Po 150 letech vznikla první nahrávka Dvořákovy opery "Král a uhlíř"

20-10-2019

Symfonický orchestr Českého rozhlasu nastudoval operu od Antonína Dvořáka, ke které neexistuje ani jediná nahrávka. Operu Král a uhlíř uvedl v úplné a nekrácené verzi v koncertním provedení festival Dvořákova Praha. Vznikla tak vůbec první nahrávka více než čtyřhodinového díla, starého 150 let.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Pražský filharmonický sbor, foto: Dvořákova Praha 2019Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Pražský filharmonický sbor, foto: Dvořákova Praha 2019 Antonín DvořákAntonín DvořákOperu Král a uhlíř napsal Antonín Dvořák ve třiceti letech a existuje ve dvou verzích. První z roku 1871 byla Prozatímním divadlem zamítnuta jako nehratelná. Později divadlo koncertně nastudovalo předehru, která se setkala s příznivým ohlasem. Pod dojmem úspěchu Dvořákova hymnu Dědicové Bílé hory, se nakonec Král a uhlíř začal zkoušet, zkoušky však nepokročily za první jednání. Členové orchestru, sbor i zpěváci považovali své party za nehratelné.

Jako kdybyste skládali puzzle bez obrázku

O velké obtížnosti hovořila nyní i představitelka Lidušky, přední česká sopranistka Kateřina Kněžíková: "Je to strašně těžké. Já jsem přemýšlela, k čemu to přirovnat. Je to jako kdybych dostala sesypaných deset tisíc kousků puzzle, a nedostala ten obrázek."

Kromě Kateřiny Kněžíkové vystoupil také tenorista Richard Samek či basový sólista Josef Benci: "Opravdu jsem se chtěl dostat do historie, jak to tehdy bylo. Mám rád výzvy, je třeba se do toho vrhnout, a dát to co nejlíp. To, že budeme nahrávaní, mě překvapilo, protože nám to neřekli, tak doufám, že to dobře dopadne," řekl před koncertem.

Libreto nabízí tradiční látku o panovníkovi v přestrojení

Zleva: Kateřina Kněžíková, Richard Samek a Tomáš Brauner, foto: Dvořákova Praha 2019 / Petra HajskáZleva: Kateřina Kněžíková, Richard Samek a Tomáš Brauner, foto: Dvořákova Praha 2019 / Petra Hajská Libreto k opeře dodal nepříliš známý básník a dramatik Bernard Guldener, píšící pod pseudonymem Bernard J. Lobeský. Námět zpracovává tradiční látku o panovníkovi, který v přestrojení poznává život svých poddaných. Odehrává se počátkem 17. století v křivoklátských lesích a na Pražském hradě.

Václav Juda Novotný popsal zkoušky před 150 lety takto:

"Opera byla zadána, rozepsána, počalo se pilně se studováním partií, však nechtělo to vše jaksi kupředu: každý sólista naříkal si na nesnadnost a nevděčnost partií a sboru nechtěly melodie Dvořákovy nijak do hlavy - vše, co bylo po Dvořákově opeře určeno k provedení, se tím zdržovalo, každý s nechutí šel do zkoušek, poněvadž byl ve svém nitru přesvědčen, že marná je všechna práce, ta hudba že obliby nikdy nedojde."

Co se týček neproveditelnosti opery, je třeba říct, že tehdejší Prozatímní divadlo mělo nedostatečné prostory i akustiku a nezkušený hudební i pěvecký personál.

Stejné libreto - hudba zcela nová

Po stažení první verze se Dvořák odhodlal k velmi neobvyklému kroku. Libreto ponechal stejné, ale nepoužil ani jediný takt z první verze opery. Tentokrát byla opera Prozatímním divadlem přijata. Premiéra následovala jen tři týdny poté, co Dvořák dokončil partituru. Opera měla úspěch, i když jí vytýkali chabé libreto. Dočkala se však jen čtyř představní a i později byl Král a uhlíř uváděn zřídka.

Dirigent Brauner: u nás žádné škrty nenajdete

'Král a uhlíř' , foto: Dvořákova Praha 2019 / Petra Hajská'Král a uhlíř' , foto: Dvořákova Praha 2019 / Petra Hajská Dirigent Tomáš Brauner nyní na přípravě Krále a uhlíře pracoval rok - a rozhodl se v původním rukopise vůbec neškrtat.

"Tím, že zadání bylo: bez škrtů, tak je to vlastně jediná premiéra. Všiml jsem si na škrtech, které se dělaly v roce 1929, že škrtali právě ty nejsložitější a nejkomplikovanější části."

Když byly v rukopise nejasnosti, nemohli se hudebníci opřít o žádnou nahrávku nebo záznam. Podle Tomáše Braunera je to výjimečné dílo.

"Poznáme dobu, kdy byl Antonín Dvořák mladý, kdy se touto operou prezentoval. Budeme očekávat Antonína Dvořáka tak, jak ho známe. A bude to pro publikum spíš překvapení, co Dvořák všechno napsal, jak se s tím vypořádal, jak složitě prokomponoval celou operu. Je to velice komplikovaná hudba, když opomenu ty krásné árie, kdy Antonína Dvořáka poznáme a bude nám hřejivo na srdci."

Historicky první nahrávku koncertního provedení Krále a uhlíře odvysílal Český rozhlas Vltava 5. října 2019.

20-10-2019