Čechoameričanka nechce lobbovat za Česko, které se k ní chová macešsky

20-01-2007

Český stát v minulém roce vyzval Čechy žijící ve Spojených státech, aby lobbovali pro zrušení vízové povinnosti českých občanů při cestách do USA. Jsou ale Čechoameričané, dnes už američtí občané, ochotni se pro svou bývalou vlast angažovat? Zuzana Léblová odešla s manželem do Spojených států v roce 1991 za prací. Dnes žije a podniká v San Diegu. V roce 2004 získala americké občanství, ztratila ale české. Říká, že se k ní Česko chová macešsky, a ona proto nevidí důvod, proč by za ně měla lobbovat. Rozhovor s ní připravila Milena Štráfeldová:

Zuzana LéblováZuzana Léblová "Můj bývalý manžel tam dostal zaměstnání, bylo to finančně výhodné, plánovali jsme si, že se děti naučí anglicky, já že se naučím lépe anglicky..."

Šli jste tam jako celá rodina. Jaké byly ty začátky? Šlo to snadno?

"To šlo snadno. Když tam někdo emigruje, tak to je tvrdé. My jsme přišli za prací, takže firma zaplatila letenky, stěhování. My jsme tam přijeli s kočkou, ten, co nás najímal, šéf tehdejší firmy, říkal - žádný problém, prostě kočka poletí."

V jakém oboru jsou takové pohádkové podmínky?

"V chemii. Můj bývalý muž je špičkový peptidář..."

Takže o něj Amerika stála?

"Ano."

Vy jste ale nejeli původně do San Diega?

"My jsme byli v Arizoně, v Tucsonu. Manžel tam byl jako postgraduál, pak tam byl jako Visiting Professor na univerzitě, a když pan profesor, který se mimochodem jmenuje Victor Hruby a my jsme mu kdysi tady pomáhali hledat vesnici, z které přišli jeho prarodiče, založil malou biochemickou firmu, tak si ho pozval, aby mu tam vybudoval oddělení chemie."

Jak potom došlo ke stěhování do San Diega? A jak je tam teď?

"My jsme začali jako malá firma, pak nás koupila jedna větší firma, vlastně jen proto, že my jsme tehdy dělali kombinatoriální chemii, a to byl v té době hit. Oni nás vlastně koupili jenom proto, aby mohli sami sebe zase prodat další firmě. Takže my jsme byli koupeni dvakrát ve velice krátké době, tak jsme odešli k jiné firmě do San Diega."

Jak se tam Čechům žije?

"Já myslím, že v podstatě dobře. Těm legálním, i těm ilegálním. Je tam hezké počasí, spousta lidí si to považuje. Ale myšlení je tam jiné než tady. To je vlastně jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla, že se nebudu vracet /do Česka/. Jednak tam mám děti, a jednak tady se ještě hodně myslí socialisticky. Ne všude, ne vždycky, ale hodně."

A teď jsme u hodně palčivé otázky - občanství a dvojího občanství. Jsou Češi, kteří mají dvojí občanství, jsou ale Češi, kteří ho nemohou získat, ať už jsou z té kategorie, kteří ho ještě nemohli získat, anebo ti, kteří ho už nemůžou získat. Ty patříš ke kategorii, která ho už nemůže získat, protože jsi odešla ze země, která už nebyla totalitní...

"Taky jsem kvůli tomu dlouho váhala, protože jsem /české občanství/ nechtěla ztratit. Jeden z důvodů skutečně byl, že jsem se necítila jako občan, když jsem nemohla nikde volit. Sem jsem nemohla letět kvůli volbám, na ambasádu, když pracuji, se nedostanu. A tam jsem nemohla volit, protože jsem měla zelenou kartu. Když máš zelenou kartu, tak vlastně jsi občan téměř se vším všudy, jenom nemůžeš volit."

Jak dlouho trvalo toto období? Kdys tady volila naposledy?

"V roce 1990."

A /americké/ občanství jsi získala kdy?

"V roce 2004."

To znamená čtrnáct let bez možnosti volit tady i tam.

"Hrozně mne to zlobilo."

Jak se díváš na Čechy s dvojím občanstvím? Na ty dnes vlastně privilegované Čechy?

"Ano, oni jsou privilegovaní. To mne zlobí. Ne že bych jim to nepřála, ale nevím proč mají být dvě kategorie občanů. To se mi nelíbí. Mělo by se to sjednotit. A podle mého názoru tím směrem, že tedy všichni by měli mít dvojí občanství. Pro první generaci emigrantů nebo lidí, kteří tam šli za prací a pak se rozhodli, že tam zůstanou, je strašně důležité mít nějaké vazby ke své původní zemi. Připadá mi hrozně necitlivé jim to brát."

Jak jsou na tom jiní Češi, pokud tyto informace máš? Chodí k volbám? Co korespondenční volby?

"V Americe se hodně volí korespondenčně, nežli jsem jela sem, odvolila jsem korespondenčně v USA, protože tam byly volby do místních zastupitelstev, do Senátu. Takže to jsem si tam odbyla. Pro mě je to důležité. Jsou ale lidi, třeba jedna moje přítelkyně, a tu to nezajímá. Ji skutečně zajímá jen její obor, je špičkový odborník. Její manžel, oba jsou Češi, je sice taky špičkový odborník, ale jeho to zajímá, a toho štve, že nemůže volit."

Opět nedošlo k tomu, aby byly schváleny korespondenční volby v Česku. Co na to vy, Češi v Americe? Lobbujete trošku?

"Když budu mluvit sama za sebe, nevidím nejmenší důvod, proč lobbovat, když se zase ke mně moje země chová celkem macešsky. Já se stále považuji za Čecha nebo českého občana ve smyslu mých pocitů. Technicky samozřejmě už nejsem a hrozně mě to mrzí. A stále doufám, že třeba příští generace poslanců to přehodnotí a já sem třeba budu moci přijít na penzi jako český občan. Protože já jsem v životě nechtěla to občanství ztratit, ale musela jsem zvolit jednu variantu. A protože tam obchoduji, tak to byl zase jeden z dalších důvodů, proč jsem chtěla občanství. Protože mi to připadalo jednodušší. Takže proč bych pak lobbovala za zájmy své mateřské země, když se moje mateřská země ke mně chová macešsky?"

Týká se to i vízové otázky? Teď se tady hodně mluví o udělování víz pro české občany...

"Na to myslím, na vízovou otázku."

Jak se vy, Češi v Americe, na tuto otázku díváte? Mají zůstat víza pro Čechy?

"To je další problém. Je tam strašlivá spousta lidí, kteří tam zůstali ilegálně. Tam není problém sehnat práci načerno a teď tam žijí a nechce se jim zpátky. Ta komunita je obrovská, ta hlavní místa, co já vím, jsou Florida, Chicago a Orange County kousek od Los Angeles."

Zná vůbec někdo počty těchto ilegálů?

"Já bych to odhadovala přinejmenším na desítky tisíc. Bagatelizace není na místě, a pokud naše orgány chtějí jednat s americkými orgány o zrušení víz, musí se nejdřív vyřešit toto."

Zlobí vás to, že jsou tam Češi ilegálně? Podle mne to stěžuje pozici české menšiny v Americe...

"Z tohoto hlediska ano. To jsou lidi, kteří něco v životě dokážou, kteří se o sebe umí postarat, rádi něco dělají. Já jim na jedné straně fandím, ale zlobí mne, že to z různých důvodů dělají ilegálně."

Jak se na ně dívají Američani?

"Já myslím, že Američani to berou jako fakt, protože /ilegálů/ je tam spousta. Hlavně Hispánci, oni si říkaji Latinos, takže španělsky mluvící, ať už z Mexika, nebo z Jižní a Střední Ameriky, a bez těchto Latinos by se /v Americe/ neobešli. I lidi, kteří proti tomu budou na kameru nebo v parlamentu nebo kdekoliv oficiálně mluvit, tak nepochybuji o tom, že zrovna v té chvíli, co mluví, jim nějaká mexická uklízečka doma uklízí nebo mexický zahradník stříhá trávník. Oficiálně to nikdo nepřizná, ale ekonomika by se bez těchto lidí zhroutila. Češi jsou v menšině, takže to nikdo nebude řešit."

Milena Štráfeldová hovořila se Zuzanou Léblovou, českou podnikatelkou ze San Diega ve Spojených státech.

 

20-01-2007