Jiří Šlitr tu chybí už půl století

26-12-2019

Černá buřinka a trochu přihlouplý, kamenný výraz obličeje. Za tím se ale skrýval výjimečný skladatel, klavírista, herec a výtvarník Jiří Šlitr. Polovina legendární značky S+Š, která po celá 60. léta vyprodávala divadlo Semafor a nadlouho ovlivnila českou populární hudbu. Od jeho tragické smrti během vánočních svátků roku 1969 uteklo právě půl století.

Jiří Šlitr, foto: ČTJiří Šlitr, foto: ČT Když se 15. února roku 1924 v Zálesní Lhotě v Orlických horách narodil manželům Šlitrovým malý Jiřík, sotva kdo mohl předvídat, že se z něj stane jedna z největších osobností české populární hudby. Svůj všestranný talent měl ovšem po kom zdědit. Jeho tatínek byl učitelem kreslení a maminka hrála výborně na klavír. Sám Jiří se hudbě věnoval odmala, byl nejen klavíristou, ale uměl hrát i na harmoniku, kytaru, trubku nebo saxofon. Na gymnáziu v Rychnově na Kněžnou založil se svými kamarády během 2. světové války dixielandovou kapelu. Po maturitě v roce 1943 krátce pracoval jako úředník v továrně svého strýce, aby se vyhnul totálnímu nasazení v říši. Na podzim roku 1945 ale na přání rodičů nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v roce 1949 se z něj stal doktor práv. Sám o sobě s nadsázkou tvrdil, že je jediný doktor mořského práva v Československu. Svůj diplom prý však hned po promoci předal tatínkovi se slovy, že ho stejně nebude potřebovat, protože se bude věnovat hudbě.

Jiří Šlitr, foto: ČTJiří Šlitr, foto: ČT Do Divadla semaforu však vedla ještě dlouhá cesta. Zpočátku se Šlitr věnoval víc výtvarnému umění. Razítko Svazu výtvarníků mu umožnilo, aby měl svobodné povolání. A jeho kresby a grafiky ho také proslavily. V roce 1958 je vystavoval dokonce na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Zde také půl roku vystupoval v legendární Laterně magice, hrál tu na pět nástrojů. U klavíru se střídal s dalším vynikajícím klavíristou Rudolfem Roklem. Už o rok dřív ho ale herec Miroslav Horníček zavedl do pražské Reduty, kde tehdy vystupoval "jakýsi" Jiří Suchý. Jiří Šlitr s ním v roce 1959 založí Divadlo sedmi malých forem, zkráceně Semafor. Jejich prvním přestavením byl Člověk z půdy.

Po něm následovala série dalších úspěšných her jako Zuzana je sama doma, Šest žen Jindřicha VIII. nebo Taková ztráta krve. Šlo hlavně o kabarety, ve kterých účinkovala celá plejáda populárních zpěváků. Šlitrovy a Suchého písničky tehdy zpívali Waldemar Matuška, Karel Gott, Karel Štědrý, Eva Pilarová, Hana Hegerová i Pavlína Filipovská. Zpočátku seděl Jiří Šlitr pouze za klavírem, v roce 1962, po odchodu velkých semaforských hvězd z divadla, však začal vystupovat i na jevišti vedle Jiřího Suchého. Uvedli slavné představení Jonáš a tingl tangl.

Jiří Šlitr s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou, foto: archiv divadla SemaforJiří Šlitr s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou, foto: archiv divadla Semafor Následoval filmový muzikál Kdyby tisíc klarinetů, ke kterému Jiří Šlitr složil hudbu, a také jeho opera Dobře placená procházka, S tou chtěl dokonce prorazit na Broadway. A v roce 1966 přichází snad nejslavnější Šlitrovo představení - Ďábel z Vinohrad. Tentokrát je už Jiří Šlitr hlavní postavou večera. Z této hry je i legendární scénka Jak se zachovat v případě požáru nebo jeho snad nejznámější píseň Co jsem měl dnes k obědu.

V roce 1969 ještě dvojice S+Š stihla uvést pokračování slavného Jonáše, tentokrát Jonáš a doktor Matrace. Když se ale 26. prosince roku 1969 rozletěla zpráva, že doktor Matrace zemřel ve svém ateliéru na otravu svítiplynem, nemohli jsme tomu zpočátku ani věřit. Pamatuji si na smutek, který tehdy na všechny padl. Skončila slavná éra Semaforu.

26-12-2019