Od svatořečení Anežky České byl už jen krok k Sametové revoluci

12-11-2019

Až bude Anežka Přemyslovna svatořečena, bude v Čechách konečně dobře. Touto předpovědí se věřící v českých zemích utěšovali po staletí. Naplnila se 12. listopadu roku 1989, kdy Anežku prohlásil za svatou papež Jan Pavel II. O pět dní později začala v Praze sametová revoluce. Od této přelomové události uběhlo právě třicet let. Připomeneme ji prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.

Foto: ČT24Foto: ČT24 "Bylo přesně deset hodin a pět minut dopoledne. Všichni přítomní v Bazilice sv. Petra povstali. Poté do ticha, které v chrámové lodi této nádherné stavby nastalo, zazněla kanonizační formule papeže Jana Pavla II. Po dvou stech sedmdesáti letech, kdy byl kanonizován Jan Nepomucký, byla prohlášena za svatou další osobnost českých dějin, abatyše Anežka, dcera českého krále Přemysla Otakara I," oznámil Čs. rozhlas 12. listopadu ve večerních zprávách.

Michail Gorbačov, foto: archiv Evropské KomiseMichail Gorbačov, foto: archiv Evropské Komise Po čtyřiceti letech totalitního režimu v Československu, který víru a náboženský život potíral, šlo o skutečný průlom. Už sám záměr kanonizovat Anežku Českou musel ve vedení strany a vlády vyvolat zděšení. Do samotného kanonizačního procesu však nemohli vedoucí představitelé ČSSR nijak zasáhnout. Navíc se už v roce 1989 v zemích východního bloku lámaly ledy. V Moskvě po svém nástupu do funkce v roce 1985 nastartoval generální tajemník KSSS Michail Gorbačov proces glasnosti a přestavby. V Polsku získávala stále větší vliv Solidarita, v NDR demonstrovaly statisíce lidí proti Stasi a i Maďarsko se otevíralo Západu. Praha se proto začala opatrně připravovat na oslavy Anežčina svatořečení:

"Vedoucí oddělení sekretariátu pro věci církevní české vlády Drahomír Šachta dnes na tiskové konferenci v Praze zdůraznil, že svatořečení Anežky Přemyslovny 12. listopadu v Římě považujeme za ocenění jejích vysokých mravních kvalit, její historické a kulturní úlohy i za pozitivní krok Vatikánu vůči našemu státu. Aktu kanonizace se zúčastní československá oficiální delegace v čele s českým ministrem kultury Milanem Kymličkou. Ta svého jednání využije také k jednání s představiteli Vatikánu. Při příležitosti kanonizace bude navíc 4. listopadu v Praze slavnostní shromáždění v Anežském klášteře, kde si jeho účastníci přiblíží osobnost Anežky Přemyslovny," uvedl Československý rozhlas už 1. listopadu. A jistě stojí za to, abychom si osobnost této přemyslovské princezny přiblížili i my.

 Josef Žemlička, foto: Adriana Krobová, ČRo Josef Žemlička, foto: Adriana Krobová, ČRo "Není jednoduché pochopit a historicky zhodnotit mnohotvárnou postavu velké Přemyslovny. Bez odezvy jistě nezůstaly vlivy dětství a zrání. V duchu zesíleného náboženského cítění se upřímně hlásila k myšlenkám pokory, chudoby a lásky k bližním. Vnitřně však nikdy nepřestala být ani sebevědomou příslušnicí starobylého rodu českých knížat a králů," řekl na slavnostním setkání v klášteře sv. Anežky v Praze 4. listopadu 1989 Josef Žemlička z ČSAV.

Anežka se narodila na počátku 13. století, přesnější datum ovšem neznáme, jako zřejmě nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a jeho manželky Konstancie Uherské. Vzdělání získala v klášteře v Doksanech a jako příslušnice panovnického rodu byla předurčena k tomu provdat se do další královské rodiny. Alespoň její otec s ní měl velké dynastické plány. Anežka se však po několika zrušených zásnubách rozhodla pro dráhu řeholnice. V té době už její otec nežil a králem byl Anežčin bratr Václav I. Ten svou sestru v jejím nečekaném rozhodnutí podpořil. Anežka pod vlivem moderních duchovních proudů založila v Praze dva řeholní řády: mužský řád křižovníků s červenou hvězdou, který má dodnes sídlo u Karlova mostu, a podvojný mužský a ženský klášter "na Františku", který se řídil řeholí sv. Františka a sv. Kláry. S tou si Anežka Přemyslovna dokonce dopisovala. Napsala i řadu dopisů papežům v Římě, ve kterých se zabývala otázkami řeholního života. Sama se přitom po celý život věnovala péči o nemocné a chudé. Legendy hovoří o její mimořádné vzdělanosti, dobročinnosti a milosrdenství. O její svatořečení usilovali Přemyslovci i Karel IV., jejich snahy však opakovaně narážely na vysokou papežskou politiku. Papežem, který ji nakonec svatořečil, byl až bývalý krakovský arcibiskup kardinál Karol Wojtyla...

Do Říma odjelo na osm tisíc poutníků

Svatořečení Anežky České ve Vatikánu, foto: ČT24Svatořečení Anežky České ve Vatikánu, foto: ČT24 Oznámení, že Anežka Česká bude svatořečena, vyvolalo mezi věřícími v Československu obrovský zájem. V době devizových příslibů a vízové povinnosti se na cestu do Říma přihlásilo na osm tisíc poutníků z celé republiky. Jejich putování organizoval František Reichl z jedné z moravských farností. I o tom se zmínil tehdejší rozhlas:

"Tajemník pro přípravnou pouť na akt kanonizace do Říma František Reichl ocenil pochopení, které při zajišťování účasti našich věřících na svatořečení v Římě projevily československé orgány a organizace."

Františku Reichlovi se podařilo v krátké době získat pro poutníky nejen potřebné finanční prostředky a povolení k výjezdu, ale i víza z Rakouska a Itálie. Úředníci na konzulátech je prý vydávali jen na podání ruky, podle jmenných seznamů, které jim pan Reichl přinesl. Vyšly mu vstříc Čs. dráhy, které přistavily speciální vlaky, i aerolinie, které vypravily zvláštní letadla. Do Říma mířila z Československa stovka autobusů. Ani s ubytováním nebyl problém. Nabízeli se sami čeští krajané v Itálii, levné penziony i drahé hotely, tělocvičny i kláštery. Pan Reichl později prohlásil, že vše snad musela organizovat sama sv. Anežka...

Věřící z Československa i české krajany ze zámoří pozdravil papež česky

Čs. rozhlas měl už během příprav na kanonizace v Římě svého zvláštního zpravodaje. A ten 11. listopadu hlásil:

Papež Jan Pavel II., foto: Bundesarchiv Papež Jan Pavel II., foto: Bundesarchiv "V těchto chvílích je tu už kolem osmi tisíc československých občanů, kteří se zítra dopoledne v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu kanonizace zúčastní. Je tu také na tisíc krajanů zejména ze Spojených států, ale i z dalších zemí. Od včerejška je tu i československá vládní delegace v čele s ministrem kultury ČSR Milanem Kymličkou. Jejím členem je také předseda Čs. strany lidové Zbyněk Žalman. Pokud jde o vlastní kanonizaci, je ve Vatikánu v Bazilice sv. Petra, kde bude Anežka zítra předběžně před desátou hodinou dopoledne papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou, už vše připraveno. Věřící se mají v chrámu shromáždit kolem osmé hodiny, bohoslužby začínají v půl desáté a po jejich skončení v poledne se očekává, že papež Jan Pavel II. promluví k věřícím shromážděným na náměstí sv. Petra."

Papež se s věřícími setkal hned po samotném aktu svatořečení:

"Ve dvanáct hodin se, jak bývá každou neděli zvykem, objevil Svatý otec v okně své pracovny, aby se obrátil ke shromážděným věřícím. Při této příležitosti opět promluvil česky o významu Anežky Přemyslovny a poté pozdravil věřící z Čech, Moravy a Slovenska. Na Svatopetrském náměstí bylo v té chvíli na dvacet až třicet tisíc lidí. Mezi nimi měli největší zastoupení, stejně jako předtím při církevních obřadech v chrámu, naši občané. Na mnoha místech na náměstí bylo vidět československé vlajky. Vlastní kanonizací Anežky však oslavy nekončí. Konají se další církevní obřady a zítra po poledni by se měl papež Jan Pavel II. setkat s poutníky z Československa."

Svatořečení Anežky předznamenalo Sametovou revoluci

V Praze mezitím probíhaly přípravy na slavnostní bohoslužbu, která se měla konat ve Svatovítské katedrále v sobotu 25. listopadu 1989. Mezitím ovšem nabraly události rychlý spád. 17. listopadu zastoupily cestu průvodu studentů na Národní třídě oddíly pohotovostního pluku a začala revoluce. Krátce nato se z Vatikánu do Prahy vrátil i kardinál František Tomášek a rozhlas zaznamenal opravdu bizarní rozhovor mezi ním a vedoucím pražské organizace KSČ Miroslavem Štěpánem:

Svatá Anežka, foto: archiv Radia PrahaSvatá Anežka, foto: archiv Radia Praha /Štěpán/ „Chtěl jsem se vás prostě zeptat, jak se díváte na situaci teď v Praze, co si myslíte. A také jsem chtěl nabídnout jako předseda Městského výboru Národní fronty v Praze i jako vedoucí tajemník městského výboru strany případnou spolupráci, v případě pokud i vy sami cítíte potřebu, pokud jde o sobotu. My budeme velmi rádi, a otevřeně to říkám, když tato veliká sobotní slavnost vyzní v zájmu vlasteneckého a celkového úsilí našich lidí, jak říkáme, za přestavbu a demokratizaci, když přispěje k dobrému upevnění sounáležitosti všeho poctivého, co u nás je, v naší zemi.“

/Tomášek/ „Pokud jde o tu sobotu, tak to jste správně otipoval. To není pouze záležitost církevní, ale skutečně celospolečenská. A také v tomto duchu to připravujeme, aby to bylo takto prezentováno. Já jsem se vrátil z Říma v pondělí večer, takže se teď seznamuji se situací, která mne poněkud překvapila. Takže se k ní nemohu vyjádřit. Teď si to právě zjišťuju a prověřuju, abych se mohl vyjádřit, až to bude zralé. Poněvadž když jsem tu nebyl v poslední době, tak to potřebuje ještě určitý počet dní k seznámení a správnému otipování. Potom se mohu zodpovědně vyjádřit. Ale jsem přesvědčen, že je dobrá vůle na obou stranách. A taky to má dobré podmínky, aby nebyly nějaké zbytečné komplikace. Jsem přesvědčen, že se nám to může podařit, že je dobrá vůle na obou stranách."

To, že se bohoslužba ve Svatovítské katedrále stane jednou ze stěžejních událostí sametové revoluce, svědčí i tato zpráva z Československého rozhlasu:

"Biskup generální vikář Jan Lebeda z Arcibiskupství pražského se písemně obrátil na Městskou správu Veřejné bezpečnosti v Praze se žádostí o zajištění veřejného pořádku na Hradčanském náměstí a v okolí Katedrály sv. Víta na Pražském hradě při příležitosti oslav kanonizace Anežky Přemyslovny. Tyto oslavy se mají uskutečnit zítra v deset hodin. Žádost je zdůvodněná očekáváním velkého počtu účastníků těchto oslav. Vedení Městské správy Veřejné bezpečnosti Praha se proto obrací na všechny účastníky oslav se žádostí, aby dbali pokynů příslušníků Veřejné bezpečnosti při usměrňování dopravy a zabezpečování veřejného pořádku před, v průběhu i po skončení těchto oslav."

A „usměrňování dopravy“ bylo skutečně potřeba. Věřící se totiž přímo po bohoslužbě vydali z Hradčan na pražskou Letnou, kde se v ten den shromáždilo na osm set tisíc lidí. Byla to největší demonstrace, jakou kdy Praha zažila. Komunistický režim v Československu právě padl…

12-11-2019