Trojice významných exulantů: Jan Pivečka, Josef Fišera a Pavel Tigrid

V pravidelné rubrice věnované Čechům žijícím v zahraničí tentokrát přinášíme informace o významných osobnostech českého exilu ve Francii i o činnosti jedné z českých nadací, založené dlouholetým exulantem Janem Pivečkou. Více už Milena Štráfeldová.

V těchto dnech je to právě rok, kdy ve Zlíně ve věku 84 let zemřel jeden z významných českých podnikatelů v exilu, "valašský švec" a mecenáš Jan Pivečka ze Slavičína. Jako obuvnický expert působil v poválečných letech ve více než třiceti zemích světa. Pro firmu Baťa pracoval například v Indii, Indonésii i v Africe. Pozdější podnikání v obuvnickém průmyslu v Německu sice skončilo neúspěchem, optimistu Pivečku to ale neodradilo. Znovu se vrátil k projektům v rozvojových zemích, které pomáhala financovat západoněmecká vláda. Díky této činnosti získal Záslužný kříž za práci pro Německo. V roce 1990 se Jan Pivečka vrátil po čtyřiačtyřiceti letech z exilu do vlasti a pokusil se zrestituovat rozsáhlý majetek, který měla jeho rodina ve Slavičíně na Zlínsku. Se svými nároky neuspěl, i tentokrát se ale řídil svým celoživotním heslem "Nikdy se nevzdávej". Ve Zlíně v roce 1992 založil Mezinárodní školu pro moderní obuvnictví a o čtyři roky později vznikla Nadace Jana Pivečky na podporu mládeže. Podporoval mladé ekology, literáty i studenty. A právě o činnosti Pivečkovy nadace za poslední rok hovoří její ředitelka Božena Filáková:

"Nadace dostala do vínku heslo Nikdy se nevzdávej, takže se snažila a snaží pokračovat ve všech aktivitách, které se děly už za života pana Pivečky. Pokračuje ve všech projektech se školami, spolupracujeme s téměř třiceti školami na všech úrovních. Děláme projekty v rámci sociálního programu, v programu na udržování tradic a v programu na podporu ekologických aktivit. Také jsme vzpomenuli nedožitých 85. narozenin pana Pivečky loni v říjnu velkou benefiční slavností ve Zlíně."

Vy jste také vydali knihu o jeho životě...

"Ano, vydali jsme knihu autorů Milana Švihálka a Zuzany Tarabusové s názvem Jan Pivečka - Nikdy se nevzdávej. Tato kniha byla dokončena možná dva, tři dny před jeho smrtí a je to takový průvodce životem pana Pivečky od jeho narození až po založení nadace a po ty aktivity, kterým se věnoval před smrtí."

K prvnímu výročí jeho úmrtí teď probíhají i další akce. Co konkrétně se ve Slavičíně děje?

"My jsme přemýšleli, jakým způsobem vzpomenout prvního výročí úmrtí, a dohodli jsme se s městem Slavičín na uspořádání výstavy fotografií. Tato výstava je na slavičínské radnici a jmenuje se Valašský švec Jan Pivečka. Připomíná především posledních třináct let života pana Pivečky ve Slavičíně."

Nebyla odhalena také pamětní deska?

"Byla, to je spojeno s další událostí, ze které máme obrovskou radost, a to je přejmenování místního gymnázia na Gymnázium Jana Pivečky. A u tohoto gymnázia jsme v říjnu odhalili pamětní desku panu Pivečkovi."

Když jsme spolu před rokem hovořily, bylo to jen pár hodin po úmrtí pana Pivečky, nevěděli jste, jak bude nadace dál fungovat. Nebyly dořešeny dědické záležitosti. Podařilo se je za rok nějak vyřešit?

"Já si myslím, že v této chvíli je to určitě vyřešeno uspokojivě, protože místo pana Pivečky ve správní radě zaujala jeho dcera Petra Blumenberg. Ta sice žije trvale v Německu, má ale dál zájem pokračovat v aktivitách svého tatínka. Takže v této chvíli mohu říct, že se nechystáme končit ani svou činnost utlumovat."

Jaké jsou plány Vaší nadace pro nejbližší období?

V letošním roce budou pokračovat diskusní fóra s mládeží. Rádi bychom realizovali i projekt čítárny Petra Síse. To byl projekt, který připravoval pan Pivečka, už jej ale nestihl realizovat, a my bychom rádi tento jeho záměr naplnili. V roce 2003 přijel na návštěvu Petr Sís, světoznámý výtvarník dětských knih /pozn. red.: Petr Sís nyní žije v New Yorku/, a protože si s panem Pivečkou padli do oka, pan Pivečka ho poprosil, jestli by nevzal záštitu nad touto čítárnou. Petr Sís souhlasil a měl by to být projekt, kde by se scházely děti, četly by si ze zajímavých knih, a to jak v češtině, tak v angličtině a možná i v jiných jazycích," - říká Božena Filáková, ředitelka Nadace Jana Pivečky ze Slavičína.

 

Josef Fišera, foto: ČTKJosef Fišera, foto: ČTK Ve věku 93 let zemřel před týdnem v Paříži jeden z nejvýznamnějších českých exulantů ve Francii profesor Josef Fišera. Za 2. světové války se podílel na francouzském odboji, pro spojence zajišťoval zpravodajskou službu a pomáhal při organizování útěků demobilizovaných československých vojáků do Anglie. Zachránil také desítky židovských dětí. Po válce pracoval na československém konzulátu v Paříži, v roce 1948 však z čs. diplomatických služeb odešel a zůstal ve Francii. Poté působil jako profesor na vysoké škole sociálních věd při pařížské Sorbonně a věnoval se i práci pro český exil. Pro francouzské vysílání Radia Praha Josef Fišera během oslav Dne ozbrojených sil v roce 2002 ve francouzském Darney uvedl:

"Byl jsem pozván na tuto slavnost jakožto bývalý a čestný předseda Sdružení válečných veteránů vědeckého výzkumu a Společnosti československých dobrovolníků ve Francii (rota Nazdar). Atmosféra tohoto setkání mne dojímá. Když vpisuji do svých knih věnování, vždycky připojuji větu: Věrný ideálům našeho mládí. Jsou to ideály T.G.Masaryka, myšlenky, které nás posilovaly v boji proti nacistům a stalinistům."

S profesorem Fišerou se ve Francii několikrát setkal etnolog Stanislav Brouček, který se už řadu let věnuje mapování českých krajanských komunit ve světě:

"Já jsem ho poznal jako historika a člověka, který měl zájem o historické materiály Čechů žijících ve Francii. Především měl bohatý materiál z 1. světové války. Tento materiál potom se svou manželkou Evženií zpracovali a předali do Vojenského archivu v Paříži. Vím o něm, že byl velmi činný v krajanském hnutí. Jednak v Sokole, pak byl dlouhá léta předsedou Sdružení československých dobrovolníků z 1. a 2. světové války v Paříži a byl iniciátorem Sdružení demokratických spolků ve Francii."

Za svou činnost získal profesor Josef Fišera řadu vyznamenání, mimo jiné francouzský Řád čestné legie. V roce 1997 mu prezident Havel udělil Řád T. G. Masaryka. Za záchranu židovských dětí obdržel izraelské vyznamenání Spravedlivý mezi národy.

 

Pavel Tigrid, foto: ČTKPavel Tigrid, foto: ČTK Tuto středu proběhl v Českém centru v Paříži večer věnovaný Pavlu Tigridovi. Od jeho úmrtí uplynul loni v srpnu rok. Setkání se zúčastnil i český eurokomisař Vladimír Špidla a řada dalších osobností z Česka i Francie. Hosté během večera shlédli hodinový dokument Heleny Třeštíkové s názvem Pavel Tigrid - Evropan. Kulatý stůl poté moderoval francouzský politolog Jacques Rupnik. Připomněl roli Pavla Tigrida v poválečném období, vznik časopisu Svědectví, jeho spolupráci s Chartou 77 i působení v české politice po roce 1989. V Paříži byla také zahájena výstava Český a slovenský exil 20. století, která putuje už třetím rokem po Českých centrech v zahraničí. Autorem projektu, který přibližuje významné exulanty v 1. polovině minulého století, je Jan Kratochvil ze společnosti K2001.