Téma měsíce: Záhadné sídliště starých Slovanů u Prahy

06-01-2007

Archeologové jsou u vytržení. Těsně za hranicemi dnešní Prahy, u Roztok, se nachází možná největší evropské sídliště prvotních Slovanů. Obestírá ho zatím řada otázek a tajemství. Především archeologové a historici dosud nedokáží odpovědět na základní otázku: proč vznikla a jak se udržovala tato slovanská megapole?

Martin Kuna, foto: AutorMartin Kuna, foto: Autor "Svým způsobem jde skutečně o největší sídliště. Je potřeba jenom upřesnit prostorové a časové souřadnice. Je to bezesporu největší známé sídliště slovanského světa z období prvních Slovanů, z období tzv. slovanské expanze, kdy se Slované šířili z východní Evropy do střední Evropy, do karpatské kotliny. To znamená z období 6. a 7. století. Je k tomu ještě třeba poznamenat, že je to největší známé sídliště, tedy publikované, cože ještě neznamená, že v budoucnosti by nemohla být objevena ještě jiná lokalita se srovnatelnými parametry."

Říká Martin Kuna, zástupce ředitele Archeologického ústavu Akademie věd a vedoucí týmu provádějícího současné výzkumy. Archeologové nešli do neznámé lokality. To, že v hlubokém skalnatém údolí Vltavy od pražského Sedlece až po Roztoky žili staří Slované, se vědělo už dlouho.

"První informace o velké slovanské lokalitě v Roztokách se objevily v osmdesátých letech, kdy zde proběhl velký, předstihový archeologický výzkum. V následujících letech, kdy se budovaly různé dálkové průkopy přes celou lokalitu, jako plynovod či vodovod, se ukázalo, že tyto časně slovanské památky v Roztokách - na rozdíl od těch pravěkých - pokrývají celou velkou dvacetihektarovou lokalitu na levém břehu Vltavy, lokalitu, která se vlastně táhne v délce nějakých jeden a půl kilometru od Sedleckých skal až na jižní okraj města Roztoky."

Foto: AutorFoto: Autor Zpracování a vyhodnocení výzkumů ze začátku osmdesátých let se ale z různých důvodů protahovalo. K publikování výsledků došlo teprve v roce 2005, tedy v době, kdy už se začal paralelně připravovat další archeologický výzkum. Ten probíhal skoro až do konce loňského roku. Archeologům přálo počasí, podzim byl teplý. A právě vloni archeologové s překvapením konstatovali, že slovanské sídliště je mnohem větší, než původní výzkumy naznačovaly.

"Velikost toho naleziště vysvitne nejlépe, když se srovná s těmi běžnými nebo typickými nalezišti své doby u nás či ve střední Evropě. Typický obraz takového sídliště 6. a 7. století je pět, nanejvýš deset usedlostí, domů, obývaných zpravidla jednou rodinou. V kontrastu s tímto typickým obrazem pak stojí ona lokalita v Roztokách, kde na ploše dvacet hektarů očekáváme, a máme pro to pádné důvody, že může být 600, 700 i více domů. Dosud jsme jich prozkoumali 250. Zdaleka jsme ale to naleziště neprozkoumali celé."

Foto: AutorFoto: Autor Archeologové podle Martina Kuny předpokládají, že v obrovském slovanském sídlišti se vystřídalo asi pět generací a z toho vyvodili, že během jedné generace bylo vždy osídleno v průměru 150 domů.

"Je to obrovské číslo a my pro to zatím neznáme ani obdobu v časně slovanském světě, ani nějaké pořádné vysvětlení."

I laik si při pohledu do údolí Vltavy musí položit otázku: z čeho vlastně tak obrovská vesnice žila? Z jedné strany je Vltava, z druhé strany se táhnou po několik kilometrů vysoké skály a mezi tím je jen uzoučký, zhruba padesátimetrový, proužek země, přes který vede železniční trať. Jde tedy o lokalitu naprosto nevhodnou k trvalému osídlení, které přece v tehdejší době předpokládalo mít určité zemědělské zázemí. Mají pro to archeologové nějaké vysvětlení?

 Martin Kuna na nalezišti, foto: Autor Martin Kuna na nalezišti, foto: Autor "To je samozřejmě ústřední otázka při interpretaci tohoto nálezu. Pokud bychom brali jenom to bezprostřední zázemí, čili to, co je na samotném břehu Vltavy, v tom úzkém pásu, jak říkáte, v takovém případě bychom skutečně dospěli k tomu, že to není možné, že se tam lidé nemohli uživit. Je ovšem několik možností, jak deficit půdy ve vlastním údolí nahradit. Jednak je možné počítat s tím, a je to velmi pravděpodobné, že byla využívána i půda, která leží nad údolím, čili například na těch pláních směrem k pražskému Suchdolu nebo nahoře v roztockém háji. Tam jsme to už před předběžně počítali, našlo by se tam nějakých sto hektarů kvalitní půdy, která by mohla stačit pro obživu i větší komunity. Jednak je zde možnost předpokládat určité doplňkové zdroje potravy, například rybolov. Ten by ale tak velkou komunitu nestačil uživit. A pak je tady možnost, kterou zatím nemáme potvrzenu, ale sledujeme ji jako takovou pracovní hypotézu. Předpokládá se, že zde vlastně žili lidé, kteří mohli být živeni nebo zásobováni alespoň částečně odjinud. Mohli to tedy být lidé, kteří plnili nějakou zvláštní úlohu nebo si tu zvláštní úlohu nějakým způsobem uzurpovali, a byli částečně živeni formou dávek od okolního obyvatelstva. To je hypotéza, kterou mimo jiné formuloval i historik Dušan Třeštík, když vyřkl možnost, že tady jde vlastně o sídliště vojenské družiny. On říká s nadsázkou družina knížete Sáma. Ono to samozřejmě bylo i v době Sámově, ale to sídliště trvalo déle než po dobu Sámova života. Je ovšem třeba hned říci, že archeologické doklady pro hypotézu vojenskou zatím nemáme."

Foto: AutorFoto: Autor Mohl by tuto záhadu objasnit třeba charakter objevených domků? Jsou mezi nimi takové, které by se daly dnešní terminologií označit jako ´byty první kategorie´ a na druhé straně ´byty čtvrté kategorie´? Martin Kuna vrtí hlavou.

"V tomto ranném slovanském období je pravidlem, že se jednotlivé domy svým zařízením a svou velikostí příliš neliší. Je pravdou, že některé domy jsou o něco větší. Když už to není třikrát tři metry, ale čtyřikrát čtyři, je to už podstatný rozdíl na plochu. Některé domy jsou tedy skutečně větší, ale nedá se říci, že nějakým způsobem plocha korelovala s bohatším zařízením, s bohatšími nálezy. Zdá se tedy, že v této době ještě společnost, pokud se odlišovala, a ona se určitě odlišovala, rozvrstvovala, tak způsob, jak projevit příslušnost k nějaké - dejme tomu - elitní skupině, se nemanifestoval obydlím, ale nějakými jinými způsoby, například oblečením nebo třeba v pohřebním rituálu. Bohužel ale o těchto aspektech tehdejší kultury máme u nás poměrně málo informací."

Archeologové tedy, bohužel, nemohou zkoumat pohřebiště.

Foto: AutorFoto: Autor "To by byl jeden z našich archeologických snů, protože to by význam oné lokality mimořádně podtrhlo. Šance na to, že se objeví pohřebiště, jsou bohužel poměrně malé. V té době se většinou pohřbívalo žárovým způsobem."

Velké překvapení ale archeologové nemohou vyloučit. Původně měl výzkum v lokalitě u Roztok skončit vloni. Vzhledem k velkému množství objevů se ale ukázalo, že bude nutné pokračovat ve výzkumech i letos. Je nutné prozkoumat celou velkou lokalitu velmi pečlivě, protože brzy už bude nenávratně zničena. Přes sídliště starých Slovanů totiž povede nová silnice z Prahy do Roztok.

"Takový už je prostě život. A takový je osud archeologických památek, protože 99 procent archeologických památek, zejména z období pravěku a ranného středověku, vlastně ani není možné nějakým způsobem uchovat, vyzvednout, přenést do muzea či někam jinam."

06-01-2007