Čs. letec v RAF František Elston přežil i výbuch svého letadla

V našem vysílání v těchto dnech přinášíme výpovědi řady československých veteránů, kteří v letech druhé světové války bojovali na východní i západní frontě proti nacismu. Jedním z československých pilotů v britské RAF byl i František Elston. Dnešní rubriku Češi v zahraničí věnuje Milena Štráfeldová jeho válečným vzpomínkám:

František ElstonFrantišek Elston František Elston pocházel z pražské židovské rodiny. Před 2. světovou válkou studoval na gymnáziu. V roce 1939, kdy Nicolas Winton organizoval záchranu šesti stovek židovských dětí z Československa, mu bylo již sedmnáct let. Jeho otci, významnému lékaři, se ale podařilo pro Františka místo ve Wintonově dětském transportu do Anglie získat:

"Já do toho věkově nespadal, ale díky otci se nějakým způsobem objevil rodný list, který mne do té věkové skupiny zařadil, a my jsme asi tři neděle před válkou z Wilsonova nádraží odjeli směrem do Anglie. Projeli jsme Německem a na německých hranicích jsme zůstali nevím jak dlouho trčet. Mohl to být den, mohlo to být i méně. Jelikož jsem tam ale jel s poznámkou, že kdyby mne Němci chytili, tak samotný transport za mne nebere žádnou odpovědnost, tak jsem se trochu třásl."

František ElstonFrantišek Elston František Elston se do Anglie nakonec dostal. Přijala ho tu rodina, která mu umožnila, aby se připravoval na anglickou maturitu. Pár týdnů po jeho příjezdu ale vypukla válka a František se jako dobrovolník hlásil na československém velvyslanectví. Tam ho však odmítli s tím, že se má znovu přihlásit až po maturitě. Tu se Františku Elstonovi podařilo složit, právě když měl osmnácté narozeniny. Pak už nic nebránilo jeho leteckému výcviku v RAF. Ten probíhal i v Kanadě:

"V Kanadě jsem v noci, teplota venku byla nějakých dvacet šest, dvacet sedm stupňů pod nulou, zabloudil nad prérií. Dostal jsem se mimo dosah těch dosti slabých radiovysílaček. Tehdy jsem uvažoval o tom vyskočit, ale v šestadvaceti stupních někde spadnout do prérie... Tak jsem se tehdy rozhodl, že to obrátím a poletím zpátky. A pak už rádio začalo trošku "mečet", tak jsme si povídali a dostali mne domů."

Po návratu z Kanady pak ve Velké Británii prodělal František Elston těžkou leteckou havárii:

František Elston s manželkouFrantišek Elston s manželkou "Zkoušel jsem jednoho Mastera a on mi začal hořet od levé nohy. Byl jsem v takových dvou tisících metrech a chtěl jsem otevřít kapotu, ale ta se mi zasekla v půl cesty. Od toho okamžiku mi ty plameny šly přes hlavu. A zatímco mi plameny šlehaly kolem obličeje, jsem se snažil z toho dostat. Nakonec se mi podařilo tu kabinu vyrazit levým ramenem, a taky si vyrazit rameno. Podařilo se mi vyskočit ve výšce tři sta metrů. Dostal jsem se z aeroplánu, než jsem ale mohl zatáhnout za šňůru, ta potvora vybouchla. Než se ten padák pořádně otevřel, vletěl jsem do drátů vysokého napětí. Na poli tam dělal chlápek, a když mne viděl, tak přišel a já jsem mu těmi popálenými pysky ukázal, aby mi pomohl z padáku. On zmáčknul ten knoflík, já jsem spadl na zem a už mne začal kopat. A kopal a kopal, poněvadž myslel, že jsem Němec."

Dalších pět měsíců pak František Elston strávil v nemocnicích, prodělal řadu plastických operací, pak se ale znovu vrátil k RAF. Létal s 313. perutí:

"Tam jsem samozřejmě, kluk mladej, tajil, že nevidím na přistání. Bylo to celkem nezodpovědné, jako stihač pořádně nevidět. Až jsem jednoho dne převrátil Spitfire při přistání, načež mne poslali k očaři a ten řekl, že další operační létání v tomhle stavu je sebevražda. Potom mi řekli, že potřebuji další operaci, a pak mne poslali jako instruktora taktiky do australské školy pro bombardéry. Tam jsem létal od rána do večera. A celou dobu jsem otravoval, že chci zpátky ke skvadroně. Nakonec v pětačtyřicátém měla skvadrona tu radost mě zase přijmout."

Se svým letadlem pak František Elston doprovázel americké bombardéry, které shazovaly bomby na Německo. Po návratu do Československa zjistil, že z jeho rodiny přežil jen otec.

"Matku Němci zabili, rodinu - sedmnáct lidí - mi zabili taky. Postoj lidí - buďto to byla přemrštěná hysterická láska k nám, anebo copak vy, vy jste se měli, ale my na barikádách!"

Až do roku 1947 pak sloužil František Elston na vojenském letišti ve Kbelích. Současně studoval medicínu, po únoru 1948 se ale rozhodl odejít zpátky do Anglie. V Liverpoolu dostudoval stomatologii a jako zubní lékař pak pracoval v různých nemocnicích poblíž Londýna. Do Česka se František Elston vrátil až po r. 1989. Získal generálskou hodnost a jako předseda Svazu letců svobodného Československa se tu i účastnil Dne zahraničních letců.