29-09-2001

Také dnes nahlédneme s Evou Petržílkovou do málo známých míst české historie. Přiblížíme vám některé významné představitele Schwarzenbergů - jednoho ze slavných šlechtických rodů, o němž se v dobách totalitního režimu přiliš pravdivě nemluvilo ani v učebnicích nepsalo...Připravila Eva Petržílková.

"Jestliže jsem na počátku Františka Schwarzenberga obdivoval a vážil si ho, skláním se dnes před ním jako před velkým učitelem lidskosti a tolerance. Utvrdil jsem se ve víře, že to přecejen není všechno úplně prohrané. Že stojí za to být a zůstat Čechem uprostřed chaotického světa a že i v surovém a nahlodaném světě je krásné zůstat člověkem."

Především zástupci orlické větve byli také velkými vlastenci, což se projevilo hlavně během 2.světové války a za totalitního režimu. Většina z nich proto musela po roce 1948 opustit domov a odejít do exilu. Právě František Schwarzenberg, kterému věnoval Vladimír Škutina svou knihu, byl jedním z nich. Po celou dobu nacistické okupace patřil k významným představitelům domácího odboje a také k aktivním bojovníkům během Pražského povstání v květnu 1945. Kromě válečných let působil až do roku 1948 jako diplomatický zástupce Československa u Vatikánu. Po smrti tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka svůj úřad opustil, odešel do amerického exilu a do vlasti se už nikdy nevrátil. Ale až do smrti, jak napsal ve své závěti, zůstal věren českému národu.

Tolik o Karlovi VI. ze Schwarzenbergu. Ve stopách svého otce jde také jeho syn, který je neméně známým politikem i diplomatem ...

Ani nejmladší z rodu Schwarzenbergů v sobě nezapře vlastenecké cítění, ale také úctu k ostatním národům. A tak na závěr dnešní rubriky ještě jeho krátké vyznání...