Komunisté včera, dnes a zítra

01-03-2008

Od komunistického převratu v bývalém Československu uplynulo 60 let. Změnila se za tu dobu komunistická strana v něčem výrazně? To byla první z otázek, které jsem položil komentátorce a bývalé disidentce Petrušce Šustrové.

Foto: ČTKFoto: ČTK "Nepochybně se změnila. Myslím, že dnes už by asi nepoužívala teroristických metod obvyklých v padesátých letech minulého století, myslím si, že se také změnil svět, myslím si, že její dnešní vztah k bývalým vládcům v Kremlu je také trochu jiný, ale v zásadě v tom, že majetek má být společný, se nezměnila. A já myslím, že tam, kde lidé nemají svůj soukromý majetek a nemohou jim soukromě běžně disponovat, tak jednak ten majetek upadá, a hlavně je to ohrožení a přímé napadení lidské svobody, protože naše civilizace, tedy západoevropská, americká civilizace, ke které jsme patřili a doufám, že zase patříme alespoň titulárně a budeme patřit plně, považuje právo na život, na svobodu a na majetek za zcela základní práva člověka, která mu nelze vzít."

Čím to, že i po více než čtyřicetileté zkušenosti s komunistickým režimem je tato strana stále zastoupena v parlamentu?

"Mně to je nepochopitelné, ale musíme vzít v úvahu několik faktorů. Foto: ČTKFoto: ČTK Jednak to, že je tady řada starších lidí, pro které je těžké se přizpůsobit nějakému jinému světu, kteří neměli příležitost si nastřádat nějaké peníze na stáří a jsou tedy odkázáni na důchody, které jsou v poměru k výdělku a v poměru k výdajům podstatně menší než tomu bylo za dob komunismu. Ale hlavně nejsou zvyklí na svět, kde si má člověk vybírat, kde musí rozhodovat sám za sebe, a kde přece jen dost velkou možnost toho rozhodování ještě má i ve stáří a i s malými finančními prostředky. To je vrstva voličů komunistické strany, kterou docela dobře umím pochopit, což neznamená, že bych ten postoj sdílela. Potom jsou tady mladí lidé, kteří doufají v nějaký ideální svět, protože nezapomeňme, že to, na co komunisté lákali, byla vidina ideálu, zrůdného, nenaplnitelného, nicméně nějakého ideálu. Nebyl to čirý pragmatismus. A to je i dnes pro řadu mladých lidí přitažlivé. Evropa obecně je z velké části protiamerická, což komunisté ztělesňují opravdu plným dílem, a tam potom ti mladí lidé nacházejí nějakou rezonanci. Foto: ČTKFoto: ČTK A kromě toho mají tu výhodu - nevýhodu, že nezažili ani teror padesátých let, ani ten otupující, dusivý stisk normalizace, na který se my straší pamatujeme velmi dobře a který přičítáme jednoznačně komunistické straně, která se zmocnila v této zemi celé moci, čili za to nese jasnou odpovědnost. Ale mladí lidé to neznají a jaksi ve svém nadšeném, pošetilém z mého hlediska, boji proti globalizaci, americkým monopolům a já nevím čemu hledají toho, kdo ten prapor třímá nejpevněji, a to je nepochybně komunistická strana. A tato část voličů nevidí úskalí, která to skrývá."

Pokusíte se odhadnout, jak dlouho ještě budou komunisté reálnou silou na české politické scéně?

"To záleží přece na tom, jakou dostanou příležitost. A velmi se obávám, že v případě, že jim sociální demokracie, až vystřídá u moci občanské demokraty a jejich koalici, tu příležitost dá. A pokud jim ji dá, tak se obávám, že se znovu přesvědčí, jako se vždycky sociální demokraté přesvědčili, že to je spojenectví, které je pro ně zhoubné, protože potom se ukáže, že ty ideály, které mají dejme tomu společné, dokážou komunisté propagovat a prosazovat daleko lépe. A myslím si, že potom sociální demokracii, která zdaleka není ideově, personálně ani organizačně tak pevná, potlačí a ovládnou tu levou část politického spektra. Pro mne je to vidina strašlivá a děsivá, i když, jak říkám, teror padesátých let, ten způsob cenzury, který jsme my starší zažili v letech sedmdesátých a osmdesátých, to už se opakovat nebude."

01-03-2008