Skrývá poslední úkryt parašutistů tajnou chodbu?

27-05-2017

Před 75 lety se odehrál největší protinacistický čin odboje v Evropě, atentát na Heydricha. Útok nezůstal bez následků. Bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Výsadkáři - nejen Gabčík, Kubiš a Valčík - se před pátráním skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich - Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Přímo na zdi kostela je pamětní deska, která připomíná, co se tu událo. Do krypty míříme společně s knězem Václavem Ježkem.

Kněz Václav Ježek, foto: Ondřej TomšůKněz Václav Ježek, foto: Ondřej Tomšů "Ukrývali v těchto prostorách. Měli jakousi naději, že je Němci neobjeví, že bude jejich pozornost od krypty odvrácena. Vidíme, že se tu snažili vykopat tunel. Kolaboranti, kteří znali okolí chrámu, a věděli o různých chodbách v jeho okolí, se snažili Němce zavést do chrámu bez boje. To bylo asi den nebo dva před tím, než na chrám zaútočili. Ale ti znalci z řad kolaborantů se spletli, protože ve 30. letech tady došlo ke stavebním úpravám. A tak zavedli Němce špatným způsobem."

Jak vypadaly dveře do krypty v té době?

Vchod do krypty, foto: Katerina AyzpurvitVchod do krypty, foto: Katerina Ayzpurvit "Byly totálně nenápadné. Tento chrám je sice mohutný a působivý. Byl určen i na pohřbívání starších kněží římsko-katolických, ale vchod do krypty nebyl viditelný. Byl nahoře v chrámu v podlaze, zakrytý koberci. Když Němci přišli, tak měli problém identifikovat, jestli tu vůbec krypta je, a kde se přesně nachází. Takže byli zmatení. Dneska je jiná situace. Je tu přístavba, která vznikla na konci 20. století, a otevřela vchod do krypty ze strany z ulice. Před tím se stále vcházelo do památníku, nebo do této krypty z chrámu, kde jsou dvířka."

Kolik dní se tu skrývali?

"Skrývali se tu několik desítek dnů. Bylo to velice dlouhé a namáhavé, protože příděl vody, jídla a dalších věcí byl velice neadekvátní. Hodně z nich tady mohlo i onemocnět, protože i samotná krypta byla plná všelijakých nemocí. Mohly tu být různé infekce, které souvisí s takovými prostory."

Jak začal samotný útok?

Pamětní deska na pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, foto: Ondřej TomšůPamětní deska na pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, foto: Ondřej Tomšů "Když se podíváme na filmy o té události, starší film režiséra Sequense a novodobý Anthropoid, tak mají tendenci zobrazit útok velmi dramaticky, jako že se Němci vrhli střemhlav na toto místo. Ale Němci se nejdřív snažili použít kolaboranty, i toho zrádce Čurdu, který měl vylákat parašutisty. Až do poslední chvíle, dokud ten chrám nedobyli, tak nevěděli, kolik lidí z odboje se tady skrývá. Zkoušeli různé metody. Snažili se je vylákat přes různé sliby. Pak začali kryptu vytápět přes malé okénko, pod kterým stojíme. Pouštěli sem vodu, aby donutili parašutisty vylézt ven a vzdát se. Nebyli až tak vojensky naivní, že by střemhlav zaútočili na chrám. Když viděli, že to nejde, tak použili velké dělo, takový těžký kulomet. Dodnes vidíme ve stěnách zřetelně stopy po kulkách. I ve filmech o těch parašutistech je vidět, jak tím oknem střílí. Z vojenského hlediska si myslím, že to bylo spíš odstrašující, než efektivní, protože se před tím tady šlo skrýt. Němci samozřejmě chtěli od nich slyšet informace."

Četla jsem, že pomocí žebříků tu vystrkovali ty hadice ven, když se je snažili zaplavit.

"Ano, tady byla situace dramatická. Jak vidíte, parašutisté začali hledat východ ven, a začali kopat. Někteří znalci místa mi tvrdili, že se tu pod chrámem nebo v jeho blízkosti skrývá nějaká nepoužívaná chodba, a že kdyby kopali jinde, na ni mohli narazit. Když byste byli v kryptě dlouho, tak byste slyšeli jakýsi proud vody, která nějak naznačuje místo, kde ta chodba je. Takže oni říkají, že byla možnost, jak uniknout, někteří badatelé říkají, že ne, že to byla beznadějná situace."

27-05-2017