Čeští krajané v Chorvatsku slavili 35. výročí svého rozhlasu

Už třicet pět let vysílá v chorvatském Daruvaru místní rozhlasová stanice, která do svého programu každodenně zařazuje i půlhodinku v češtině. Proč tomu tak je, se dozvíte z dnešní krajanské rubriky. Na oslavách 35. výročí založení Radia Daruvar byla i Milena Štráfeldová.

1. května roku 1968 si mohli posluchači v Daruvaru, zhruba desetitisícovém městečku na severovýchodě Chorvatska, poprvé naladit svou vlastní rozhlasovou stanici - Radio Daruvar. A protože zde dodnes žije asi pět tisíc Čechů, potomků českých přistěhovalců, zněla od samého začátku z éteru i čeština. Jedním z prvních redaktorů, kdo se na českém vysílání Radia Daruvar podílel, byl Karel Bláha:

"Byly to celkem skromné začátky v tom 68. roce, kdy se tady v Daruvaru vytvořilo klima, aby se založilo lokální rádio. Podařilo se nám, že jsme z Radia v Záhřebu dostali darem starou aparaturu, která byla vyřazená."

Zprvu se česky vysílalo jen půlhodinu týdně. Do programu se zařazovaly především informace z krajanského života, ale i české lidové písničky. Brněnský rozhlas zaslal do Daruvaru celé balíky gramodesek s jejich nahrávkami.

"Připomínám si, že jednu tu lidovku "Kolíne, Kolíne", která má u nás obdobu "Daruvar, Daruvar", jsme si vybrali jako znělku. Ty první verše: Daruvar, Daruvar, ještě jednou Daruvar, tolik nás to, tolik těší, že jsou kolem samí Češi. A pak začal program."

Nynější ředitelka Radia Daruvar Zdeňka Zvonarková byla u jeho vysílání téměř od samého začátku. Hlavní podíl na vzniku daruvarské rozhlasové stanice měla podle ní zdejší česká krajanská komunita:

"Rádio bylo v Daruvaru založeno vlastně proto, že je tady středisko české menšiny, že tu byla i populace mladších lidí, kteří měli o rádio zájem. Přitom nesmím zapomenout na velikou pomoc Českého rozhlasu, který hned, když se dozvěděl, že se v Daruvaru založilo rádio a že informuje i příslušníky české národnosti, zprostředkoval jeden magnetofon a několik dlouhohrajících desek."

Zprvu vysílalo Radio Daruvar pouze tři hodiny denně, za pětatřicet let se ale situace zcela změnila. Dnes je to rozhlasová stanice s moderním technickým vybavením a dvacítka redaktorů a externistů vytváří program po celých čtyřiadvacet hodin. I teď ale daruvarské radio informuje především o místních novinkách. Půlhodinu denně přitom vysílá česky o zdejší krajanské menšině.

"Posluchači si přejí slyšet, co se děje v jejich Českých besedách, kde se konají schůze, jaké jsou akce, kde pobývají představitelé Svazu Čechů, ale také mají zájem o to, aby denně, nebo alespoň dvakrát do týdne slyšeli, co se děje doma, ve staré vlasti. A jsou to informace i z České republiky."

Radio Daruvar poslouchají nejen obyvatelé samotného Daruvarska, ale podle Zdeňky Zvonarkové je slyšet i v sousední Bosně a Hercegovině, celkem tedy jeho signál pokrývá oblast se zhruba třemi sty tisíci obyvatel.

 

A teď se vraťme trochu do minulosti. První Češi a Moravané přicházeli na Daruvarsko už před dvěma sty lety. Nejstarší zdejší českou vesnicí je Ivanovo Selo, kde se usadili čeští strážci hranic. O historii českého osídlení na Daruvarsku vypráví ředitelka tamní české školy a předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku paní Lenka Janotová:

"První, kteří seznámili nejchudší lid s tímto územím, byli vojáci, protože to byla Rakousko - uherská říše a v těchto oblastech byla Vojenská krajina, kde čeští vojáci hlídali hranici Byzantského císařství. Oni vlastně informovali o podmínkách života tady."

Zdejší kraj patřil k nejchudším oblastem tehdejšího rakouského mocnářství. Majitelé území kolem Daruvaru, šlechtický rod Jankovičů, však poskytoval novým přistěhovalcům půdu za výhodných podmínek. Usazovali se tu zemědělci i řemeslníci:

"Můžeme říci, že přicházeli Češi z celého území dnešní České republiky. Víme, že přicházeli z Moravy, dokonce některé vesnice jsou úplně moravské, anebo z Valašska, ale i ze severních, východních a jižních Čech. Takže je těžké říci, že by pocházeli jenom z jedné oblasti anebo vyjmenovat jenom některé. Samozřejmě že ty počátky pro přistěhovalce byly velmi těžké, každá rodina se snažila nejdřív zajistit existenci, ale poté hned se začínalo s přáním, aby se český jazyk uchoval. Nejpočetnější obyvatelstvo je podnes právě tady na Daruvarsku a musím říci, že si tady Češi zakládali úplně nové české osady. Jedna z nich je Lipovec anebo Luisindorf, Dolní Střežany, Brestov, Končenice - abych nevypočítávala všechny."

V těchto obcích stejně jako v samotném Daruvaru se čeština i české zvyky a tradice uchovaly dodnes. Jen na Daruvarsku existuje téměř dvacítka Českých besed, které jsou zpravidla centrem veškerého kulturního i společenského života celé vesnice. Pracují tu ochotnické divadelní spolky, folklorní soubory, vyhrává zde dechovka - ostatně jednu takovou vesnickou slavnost jsme zastihli v Horním Daruvaru v noci na 1. května, kdy zde Češi i Chorvaté společně stavěli tradiční máj. Více mi o ní pověděl Damir Malina, předseda zdejšího krajanského spolku:

Stavění májky, foto: ČTKStavění májky, foto: ČTK "Ta tradice trvá už léta, ve válečném období trochu zanikla, ale hned po válce, v 93. roce, jsme začali znovu. Každý rok se scházíme 30. dubna a stavíme májku a každý rok je o metr větší."

Jaká je ta letošní máj?

"Letošní májka je třiadvacetimetrová, sešlo se tu hodně beseďáků, je tady i naše Podborská besední kapela z Horního Daruvaru, vyhrávají, máme tu i nějaké občerstvení. Děti a ženy pentlemi obohacují ten vršek."

Stavění májky, foto: ČTKStavění májky, foto: ČTK V současné době žije v celém Chorvatsku zhruba deset a půl tisíce Čechů. Díky tomu mají i svého zástupce v chorvatském parlamentu. Poslankyně za české a slovenské krajany paní Zdeňky Čuchnilové jsem se zeptala, jak dnešní chorvatský stát vystupuje vůči národnostním menšinám:

"Chorvatsko před třemi roky schválilo dva důležité zákony, zákon o školství a zákon o používání menšinového jazyka. Těmi zákony je právě dána možnost školení v mateřském jazyce, podporování jak těch škol, tak vzdělávání učitelů, podporování vydavatelské činnosti, co se týká učebnic. Takže česká menšina si může na tomto území realizovat český program."

Jak velká je finanční pomoc, kterou Chorvatská republika poskytuje menšinám?

"Musím říci, že chorvatský stát poskytuje dost velikou pomoc, konkrétně pro kulturní práci šestnácti menšin, které jsou dobře organizované, ročně věnuje dvacet milionů kun. Do toho se nepočítá školství, které se hradí přes ministerstvo školství, takže těch dvacet milionů kun se vydává jenom na kulturní programy menšin. Česká menšina v Chorvatsku je velmi organizovaná, takže také participuje na velké části toho rozpočtu."

Kolik peněz tedy získala za poslední období, dejme tomu za poslední rok?

"Česká menšina v minulém roce dostala milion sedm set tisíc kun jenom na kulturu a vydavatelství. Na Daruvarsku vychází týdeník Jednota, který stát podporuje milionem kun, a částkou šesti set tisíc podporuje 24 besed. Je to na jejich kulturní činnost i pro různá výročí nebo akce, které menšina koná. My tu máme přehlídku divadel, dechovek, známé Dožínky, které se tu konají každý druhý rok. Je tu mnoho takových tradičních akcí, které stát podporuje."