Upálení českého husity ve Skotsku L.P. 1433

30-11-2019

Jeho smrt na kacířské hranici ve skotském univerzitním městě St. Andrews dlouho připomínal jen kříž v dlažbě. Nyní život neznámého českého vzdělance, lékaře a husity přibližuje kniha našeho dlouholetého spolupracovníka z Londýna Milana Kocourka. Nazval ji Upálení Pavla z Kravař v St. Andrews L.P. 1433.

Milan Kocourek, foto: Alžběta Švarcová, archiv ČRoMilan Kocourek, foto: Alžběta Švarcová, archiv ČRo Co vás na této málo známé postavě našich dějin zaujalo, že jste se pustil do důkladného studia, abyste takovou knihu vůbec mohl napsat?

„Já jsem znal pana Vyšného, to byl můj kolega ve slovenské redakci BBC. A ten se přímo zajímal o Pavla z Kravař. Tento zájem po něm zdědil jeho syn dr. Paul Vyšný, který přednášel historii na univerzitě v St. Andrews. A British Czech and Slovak Association jednou vypsala literární soutěž na povídku nebo esej, která by měla souvislost s česko-britskými vztahy. Já jsem napsal povídku o Pavlovi z Kravař a jeho upálení a tato povídka vyhrála první cenu. To mi samozřejmě udělalo radost a řekl jsem si, že zpracuji jeho život. A začal jsem se o něj zajímat víc a napsal jsem jeho životopis.“

U těchto osobností máme velmi málo tzv. tvrdých dat, o která se můžeme opřít. Ve skutečnosti by se možná dala shrnout do pár řádek, maximálně na půl stránky. Co o něm tedy skutečně víme?

„Jeho současníků bylo několik. A jeden z nich, který mu nebyl nijak zvlášť nakloněn, byl skotský kronikář, který popsal jeho proces. A o jeho životě víme to, co sepsal dr. Paul Vyšný ze St. Andrews. Ten například přišel na to, že Pavel z kravař studoval medicínu na univerzitě v Montpellier. Potom byl na pařížské univerzitě a dostal se dokonce do služeb polského krále. Zajímal se také o husitství a právě husité se rozhodli poslat ho do St. Andrews, do Skotska. Takže informace o jeho životě jsou poměrně kusé, není jich moc. Já jsem se chytil toho, co je známo, a na tom jsem pak vyfabuloval celý jeho život.“

Foto: nakladatelství AM KroměřížFoto: nakladatelství AM Kroměříž U těchto osobností často ani neznáme datum jejich narození, v tomto případě dokonce ani rok. Kam ho tedy historici přibližně kladou?

„Byl pravděpodobně o něco mladší než Mistr Jan Hus, snad o pět až deset let. Byl to však jeho současník. Ti, kdo vědí o jeho studiu v Montpellier, se domnívají, že tam přijel jako osmnáctiletý nebo devatenáctiletý mladík. Z toho pak odvozují, kdy se narodil. Zemřel ve svých čtyřicátých letech.“

Pavel z Kravař pochází z okolí Opavy. Má nějakou souvislost s rodem pánů z Kravař?

„Tohle není vůbec dokázané. U Kravař, i když se k němu hlásí, není vůbec jasné, zda je skutečně odtud. Tamní zámek i panství je novějšího data. My se jenom domníváme, že odtud pocházel. Já jsem navíc objevil několikery další Kravaře, jedny jsou na Kolínsku, další v severních Čechách a jinde. My víme jen málo o tom, odkud skutečně pocházel.“

To, že čeští studenti ve středověku často odcházeli na zahraniční univerzity, možná leckoho překvapí. Nebylo jich rozhodně málo. Univerzita v Montpellier je jedna z nejstarších francouzských univerzit. Je zajímavé, že tam studoval lékařství, na Sorbonně ale pokračoval v jiném studiu. Co studoval tam a jakou to mělo souvislost?

Univerzita v Montpellieru, foto: Vpe, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Univerzita v Montpellieru, foto: Vpe, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 „On měl bakalářský titul z Montpellier a pak získal mistrovský titul na artistické fakultě univerzity v Paříži. Studoval tam filozofii a zajímal se o teologii. A tam pravděpodobně poznal některé ze skotských duchovních. Možná právě kvůli tomu byl vybrán pro cestu do Skotska, protože měl skotské známé ze svých pařížských studií. Tam právě navázal některé známosti, kvůli kterým byl později poslán do Skotska.“

Jako lékař se zřejmě musel osvědčit, pokud získal tak prestižní místo u jagellonského královského dvora. Jak dlouho v Polsku působil?

„To není přesně známo. Napsal králi dopis, ve kterém mu vysvětluje, že mu dvůr za dobu, kdy tam sloužil, cosi dluží. My ale nevím, kolik let tam byl. Je pravděpodobné, že se tam staral o královskou gardu.“

Nějakou dobu taky strávil v Praze v době, kdy zdejší univerzita žila Husovou reformou. To ho také zřejmě muselo dost ovlivnit…

„My víme, že znal Payna, kterému říkali Engliš. To byl člověk, který myslím neuměl dobře česky, musel uprchnout z Oxfordu, protože by ho tam upálili jako heretika. Takže Pavel z Kravař se možná díky této známosti s Paynem dostal do Skotska.“

Petr PaynePetr Payne Peter Payne je zajímavá osobnost, o které se taky málo ví. On přitom obeznámil české prostředí s učením Johna Viklefa. Co se dá o tomto učení říct? Nakolik mohlo ovlivnit samotného Mistra Jana Husa?

„Je to přesně tak. Čeští studenti v Oxfordu opisovali dílo Johna Viklefa a pak ho přinesli do Prahy. Peter Payne v tom měl určitě velmi důležitou roli.“

Pavel z Kravař nakonec tedy odešel do Skotska, to bylo někdy na samém začátku 30. let 15. století. Kam tam zamířil a s jakým posláním do Skotska šel?

„Pražští husité si tehdy mysleli, že by bylo dobré, aby získali podporu skotské církevní hierarchie pro tehdejší koncil. Zdá se, že proto tam byl poslán. Když tam ale přijel, tak narazil. Univerzita v St. Andrews byla založena právě proto, aby bojovala proti kacířství. A biskup, který tam byl tehdy rektorem, zřejmě nebyl Pavlovi z Kravař nijak nakloněn. Pavel byl zadržen, vůbec mu přitom nepomohlo, že byl cizinec, protože ho považovali za špióna. Takže jeho současník, kronikář, který o tom psal, měl o něm dost negativní názor. Podle něj byl sice vzdělaný v biblické literatuře, znal náboženství, trval ale velmi tvrdošíjně na svých kacířských názorech. To ten kronikář zdůraznil. A to byl důvod, proč byl za jeden den odsouzen a upálen.“

Upálení Jeronýma PražskéhoUpálení Jeronýma Pražského To, že šlo o jednodenní akci od soudu až k upálení, není vůbec obvyklé. Když si to promítneme do osudu Mistra Jana Husa nebo Jeronýma Pražského, tak ti byli vyšetřování, vyslýcháni a souzeni dlouhé měsíce. Proč zde proces proběhl tak rychle? Proč ten časový tlak?

„Tohle vůbec není jasné. My to nevíme.“

Pavel z Kravař byl tedy upálen, jak to odpovídalo tehdejší představě o likvidaci kacířů, které měl strávit oheň. Smrt mu ale ještě znepříjemnili tím, že mu neumožnili promluvit. Jak to bylo?

„Podle historických pramenů mu, když chtěl promluvit k davu, vrazili do úst mosaznou kouli. To bylo výjimečné opatření. Byl mu skutečně znemožněn jakýkoliv kontakt s lidmi. Nevíme, jestli mluvil anglicky. Nejspíš ne, tehdy se ale běžně komunikovalo v latině. Bylo to ale velmi špatné opatření.“

Pamětní deska v St. Andrews, foto: archiv MZV ČRPamětní deska v St. Andrews, foto: archiv MZV ČR Dostaly se zprávy o jeho úmrtí do Čech? Jaký to tu mělo ohlas?

„To není vůbec jasné. Nevíme, do jaké míry se tu o něm vědělo.“

A jaký ohlas to mělo ve Skotsku nebo v Anglii?

„V St. Andrews na Market Street, tedy na Tržní ulici, je od doby, kdy tam byl upálen, kříž v dlažbě. To místo je označené. A český velvyslanec Libor Sečka tam před dvěma lety odhalil plaketu, na které je vylíčen život Pavla z Kravař. To je ale to jediné, co se tam o něm ví.“

Jak dlouho jste na knížce pracoval?

„Byly to asi tři roky.“

Vaše knížka se v češtině velmi pěkně čte. Má naději, že by mohla mít anglický překlad, aby byla přístupná i pro britské čtenáře?

„Já jsem uvažoval, že bych ji napsal anglicky, toho bych byl schopen, ale moc se mi do toho nechtělo. Nakonec jsem knížku napsal česky, protože vím, že se tu o něm jen velmi málo ví.“

30-11-2019