Derfler: Název U stolu je už jen odkaz k začátkům...

18-07-2007

Herec František Derfler založil Divadlo U stolu v roce 1988. V průběhu příštích dvaceti let nejen že divadlo přetrvalo, ač původně nebylo pravidelnou divadelní scénou, nikdy nemělo stálé působiště ani stálý soubor. Ale proměnilo se a dnes patří mezi uznávaná divadla. Na jaře bylo například nominováno v kategorii divadlo roku na Cenu Alfréda Radoka a herečka Helena Dvořáková získala nominaci za roli Lady Macbeth v Shakespearově tragédii.

František Derfler, foto: autorFrantišek Derfler, foto: autor "Ta aktivita vznikla spontánně v souvislosti se samizdatovou prací. V 80. letech jsem připravoval samizdatovou edici studnice, a samozřejmě když je člověk divadelník, tak ho některé texty provokují k tomu, aby byly veřejně předneseny. A takhle na přelomu roku 1988-1989 vzniklo to, co jsme později nazvali Divadlo U stolu, jako spontánní ratolest vyropstlá z té samizdatové práce. A ten název Divadlo U stolu proto, že ta první vystoupení se odehrávala v soukromí, bylo to čtení a při tom jsme seděli u stolu. A tak náš přítel Jirka Bulis navrhl, aby se tomu říkalo Divadlo U stolu a zvítězil nad různými zaumnými názvy, které jsme vymýšleli."

Jak se vaše divadlo v průběhu let změnilo? Přece jenom už uplynulo skoro dvacet let...

"Já myslím, že výrazně, protože dnes už nejde o scénická čtení, i když někdy k něčemu jednorázovému i sáhneme, ale jinak se jedná o regulérní divadlo, které se odehrává na jevišti se vším všudy a ten stůl zůstal jenom v názvu jako odkaz k začátkům..."

Taky se asi změnila volba autorů.

"Předmětem pozornosti nejsou autoři, kteří nemohou publikovat, i když ani to nebylo na začátku jediné hledisko, samozřejmě jsme volili mezi těmi autory, kteří nás oslovují. Tohle zůstalo, s tím, že dnes ti autoři publikovat smějí a že dramaturgický záběr se rozšířil na oblast pravodelného světového dramatu."

Zachovalo si vaše divadlo nějakou nějaký typický přístup k divadlu, nějakou osobitou divadelnost, kterou bychom jinde hledali marně?

"Podívejte, to je otázka, na kterou by měl odpovědět spíš někdo, kdo práci toho divadla sleduje zvenku. Ale zcela vědomě se pokoušíme zachovat si jednak to, že tohle divadlo je divadlem úmyslně nekomerčním, divadlo si je vědomo, že bude spíš divadlem pro minoritu, stejně jako si toho bylo vědomo v těch nepovolených začátku, a myslím si, že si zachovává jakýsi ústřední dramaturgický nerv, v tom smyslu, že se obrací k textům, ať už se jedná o poezii (kupř. Máchův Máj), velká dramata světová (Calderonův Život je sen, Marlowův Faust atd.), že si zachovává orientaci na základní existenciální otázky se snahou o jakýsi duchovní přesah."

Má vaše divadlo nějaké stabilní jádro, zázemí, herecký soubor?

"Zázemí a své divadlo dá se říct má, Divadlo U stolu od sklonku 90. let působilo jako občanské sdružení pod křžídly Centra experimentálního divadla (CED) v Brně, od roku 2005 je regulérním souborem CEDu vedle Husy na provázku a HaDivadla, a má i svou scénu, i když nám nepatří, je to sklepní scéna Domu pánů z Fanalu, kde CED sídlí. Na té sklepní scéně se odehrávají i jiná představení než naše, ale dá se říct, že je to naše domovská scéna, pro nás je to jediný pracovní prostor. Pokud jde o herecký soubor, tak ten nemá, pracuje se s externími spolupracovníky, ale za ty roky se přece jenom vytvořilo jakési jádro spolupracovníků. Neříkám stálých, ale opakovaně se zúčastňujících. Takže jakési herecké jádro je tam taky, o které se ta práce na jevišti opírá."

Co pro vás znamenala nominace na divadlo roku v cenách Alfréda Radoka?

"Samozřejmě radost, je to jisté uznání práce toho divadla, které člověka potěší, ale dsamozřejmě je potřeba být si vědom, že nabídka divadel je velmi pestrá, odehraje se tam spousta pozoruhodných výkonů a ta ocenění nemůžou nikdy definitivně postihnout ty výsledky. Je třeba se z toho radovat, ale zároveň je třeba to nebrat příliš vážně."

18-07-2007