100 let – 534 autorů

15-11-2018

Československá známka se těší světové proslulosti. Na její tvorbě se podíleli renomovaní umělci jako Alfons Mucha, František Kupka, Max Švabinský. Výtvarné návrhy teď u příležitosti 100 výročí založení představuje Poštovní muzeum.

Nerealizovaný návrh Josefa Váchala nazvaný Chraňte úrodu před požáry (1954), foto: archiv Poštovního muzeaNerealizovaný návrh Josefa Váchala nazvaný Chraňte úrodu před požáry (1954), foto: archiv Poštovního muzea Poštovní muzeum bylo 18. prosince 1918 prvním muzeem založeným v Československu. V ten den vyšla i první známka Hradčan podle návrhu Alfonse Muchy. Od té doby vznikly desetitisíce návrhů poštovních známek. Podíleli se na nich ti nejlepší umělci své doby. Jejich návrhy si teď mohou prohlédnout návštěvníci výstavy, jejímž kurátorem je Martin Říha.

„Je to celkem 534 autorů během těch sto let. Jsou tam zařazené přijaté i nepřijaté práce, samozřejmě i návrhy na prezidentské známky, ale to je jenom zlomek. Těch návrhů na známky bylo neskutečné množství. Současný archiv spravuje 25 tisíc návrhů a mezi těmi tradičními jmény, jaká jsou známá, to jsou Alfons Mucha, Max Švabinský, Karel Svolinský, Josef Liesler, Kamil Lhoták, Oldřich Kulhánek. Tam máme nepřijaté práce, například od Josefa Čapka, Františka Kupky, Františka Kysely nebo Josefa Váchala a myslím si, že je dobré to veřejnosti představit. K výstavě zároveň chystáme reprezentativní katalog, knihu o 300 stránkách, kde budou reprodukované některé vybrané návrhy, včetně toho Kupkova nebo návrhu Josefa Čapka. Jsou to opravdu krásné práce, málokdo to zná, a proto bych chtěl všechny pozvat na tuto výstavu.“

Známková tvorba má v Česku zvuk

Foto: archiv Poštovního muzeaFoto: archiv Poštovního muzea V celoevropském i celosvětovém měřítku je Česká republika s podílem známek z dílny tak významných umělců výjimkou.

„V podstatě se dá říci, že je to unikát. Ta tradice tady vznikala právě během první republiky, kdy byli osloveni jak soutěží, tak ale i přímo právě třeba Jaroslav Benda, Alfons Mucha, František Kysela, Jakub Obrovský, i Václav Hynais a František Kupka. O návrzích Václava Hynaise se nic neví. Návrhy Františka Kupky se objevily posléze, on pak tvrdil, že měl málo času, že byl osloven pozdě, takže je nikdy v té soutěži neodevzdal, ale zůstaly zachovány. A to všechno je možné vidět na té naší výstavě. Nicméně potom se prosadil Jakub Obrovský. Jaroslav Benda dělal krásné známky. Takže ta tradice vznikla už v téhle době a drží se. Známková tvorba má dodnes takový zvuk, že dnešní výtvarníci mají stále o tu práci zájem a je to prestižní záležitost. Já mohu zmínit třeba studio Aleše Najbrta, nebo malíře Jana Híska nebo Michala Cihláře, kteří také vytvářeli známky. Některé nevyšly, ale tohle všechno je možné právě si prohlédnout a dozvědět se o tom víc právě na té výstavě, která si myslím, že je objevná a mimořádná, protože nic takového tu nebylo,“ říká Martin Říha, který je spolu s Adélou Hončovou podepsaný pod scénář výstavy „100 let – 534 autorů“.

15-11-2018