Jungmannovu cenu Věře Koubové za překlad poezie Franze Wurma

30-10-2005

Na svátek svého patrona svatého Jeronýma ocenili překladatelé umělecké literatury nejlepší tvůrce ze svých řad. Obec překladatelů letos hlavní cenou udělila překladatelce veršů německého básníka Franze Wurma Věře Koubové, rozdáno bylo ale i mnoho dalších prémií a ocenění.

Překladatel stojí na cestě mezi autorem a jinojazyčným čtenářem. Jeho snahou je převést dílo v adekvátní jazykové kvalitě a zůstat jakoby v pozadí, neviděn, přestože mnohdy se musí vyrovnávat s mnohdy neřešitelnými situacemi - zvlášť letos v případě Koubové a obtížných veršů Franze Wurma.

"Vždycky se posuzuje kvalita a obtížnost překladu a způsob, jak se překladatel s těmi extrémními obtížnostmi vyrovná. Wurmova poezie je zčásti neprůhledná a velmi nesnadno pochopitelná Čtenáři i překladateli dá velkou práci, překladatel musí mít opravdu velké jazykové znalosti a teké spoustu intuice a překladatelského génia," říká předsade Obce překladatelů Vratislav Jiljí Slezák. Věra Koubová získala Cenu Josefa Jungmanna za převod poezie Franze Wurma, současného německy píšícího básníka s českými kořeny. Sama o Wurmovi říká:

Franz KafkaFranz Kafka "Franz Wurm je pražský Němec. Je to člověk, který se tu narodil, měl tu rodinu. Když mu bylo 13 let, přišla válka. Rodiče ho stačili posadit na vlak do Anglie, sami jako Židé skončili v koncentračním táboře. Deset let studoval v Anglii, pak se jakousi částečnou náhodou dostal do Švýcar a v Curychu strávil 50 let. A mimochodem byl to váš kolega, protože pracoval dlouhou dobu v rozhlase, dělal tam kulturní pořady. A to je zajímavé, on v roce 1970-71 žil dokonce v Praze, chtěl tu zakotvit, ale ta situace byla tak nemožná, že nakonec odjel."

Věra Koubová překládala před Wurmem Novalisovy aforismy Zázračná hra světa, několik prací Friedricha Nietzscheho, Kafkovy Deníky 1913-1923, Deníky z cest, povídku Topič či Dopisy Mileně. Za překlad Nietzschových Dionýských dithyrambů dostala již v roce 1999 od Obce překladatelů odměnu. Jak se k překládání dostala?

"Já jsem jako holka narazila u babičky na půdě na Augustinovu učebnici, která byla psaná ještě švabachem a kurentem, bylo tam: Gnädige Frau... a mělo to ohromný kouzlo, tak jsem se ji začala učit a teprve postupně mi asi docházelo, co všechno se s jazykem dá dělat."

Hlavní tvůrčí odměnu dnes dostal Petr Borkovec za překlad básnické části díla Vladislava Chodaseviče Těžká lyra vydané v nakladatelství Opus. Mimořádných tvůrčích odměn bylo 12, porota vyzdvihla mj. překlad románu Fasáda české exilové autorky Libuše Moníkové. Argo vydalo překlad románu Fasáda Libuše Moníkové, který pořídila Jana Zoubková.

"Já jsem román Libuše Moníkové četla hned když vyšel, v roce 1987, tehdy samozřejmě nepadalo v úvahu, že by to vyšlo u nás v češtině. Mě úplně fascinoval. Čím? Libuše Moníková byla úžasná osobnost, která dlouho žila v Německu, ale zrovna tak dlouho žila tady. A přestože jejím literárním jazykem byla němčina, myslela česky. A hlavně témata jejích knih jsou až na výjimky Češi - češství. A speciálně ta fasáda, její nejslavnější a nejtlustší a podle mě i nejlepší román je o době, kdy ona žila v Německu a psala o situaci v Československu. je to román o umělcích, odehrává se v polovině normalizace. na románě i na ní jako na člověku mě fascinovala ta neschopnost pokrytectví. Její kritické a zároveň láskyplné vyjádření vůči Čechům i vůči Němcům."

Obec překladatelů udělila ještě prémii Tomáše Hrácha pro překladatele do 35 let. Získala ji Lenka Urbanová za překlad románu Jeanette Wintersonové Jak naštěpit třešeň.

30-10-2005