Premiérovo vysvědčení

Jiří Paroubek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Povolební vyjednávání o novém kabinetu nabírají na obrátkách, dosluhující vláda Jiřího Paroubka jde do finále. Jaký byl ten rok a téměř tři měsíce v podání premiéra, který nejen vedl ministry, ale také vyvedl Českou stranu sociálně demokratickou z hluboké krize? O tom jsem si povídal s publicistou Petrem Holubem.

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
"Pokud jde o sociální demokracii, tak tam nikdo nepochybuje, že Jiří Paroubek byl pro ně záchrana a že už získal čestné místo v galerii sociálnědemokratických vůdců. Pokud jde o vládu, tam to samozřejmě tak jednoznačné není, protože když jde člověk mimo stranický život, tak věci už nejsou tak černobílé. Ale i tak se dá říct, že Jiří Paroubek byl úspěšný premiér."

Jiří Paroubek byl třetím premiérem ve funkčním období dosluhující vlády, která si původně, za premiéra Vladimíra Špidly, za jeden z hlavních cílů stanovila zavedení reformy veřejných financí. Čím to, že tento velmi důležitý cíl jakoby vyšuměl do ztracena?

"Já myslím, že to hodnocení není úplně přesné, protože když se člověk podívá na všechny ty tři vlády, z nichž samozřejmě důležitějšími premiéry byli Vladimír Špidla a Jiří Paroubek než Stanislav Gross, tak to nejdůležitější, co tato vláda udělala, bylo snížení daně podnikům, čili korporátní daně, která teď činí 24 procent, a to je srovnatelné s okolními zeměmi. To je asi největší plus, a je to věc, kterou ještě prosadil Vladimír Špidla. Sám Jiří Paroubek potom v daních udělal také nějaké úpravy, to znamená snížil částečně daň z příjmu, a to jednak fyzickým osobám, a jednak živnostníkům. Ke změnám, které ve vývoji České republiky za posledních deset let byly největší, přece jen došlo. Co by ve věci veřejných financí bylo možné vytýkat jak Jiřímu Paroubkovi, tak sociálním demokratům, je to, že vlastně nic nepodnikli proti růstu byrokracie. Dokonce Jiří Paroubek říkal, že před volbami to nejde. To samozřejmě byla chyba."

Během svého "premiérování" provedl Jiří Paroubek několik ministerských výměn, které část veřejnosti včetně odborné přijala s rozpaky. Ty největší provázejí od samotného nástupu do funkce ministra zdravotnictví Davida Ratha. Byla to podle Vás ze strany premiéra šťastná volba?

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
"Skutečně, když se díváme na premiérství Jiřího Paroubka, tam má člověk ambivalentní pocity. On na jednu stranu dokázal prosadit téměř všechno, co si usmyslel, druhá věc je, jaké k tomu používal prostředky. A nejčastěji bývá kritizován, že zvlášť ke konci svého premiérství otevřeně spolupracoval, bylo to téměř jako tichá koalice, s komunisty. On prosadil řadu pozitivních reforem, zvláště v sociální oblasti, ovšem zaplatil za to spoluprací s komunisty, a některé reformy šly až moc doleva. Podobná kritika může pana Paroubka stíhat za to, že využíval služeb takových až přespříliš razantních politiků, jako byli ministr zdravotnictví David Rath či ministr kultury Vítězslav Jandák. Ale zase upozorňují - za vicepremiéra pro ekonomiku si vybral Jiřího Havla, který je uznávaným odborníkem v celém stranickém spektru."

Zesnulého ministra kultury Pavla Dostála nahradil předseda vlády další nejednoznačně přijímanou osobou - původně hercem Vítězslavem Jandákem. Jeho prostořekost mu sice sjednala mnohé příznivce, ale některá ministerská rozhodnutí odbornou veřejnost nepotěšila. Připomeňme namátkou filmaře a odmítnutý zákon o podpoře kinematografie. Co o této premiérově volbě soudíte?

"Právě tady se pan premiér příliš neřídil nějakými odbornými důvody, pro vybrat tyto politiky, ale řídil se vlastně tím, že je před volbami, že je třeba mít populární tváře ve vládě, a že je třeba v těch resortech silné ruky. Jak Jandák, tak Rath používali silnou ruku. Myslím si, že památkářská obec to panu Jandákovi už nikdy nezapomene, ale stejně tak značná část lékařů nezapomene Davidu Rathovi všechny ty jeho snahy o změny a přiškrcování finančních toků. Je zajímavé, že sázka na tyto dvě tváře panu Paroubkovi nevyšla, protože jak David Rath, tak Vítězslav Jandák byli největšími poraženými ve volbách, pokud se díváme na sociální demokraty."

Máme už sice prázdniny, ale kdybyste měl napsat končící vládě Jiřího Paroubka vysvědčení, jak by vypadalo?

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
"Já myslím, že on by si takovou dvojku nebo 2 - zasloužil. Ty výhrady jsme nakonec říkali, ale on vlastně dotáhl do konce celé to čtyřleté období sociálních demokratů tak, že do značné míry změnil poměry ve veřejné sféře, a my se s těmi změnami budeme konfrontovat dokonce ještě v příštích letech, protože řada těch změn, zvláště sociálních zákonů, především podpora rodin, podpora zdravotně postižených, začne platit až od 1. ledna 2007. Tím si myslím, že on udělal řadu změn, které mohou prospět, pokud se je podaří zavést. A proč se mu ta známka snižuje? Je to především z toho důvodu, že přispěl k polarizaci české politiky. On nezačal s tím, že se politika začala rozdělovat na dvě křídla, jejich vůdci posléze začali vystupovat jako takoví populisté a pustili se do nesmiřitelné války, byť ideologické rozpory tam nebyly. V důsledku toho teď česká politická scéna vypadá tak, jak vypadá, to znamená není schopná se dohodnout na vládě. To určitě je jedna z věcí, kterou přinesl i způsob vládnutí pana Paroubka."

Součástí vysvědčení je i známka z chování. Jak by dopadl pan Paroubek v této oblasti?

"Já bych mu zas tak úplně špatnou známku nedával, protože on se postavil do situace, jaká je, a snažil se prosadit svou. Řadu takových těch drsných výroků udělat musel jenom proto, aby se prosadil, a zároveň věděl, že to je jenom naoko a vždy byl ochoten vyjednávat. Ovšem to chování si nesmírně pokazil svým povolebním projevem, kdy ztratil nervy a začal přirovnávat volby k únoru 1948. To byl samozřejmě úlet. Naštěstí se za to omluvil."

Čistá jednička by to tedy nebyla?

"Tak asi trojka, protože ten úlet po volbách byl opravdu mimořádný."