika. Máte-li takovouto postavičku, tak si lidé na ní zvyknou a vezmou jí jako člena rodiny. To můžete vidět i v nových seriálech, které u nás běží, například u Simpsonů nebo u Southparku. Český krtek se stal světovým fenoménem. Běží ve všech zemích, které jsem poznal, všichni ho znají. Je to díky tomu, že tyto seriály televize opakuje, lidé jsou na ně zvyklí, mají je rádi."

Jaká je budoucnost českého animovaného filmu?

"Myslím si, že v příštích letech to ovládne digitální animace do určité míry. Je to takové dvojznačné. Na jednu stranu televize snížila úroveň některých animátorů, na druhou stranu animované filmy ohromě propagovala. Z publika, které se sjednocovalo kolem kin, animované filmy se pouštěly před hlavním filmem, se stalo milionové publikum. Animace zabírá čím dál tím větší prostor. Jestli je to na úkor kvality, to bych si neodvážil říci, protože stojíme před věkem, kdy se digitalizací bude všechno měnit. Nejenom ta samotná tvorba, ale i to rozšíření. Budete si moci objednat film, jaký chcete. Mladí lidé už dnes si umí udělat vlastní animovaný film doma aniž by potřebovali nákladné studio a tým spolupracovníků. Kdo ví, jak se to všechno vyvine. Doufám, že to bude k dobru animace."

11-02-2004