Jenůfa otevřela Janáčkovi cestu do světa

07-07-2019

Před 165 lety se v Hukvaldech na Frýdecko-místecku narodil Leoš Janáček. Hudební skladatel, pedagog a muzikolog napsal devět oper - mezi nimi Její pastorkyňu anebo Příhody lišky Bystroušky.

Svět zná Leoše Janáčka zejména kvůli úspěchu opery Její pastorkyně, uváděné pod názvem Jenůfa. Známá jsou taky jeho orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta nebo symfonická báseň Taras Bulba.

Jeho hudba je typická a rozpoznatelná svojí dramatičností, říká muzikolog z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zahrádka:

"On chtěl vždycky vyprávět příběhy, a to i v hudbě. Když napíše komorní hudbu, vždycky tam dává nějaký děj. Je tak typickým a výjimečným solitérem, že opravdu tu hudbu hned rozpoznáte, a každému je jasné z prvních pár taktů, že je to Leoš Janáček."

Z Varhanické školy byl málem vyhozen

Leoš Janáček se narodil jako deváté dítě ze čtrnácti. Rodiče ho jako jedenáctiletého poslali do klášterní školy ve Starém Brně, kde získal první hudební vzdělání. Rodiče byli chudí, proto měl studium hrazené z odkazů ve prospěch kláštera. Později studoval na Slovanském učitelském ústavu a působil v Brně jako sbormistr.

Leoš Janáček, foto: Moravské muzeum v Brně Leoš Janáček, foto: Moravské muzeum v Brně Další studium absolvoval v Praze na varhanické škole, odkud byl málem vyhozen kvůli kritice gregoriánské mše ředitele Skuherského. Spřátelil se tu i s Antonínem Dvořákem. Další cesta za hudebním vzděláním vedla do Lipska a Vídně.

Pak se vrátil do Brna, kde v roce 1881 založil Varhanickou školu, a stal se jejím prvním ředitelem.

"Tím pádem daleko méně podléhal různým vlivům. Janáček zůstal svůj. Brno ho trochu od toho světa izolovalo, a myslím si, že vzhledem k jeho hudbě, uvažování o hudbě a přístupu k ní to bylo důležité," dodal muzikolog Jiří Zahrádka.

Manželku našel Leoš Janáček na Slovanském učitelském ústavu. Se svojí žákyní a dcerou ředitele školy Zdenkou Schulzovou se oženil, když jí bylo šestnáct let. Obě jejich děti však zemřely. Syn Vladimír ve dvou letech na spálu, dcera Olga v jednadvaceti na tyfus.

Jeho múza byla předlohou ženských hrdinek řady oper

Opera Její pastorkyňa mu otevřela dveře do celého světa. Pod názvem Jenůfa zaznamenala úspěch ve Vídni, pak v Německu a v New Yorku. Složil další významné opery - Výlety pana Broučka, Věc Makropulos, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky. Dodnes se s úspěchem hrají na světových hudebních scénách.

K napsání některých skladeb ho inspirovala jeho přítelkyně a múza Kamila Stösslová, která byla také předlohou některých ženských hrdinek jeho oper.

Poslední Janáčkovou opera Z mrtvého domu vznikla na motivy Dostojevského románu Zápisky z mrtvého domu. Janáček podnikl několik cest do Ruska a v Brně založil Ruský kroužek. Zájem o ruskou literaturu a kulturu se projevil i v jeho díle, například v rapsodii Taras Bulba nebo v nedokončené opeře Živá mrtvola podle Tolstého Anny Kareninové.

Leoš Janáček zemřel náhle v ostravské nemocnici 12. srpna 1928 na zápal plic, když se předtím nachladil za svého prázdninového pobytu v Hukvaldech.

07-07-2019