V Paraguayi i Brazílii žije už třetí generace Čechů, mladí se znovu učí česky

V dnešní krajanské rubrice se vydáme na jihoamerický kontinent. Radio Praha nedávno navštívil nový vládní zmocněnec pro záležitosti českých krajanů v zahraničí Stanislav Kázecký. Jak ale přiznal, krajanům v Jižní Americe a hlavně v Paraguayi se věnoval už za svých studií na vysoké škole. A na návštěvě v Českém rozhlase byl i potomek českých přistěhovalců do Brazílie Evandro Trachta.

Stanislav KázeckýStanislav Kázecký Vy vlastně máte ke krajanům blízko nejenom ze své současné funkce, ale vy jste se jimi zabýval už za dob svých studií, jak jsem slyšela. Zabýval jste se konkrétně komunitou Čechů v Paraguayi. Jak a kdy se tam vlastně Češi dostávali?

"Říkáte to správně, já jsem měl to štěstí, že mi v mém profesním životě byla nabídnuta možnost věnovat se tomu, čemu jsem se věnoval ze zájmu nebo jako akademickému tématu už během svých vysokoškolských studií. Věnoval jsem se hodně krajanům v Jižní Americe a s největší intenzitou jsem se s krajany setkal někdy v polovině 90. let, během přípravy diplomové práce, která byla věnována Čechům v Paraguayi. Češi v Paraguayi ve své většině pocházejí nebo jsou to děti přistěhovalců, kteří ve 20. a 30. letech přišli do kolonie Fram. To je malé městečko na jihu Paraguaye, kam přišlo několik stovek Čechů. Dokonce bych řekl, že těsně před 2. světovou válkou jich tam bylo mezi tisíci pěti sty až možná dvěma tisíci. Dnes je samozřejmě ta komunita výrazně menší, ale pořád je to jedno z míst, kde je koncentrace češtiny velká."

To tehdy byla organizovaná akce ze strany Paraguaye? Nebo proč právě tam Češi mířili?

"Vzniklo to tak, že půda, která byla v okolí osady Fram, patřila norskému podnikateli, tuším, že se jmenoval Nansen. A ten jako kolonizátora, to znamená člověka, který tu půdu prodával dalším lidem, zaměstnal argentinského Čecha pana Suchana. A ten se díky svému původu zaměřil na přistěhovalce z Československa, ale rovněž na Čechy z Banátu nebo dokonce na Čechy z Volyně. Čili v případě Paraguaye známe některé rodiny, které přišly z českých komunit mimo území tehdejšího Československa."

A ze kterých oblastí Čech tam šli Češi?

"To bylo různé, těžko to nějak blíže specifikovat, protože ve 20. a 30. letech už informovanost o Paraguayi byla přeci jenom centrální. Bylo to i v návaznosti na přednášky, které měli jednak pak Suchan, a jednak další propagátor vystěhovalectví, cestovatel a spisovatel František Čech - Vyšata. Bylo to z různých oblastní dnešní České republiky."

Vzhledem k tomu, že tam šli kolonizovat neobdělanou půdu, to byli předpokládám především zemědělci. Nebo tam za nimi už šly i další profese?

"Přesně tak, ta emigrace byla zaměřená zemědělsky, nebo to alespoň byla minimální představa těch kolonizátorů. Dostali přiděleno určité množství půdy, která ale byla v podstatě v panenském pralese. To znamená, aby tam vůbec mohli začít hospodařit, museli pokácet a vypálit ten prales, začínali tam jako pionýři. To někdy vedlo k nedorozumění, protože někteří přistěhovalci možná měli představy o jiném druhu práce. A pokud byli dělníci nebo měli v Československu nějakou odbornější profesi, tak poté, co přijeli do Paraguaye a viděli to obrovské množství práce, které je tam čeká, ne všichni vydrželi. Někteří se odstěhovali do jiných částí, buď do Argentiny, do Spojených států nebo do Kanady."

Nicméně tomu zbytku se tam dařilo? Uplatnili se tam dobře?

"Já myslím, že se uplatnili dobře. Jejich ekonomická situace ale vždycky byla tak trochu spojená s ekonomickou situací Paraguaye. A ta patří k těm menším a chudším latinskoamerickým zemím. A řekl bych, že se to zlepšilo až v posledních letech, vlastně s růstem ceny komodit. To znamená, že ti, co tam zůstali a zůstala jim pole, případně skupovali ještě další pole od sousedů, tak dnes mají relativně dobrý život."

Žije česká komunita stále ještě pohromadě, nebo se tam už úplně rozptýlila?

"Tam vždy existoval český spolek, i když v období vlády prezidenta Stroessnera, který byl velmi výrazně protikomunisticky zaměřen, bylo to spolčování trochu těžší. Češi byli vždycky trochu podezřelí, že mají nějaké sympatie k socialistickému Československu, čili touto politickou náladou byla spolková činnost trochu narušena. Ale od 90. let se to myslím obnovilo a je to částečně, a tady se trochu pochválím nebo pochválím český stát, i díky tomu, že ke komunitě do Paraguaye byl vyslán český učitel. Učitel českého jazyka, který kromě toho, že tu komunitu učí česky, se zároveň stává organizátorem krajanského života a napomáhá krajanům v jejich aktivitách, zaměřených na kontakty s češtinou a s českou kulturou."

Rosa MasekRosa Masek Důkazem je vlastně nedávná návštěva paní Rosy Masek, která přijela do Česka uzavřít dohodu s Ústeckým krajem. A při jednom z těch rozhovorů, které jsme s ní měli, připomínala, že za Stroessnera nemohli ani na ulici mluvit česky. Bylo to nebezpečné.

"Přesně tak. To je myslím zajímavý aspekt, který si tady ne vždy můžeme uvědomit, že totiž v Latinské Americe některé pravicové režimy dávaly velmi těžké podmínky pro život."

Takže učitel českého jazyka v Paraguayi zůstane?

"Ano, učitel českého jazyka v Paraguayi zůstane. A myslím, že je dobře, že tato struktura českých učitelů u krajanských komunit existuje. A pevně doufáme, že bude existovat i nadále."

 

Dalším, koho jsme vyzpovídali, byl Evandro Trachta, vnuk velmi známého českého krajana v Brazílii, baťovce Jindřicha Trachty. Evandro do Prahy přijel na metodický kurz českého jazyka pro krajanské učitele:

"Děda emigroval v roce 1949, a když byl v Brazílii dva roky, začal pracovat pro firmu Baťa."

Později se stal prvním starostou Bataypory, je to tak?

Evandro TrachtaEvandro Trachta "Ano, byl to Jindřich Trachta. Zemřel v r. 2000. A je tam dům od dob, kdy založil město, a tam je muzeum a knihovna. Jmenuje se Centrum Jindřicha Trachty. Máme tam Moravskou bránu a český taneční soubor a tam udržujeme naši kulturu."

Vy mluvíte dobře česky. Znamená to, že u vás v rodině se skutečně česky mluvilo? Anebo je to důsledek kurzů, kterými jste tu prošel?

"Určitě těch kurzů, už nemáme tak andělskou češtinu, jak to bývalo. Trošku se to změnilo. Doma ji ale držíme, moje maminka už byla taky v Dobrušce (pozn. v Dobrušce každoročně probíhají měsíční kurzy češtiny pro krajany, které financuje česká vláda). To je zajímavé, já už jsem třetí generace, a teď všichni mladší než já se zase začínají učit český jazyk a českou kulturu. Tak v tom myslím budeme pokračovat dál. Já jsem teď vedoucí toho Centra a organizuji tam výuku češtiny, tak chceme dělat nějaký kurz i pro malé děti."

A budete tam mít děti do kurzu? Budou malé děti chodit na češtinu?

"Doufáme. Já mám dva kluky, Jana a Tomáše, tak možná oni. A ještě je tam jedna podobná rodina, tak to možná půjde."

Co střední generace? Učí se taky česky?

"Střední generace tam chodí, ale je pravda, že silnější v tom byla generace mé maminky."