Úděl válečných zpravodajů

Foto: ČTK

Minulou neděli byli v Iráku uneseni tři čeští novináři - zpravodaj Michal Kubal a kameraman Petr Klíma z České televize a redaktor Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Právě úděl válečných zpravodajů je tématem dnešního vydání rubriky Česko v komentáři, jehož hostem je místopředseda českého Syndikátu novinářů Radko Kubičko. Hovořil s ním Josef Kubeczka.

Vít Pohanka,  Michal Kubal,  Petr Klíma,  foto: ČTK
Jaké kroky může podniknout profesní organizace v situaci, v jaké se ocitli naši tři unesení novináři a co pro to učinil český Syndikát novinářů?

"Syndikát novinářů je občanské sdružení založené na dobrovolné bázi, tak že naše možnosti nejsou příliš velké. Možnosti organizací, které v tom jsou více zainteresovány jsou samozřejmě daleko větší. My můžeme situaci sledovat, monitorovat, vyjádřili jsme samozřejmě morální podporu našim kolegům, vyslovili jsme úctu jejich práci, protože kolegové, kteří pracují v místech válečných konfliktů, jsou na tom velmi nebezpečně. To se ostatně ukázalo teď. Také Evropská federace novinářů, jejímž je náš syndikát členem, vyjádřila podporu a samozřejmě se zajímá o osudy českých novinářů. Jak už jsem řekl, je to pochopitelně hlavně na české diplomacii a na ministerstvu zahraničních věcí, které mají větší možnosti."

Novináři jsou za války chráněni, stejně jako veškeré civilní obyvatelstvo, ženevskou konvencí. Přesto v Iráku do nynějška zahynulo 38 novinářů a členů mediálních štábů. Jak je to vlastně s pozicí novinářů v Iráku v současné době? Válka už oficiálně skončila?

"To je otázka... My můžeme na to říci jenom tolik, že způsob boje, kdy zahynou novináři, kdy jsou ohroženi novináři, ale samozřejmě i civilní obyvatelstvo, lékaři a další, kteří nejsou přímými účastníky konfliktů, je velmi hloupý a primitivní. Pokud některá ze stran se k němu uchýlí, tak je to velmi odsouzeníhodné a podle našeho názoru to nepatří do žádné kultury."

Situace v Iráku,  foto: ČTK
Není to tedy jenom otázka toho, zda válka je oficiálně vyhlášena, či nikoli?

"Samozřejmě. To se netýká jenom skutečného válečného konfliktu. Týká se to i různých nebezpečných oblastí, kde novináři jsou ohroženi, kde jsou unášeni a kde se je používá jako argumentů v boji. To je samozřejmě, jak říkám, velice odsouzeníhodné, protože novináři jsou velmi dobrým objektem. Nejsou ozbrojeni, všichni je poznají, protože jsou vybaveni kamerami, fotografickými přístroji, nahrávači a snaží se získat informace, protože slouží světové veřejnosti. Je to tedy velmi dobrý cíl. Taky publicisticky vděčný a slouží účelům těch stran, které chtějí dosáhnout, v tomto případě, jak se ukazuje, toho, aby bylo mezinárodní společenství zastrašeno a stáhlo se z Iráku. Pro nás, profesí novináře, je to situace velmi nepříjemná. V každém případě je to velmi, velmi odsouzeníhodné."

V současné době je v Iráku uneseno na 40 civilních osob z různých zemí. Myslíte si, že tento způsob boje, tedy nátlaku na Američany a jejich spojence, aby ze země odešli, může být účinný?

"To je pochopitelně velmi účinné, protože je něco jiného zaútočit na ozbrojeného vojáka a vést boj ozbrojeného muže proti muži, nebo zaútočit na neozbrojeného civilistu, nota bene novináře, který shromažďuje informace, o kterého se velmi zajímá veřejnost v jeho zemi, zajímá se ten sdělovací prostředek, který ho vyslal. Je to bohužel velmi účinný způsob boje a je velmi nepříjemné, že ho některé z bojujících stran používají."

Lze nějak účinně válečné zpravodaje předem připravit na situace, které je na bojištích čekají?

Situace v Iráku,  foto: ČTK
"Pochopitelně ti novináři mohou být připraveni, koneckonců i tito novináři jistě připraveni byli, mají už také letité zkušenosti, ale platí to jako v životě, že všechny situace nelze předvídat. Je samozřejmě možné je varovat, aby se některým oblastem vyhnuli, jenomže to zase odporuje jejich poslání, protože oni mají být tam, kde se něco děje a odtud mají přinášet informace. Je velmi těžké jim říkat, tam nechoďte, když se tam něco děje, protože tam právě musejí být. Toto je bohužel nepříjemná daň našemu povolání."

Současné technické možnosti sdělovacích prostředků umožňují informovat o válečních operacích bezprostředně, tak říkajíc "v přímém přenosu". Tento způsob poskytování informací je ale často kritizován. Co o tom soudíte Vy?

"Já si myslím, že ta globalizovaná informace odpovídá globalizovanému světu. Nemyslím si, že to je až tak strašné, úplně 'v přímém přenosu' se ty války nedějí. Koneckonců do míst největších operací ani vojáci nikoho nepouštějí. Nicméně ty prostředky existují, a proto se prostě používají. Používají je novináři, používají se ve všech oblastech společnosti, tak že ta novinářská oblast se tomu jednoduše nemůže vyhnout."

Hostem u mikrofonu Radia Praha byl místopředseda českého Syndikátu novinářů Radko Kubičko.