Nejkrásnější kniha světa z nakladatelství Argo

20-04-2002

Za nejkrásnější knihu světa byla letos v Lipsku označena kniha z pražského nakladatelství Argo. Na setkání s jejím ilustrátorem Jurajem Horváthem a nakladatelem Milanem Gelnarem vás zve Knihovnička Viléma Faltýnka.

Obvykle vám představujeme knihy českých autorů. Dnes uděláme výjimku. Indiánská vyprávění pod názvem Příběhy z parní lázně sesbíral kanadský spisovatel, Herbert T. Schwarz. Jeho soubor erotických indiánských mýtů a legend přinesl úspěch pražskému nakladatelství Argo a výtvarníkovi Juraji Horváthovi. Příběhy totiž nedávno na Lipském knižním veletrhu získaly ocenění Nejkrásnější kniha světa. Jak kniha vypadá?

"Moje kniha je docela hodně ilustrovaná, ke každé povídce je jedna ilustrace, která ji uvozuje. Na ní je ve vydestilované, skoro komixové zkratce je znázorněno, co se odehraje. Kniha je ilustrovaná dřevořezy, které jsem vyřezal velice jednoduše, po smyslu textu. Obrázky nezobrazují jeden výjev, ale v několika okénkách je víc sekvencí příběhu. To mi umožnilo rozehrát na menší ploše víc možností znázornění. Volba dvou barev je jednoduchá: dvě barvy jsou levnější a v tomhle případě i útočnější a razantnější, červená a černá vedle sebe vždycky fungují velice dobře, navzájem se podporují,"

...říká výtvarník Juraj Horváth. Obrázky se částečně podobají komixu, částečně ale může jejich jednoduchost připomínat čtenáři i piktogramové indiánské písmo.

"Na začátku je samozřejmě i znalost indiánského piktogramického písma. Ale ten způsob vyprávění v jednotlivých obrázcích, který už není čistě piktogramický a je bližší západní kultuře, ten je tam proto, že tak to převyprávěl i ten Schwarz. Inspirace indiánskou kulturou tam tedy určitě je, ale nejde o etnocitaci, je v tom můj posun,"

...dodává Horváth. Podobně jako Schwarz přetlumočil indiánská vyprávění do jazyka bílých, výtvarník převedl piktogramy do komixové podoby. Juraj Horváth je mladý výtvarník. Příběhy z parní lázně vyšly v roce 2000 a to znamená, že je Horváth ilustroval v šestadvaceti, jako čerstvý absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Co ho tehdy na knize zaujalo?

"Každá povídka je trochu jiná a směrem ke konci knihy jsou temnější a odráží se v nich úpadek Indiánské minority a znásilnění jejich kultury. Na začátku vyprávění blízká indiánské mytologii a ke konci knihy, což se mi z hlediska ilustrování taky líbilo, jsou v nich všechny moderní reálie."

Do studia přišel Horváth se svým malým synem, a právě když byla řeč o erotičnosti příběhů, chlapec se nám do rozhovoru vložil.

"To označení erotické příběhy je zavádějící, protože si s ním lidé automaticky spojují erotiku světlou, jak je prezentována našimi médii, ale tady to má i stránku traumatickou, ty příběhy jsou v čemsi ostřejší, tvrdší. Je tam řečeno, že se tyhle příběhy nevyprávějí dětem, ale musím říct, že proti záležitostem, které se u nás dnes ventilují na veřejnosti, jsou vlastně velice jemné."

Až bude váš čtyřletý syn, který tu s vámi sedí, o deset dvanáct let starší, dáte mu tu knihu přečíst?

"Já mu ji nebudu dávat, on si ji asi vytáhne z knihovny sám. A myslím, že ten text si opravdu zachovává velkou jemnost a ani já nejsem dryáčník. Takže toho bych se nebál."

Kniha je velkým, nikoli však prvním úspěchem nakladatelství Argo. Ředitel Milan Gelnar mi představil knižní řadu, do které Příběhy z parní lázně patří. Postavil přede mě sloupek asi dvanácti pestrobarevných, originálně výtvarně pojatých svazků:

"Je to vlastně témeř celá ta řada mýtů. Letos už vím, že bude oceněn tento Kouzelný strom, což jsou mýty, legendy, pohádky a humorky Latinské Ameriky a Karibiku. Dostalo to druhé místy v soutěži dětské literatury, i když je to čtení pro dospělé i děti. Tak. Ještě velmi úspěšné byly Gronské mýty a pověsti Knuda Rassmusena, které ilustroval Martin Velíšek. Ta kniha se dostala preostřednictvím ministerstva zahraničních věcí jako dárek Dánské královně, které se údajně líbila. Ale to vím jenom z tisku. Ty příběhy jsou velice zvláštní a drsné, ale čtivé. Kniha pana Horáka Oheň na sněhu, to jsou vyprávění o původních národech Tajgy, potom Děti duhového hada o původních Australcích, no a pak ty kanadské indiánské lechtivé mýty."

Podobná exotická folklórní literatura je sice momentálně už několik let v Čechách v kurzu, prodává se, přesto se náklady pohybují kolem dvou tří tisíc, podobně i próza Michala Vievegha nebo Jáchyma Topola, předních současných spisovatelů. Příběhy z parní lázně se ale ani při sebevětším zájmu už dotisku nedočkají. Olomoucká tiskárna, kde kniha vznikla, byla, jak tvrdí Horváth, vytunelována a zkrachovala.

20-04-2002