Panorama I: O unikátní metodu českých vědců je zatím zájem spíše v zahraničí

Dried book, photo: Pavla Horakova

Velká voda v roce 2002 vážně poškodila a někde zcela zničila knižní, listinné i jiné památky národního kulturního dědictví. Ohromné škody ale hlásila i státní správa, soudy, policie. Knihy, dokumenty, archiválie se válely v hromadách, slepené bahnem a plísněmi. Více než čtyři roky po povodni čeká stále větší část vodou zasažených dokumentů, knih a spisů v podobě zmrazených kvádrů na další záchranné práce. Pokud půjdou stejným tempem jako dosud, měly by být poslední dokumenty vysušeny a připraveny k použití za deset až patnáct let. Práce by ale mohla urychlit unikátní mikrovlnná metoda, kterou vyvinuli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky.

Metoda už získala patent v Evropě i v USA. Jak řekl Radiu Praha Milan Hájek, o využití mikrovlnné technologie se už pokoušela řada zahraničních odborníků. Jejich pokusy ale skončily neúspěchem.

"Vždy se zjistilo, že mikrovlny jsou při sušení těchto materiálů škodlivé, že dochází k přesušení až poškození. Tato metoda proto nebyla zavedena."

Běžně se tedy používá vakuové vymrazování.

"Při hlubokých teplotách vlastně voda sublimuje do plynné fáze rovnou. Trvá to bohužel velmi dlouho a je to velmi drahé."

Milan Hájek,  foto: Autor
Naši odborníci ale využití mikrovlnné technologie nezatratili. Šli na to jinak než v zahraničí a nakonec slavili úspěch.

"Problém spočíval v tom, jak vyřešit, aby nedocházelo k poškození knižního materiálu. To se nám podařilo poměrně rychle a velmi jednoduše použitím speciálních absorpčních desek, které měly funkci filtrace mikrovln. Propustily jenom tolik energie, která je potřebná na sušení, ale už ne na poškození."

Metoda byla ověřována asi na pěti tisících výtiscích.

"Máme tady vyhodnocení od profesionálních archivářů, že ta metoda je opravdu nejen rychlá, ale i bezpečná a energeticky úsporná."

Nejde ale jen o vysoušení. Archiválie poničené vodou a bahnem jsou přímo nasáklé nejrůznějšími patogenními bakteriemi a plísněmi. Čeští vědci tedy vyvinuli také postup, jak tyto nebezpečné elementy při použití mikrovlnné technologie stoprocentně zlikvidovat.

"Klasická metoda vysuší, pak musí následovat další krok - dezinfikace. To je velmi problematická záležitost, z hygienického, bezpečnostního hlediska dosti náročná a rovněž dosti drahá. Snažili jsme se tedy i toto nějak zjednodušit. A také se to podařilo. V základním výzkumu jsme vyvinuli tzv. bezelektrodové UV lampy, které září v mikrovlnném poli a jejich záření hubí mikroorganismy i spory. My když zavěsíme dvě mikrovlnné lampy do kontinuální sušičky, dochází současně k sušení i dezinfekci."

Jenže zatímco v Ústavu chemických procesů urychleně bádali a vyvinuli unikátní metodu, proběhlo už výběrové řízení na to, která firma a jak bude to obrovské množství zmrazených archiválií vysoušet.

"Nejsme výrobní, ale výzkumná organizace. My jsme si tedy bádali, vyvinuli jsme to, ale asi jsme přišli pozdě, když už bylo o všem rozhodnuto. Spíše se tedy zatím projevuje zájem ze zahraničí."

Jak už bylo řečeno, unikátní metoda vědců z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republika je patentována v Evropě i v USA. Milan Hájek říká, že u nás by celý proces sušení a dezinfekce zmrazených archiválií urychlilo a zlevnilo, kdyby se používaly obě metody - vakuová i mikrovlnná.