Vatikánská smlouva

27-10-2007

Česká republika je jedním z posledních postkomunistických států, které nemají smluvně uspořádány vztahy s Vatikánem. Příslušná smlouva je sice podepsána, ale parlament ji neratifikoval. Poslanecká sněmovna ji odmítla v roce 2003 a prezident Václav Klaus prohlásil, že ji nepodepíše. Politolog Jiří Pehe byl adresátem mé otázky, co je podle něj kamenem sváru?

"Myslím si, že kamenem sváru je opět takový trochu rebelantský postoj českých politiků vůči katolické církvi a obavy, že ta smlouva by dala Vatikánu určité páky k tomu, aby mohl na Českou republiku tlačit a prosazovat právě například restituce církevního majetku anebo některá právní uspořádání vztahů mezi českým státem a katolickou církví zejména. Takže to je myslím ten hlavní důvod. Bohužel je škoda, že český stát, čeští politici nenašli dostatek sebevědomí k tomu, aby si mohli vypořádat vztahy s Vatikánem podobným způsobem, jako to učinily jiné země bývalého komunistického bloku."

Hodně se spekuluje o tom, že možná dojde mezi Václavem Klausem a vládními lidovci k dohodě, na jejímž základě by prezident podepsal smlouvu s Vatikánem výměnou za lidoveckou podporu při volbě prezidenta. Považujete takový obchod za možný?

"Za možný ho, řekl bych bohužel, považuji, v české politice by se nebylo tomu co divit. Ale zároveň bych ho považoval za velmi nemorální, protože si myslím, že pokud Václav Klaus nechce podepsat dohodu s Vatikánem, tak by nás měl přesvědčit, že tak činí s nějakých principiálních důvodů, které jdou za pouhé politické obchody. A pokud by samozřejmě podepsal tuto smlouvu pouze proto, že lidovci se ho rozhodnou podporovat při volbě prezidenta, tak by se ukázalo, že jeho důvody pro nepodepsání té smlouvy byly skutečně pouze taktické nebo politické, a to si myslím není hodno hlavy českého státu."

27-10-2007