Vlasovci pomohli Praze, sami si uškodili

09-05-2015

Prezident Miloš Zeman v nedávném rozhovoru pro Radio Praha prohlásil, že věnec, který dnes položí v Moskvě, patří všem sovětským občanům, padlým za 2. světové války, tedy i vlasovcům, kteří významně pomohli Pražskému povstání. Toto nečekané prohlášení znovu přitáhlo pozornost k Ruské osvobozenecké armádě generála Vlasova a její roli v osvobození Prahy. Na toto téma teď pohovoříme s předním ruským historikem, autorem čtyř knih o vlasovcích Kirillem Alexandrovem.

Kirill Michajlovič Alexandrov, foto: archiv K.M.AlexandrovaKirill Michajlovič Alexandrov, foto: archiv K.M.Alexandrova Všichni si pamatujeme, že komunistické Československo oslavovala konec války 9. května, nyní se oslavy přesunuli na 8. května. Kdy přesně skončila válka v Praze?

„To je velmi složitá otázka, kdy v Praze vlastně válka skončila. Abychom na ni mohli odpovědět, musíme si nejdřív ujasnit, zda máme na mysli válku jako střet organizovaných ozbrojených sil nebo máme na mysli krveprolití jako takové nebo je to boj znepřátelených stran, který může být jak organizovaného, tak i chaotického charakteru. Pokud máme na mysli organizované boje, v tom případě válka v Praze, podle mého názoru, skončila 8. května mezi 16. a 18. hodinou, kdy vstoupil v platnost protokol o kapitulaci, podepsaný německým velitelem Prahy Rudolfem Toussaintem a představiteli České národní rady. To znamená přibližně 12 hodin před tím, než se v Praze objevily první oddíly Rudé armády. Rudá armáda se v Praze objevila, až když válka skončila. De iure i de facto.“

Vraťme se tedy o několik dní zpět. Pražské povstání začalo 5. května. Kdy se v Praze objevili vlasovci?

Pražské povstání, foto: archiv Českého rozhlasuPražské povstání, foto: archiv Českého rozhlasu „Nejprve 5. května Vlasovci poslali do Prahy zvědy na rozvědku, vlasovci byli 40 km od Prahy. Divizi vlasovců tvořilo 17-18 tisíc vojáků. Takovou masu nevypravíte během hodiny. Lidi se musí připravit na přesun, je třeba sestavit plán, zabezpečit a rozdat mapy. S tím pomohli Češi, kteří zajistili mapy, poskytli navigátory, během noci na 6. května ušili pásky na rukávy, což bylo nutné, aby byli vlasovci rozeznatelní od Němců. Nezapomeňte, že povstalci v podstatě neměli vůbec žádné zbraně. Jak psali vlasovci, povstalci měli lovecké pušky, revolvery a podobně. A Němci měli tanky a dělostřelectvo. Je absolutně nepochybné, že bez vlasovců by Pražané utrpěli kolosální lidské ztráty. Počet obětí byl i tak hodně vysoký, mluví se o 1500 obětech, ale mohlo by to být ještě mnohem, mnohem horší.“

Poč vlastně povstání špatně vyzbrojených Pražanů začalo zrovna 5. května? Pomoc Američanů byla nejistá a Rudá armáda byla ještě poměrně daleko.

Pražské povstání, foto: VHÚPražské povstání, foto: VHÚ „To je velmi zajímavá otázka, ale já na ni nemám odpověď. Osobně se domnívám, že žádné povstání by nezačalo, pokud by velitelé povstání s jistotou nevěděli, že vlasovci přijdou na pomoc. Protože právě vlasovci byli esem v rukávu. Vlasovců bylo téměř dvakrát více, než početní stav vojáků německé posádky v Praze. Vlasovci měli dělostřelectvo a tanky.“

Vlasovcům v Praze velel generál Buňačenko. Kde byl sám Andrej Vlasov?

„Vlasov byl na předměstí Prahy se svým štábem, který tvořilo asi deset lidí. Vlasov neměl žádné iluze o tom, co v tyto dny dělo. Byl jsi jistý, všechno skončí špatně. Jeho náladě také nepřispělo to, zrovna přecházel těžkou angínu, měl horečku kolem 40 stupňů. Přesto Vlasov poslal svého osobního adjutanta kapitána Rastislava Antonova do Prahy na zasedání České národní rady, kde byl velmi chladně přijat Smrkovským, který se podle svědectví člena rady Machotky tvrdě vzpouzel proti jakýmkoliv kontaktům se zrádci Sovětského Ruska.“

Jak už bylo řečeno, 17 tisíc vojáků Ruské osvobozenecké armády pomohlo povstalcům a s největší pravděpodobností zabránili krvavého potlačení povstání. Sami vlasovci ale na svou účast v Pražském povstání doplatili. Slovo historikovi Kirillu Alexandrovovi.

Andrej VlasovAndrej Vlasov „Vlasov naprosto správně předpokládal, že to bude pro jeho armádu znamenat velkou ztrátu času. Přesně tak to nakonec dopadlo. Vlasovci strávili v Praze zhruba 2 dny, a přibližně dva až tři dni jim chyběli, aby se stihnuli dostat do americké zóny.“

Do amerického zajetí se nakonec dostalo jen několik stovek „pražských“ vlasovců. Těm, kterým se to podařilo, si tím zachránili život. Ostatní padli přímo v Praze, další byli zastřeleni svými krajany po příchodu Rudé armády. Kdo přežil, byl poslán na dlouhá léta do sovětských gulagů. Jak řekl Miloš Zeman, na konci svého života Vlasov a jeho vojáci udělali dobrý skutek, když pomohli Pražanům. Většina z nich však byla za tento dobrý skutek potrestána. Sázka na to, že osvobození Prahy smaže jejich dřívější boj po boku nacistů, nevyšla.

09-05-2015