Doma u Keltů

Keltské hradiště na sedm - oppidum. Klasická křížovkářská otázka se teď zhmotňuje v Národním muzeu. Na výstavě Keltové ožívají oppida i jejich obyvatelé.

Bronzové opaskové řetězy, foto: archiv Národního muzeaBronzové opaskové řetězy, foto: archiv Národního muzea Dostat se k nim ale nemusí být jednoduché, čeká tady na vás hádanka v podobě otevření dveří keltským klíčem. Ten, přivázaný na kožené šňůrce, se do otvoru nakonec prostě jen hodil a pak bylo nutné trochu více zatlačit na těžké dřevěné dveře. Do keltské domácnosti se ještě podíváme, jako první ale výstava představuje to, co se z keltské doby dochovalo dodnes - mince, šperky, zbraně, které nám i po tisíciletích naše předky přibližují. Jedním z autorů expozice je Pavel Sankot.

"Celá tato oblast je zde zachycena v podobě různých forem pohřbů, především společenské elity, v podobě praxe ukládání obětin, pokladů, depotů a zároveň nám poskytuje i možnost seznámit se díky výzkumům pohřebišť s fyzickou podobou těchto populací. To je možné na základě spolupráce s dalšími odděleními Národního muzea, především antropologickým oddělením."

Železné hroty kopí, foto: archiv Národního muzeaŽelezné hroty kopí, foto: archiv Národního muzea Díky tomu se pak můžeme dozvědět, že keltští muži byli vysocí necelých 170 centimetrů, ženy pak asi o deset centimetrů méně. O tom, jak asi tehdy lidé vypadali, svědčí třeba podoba mladého muže z oppida na Závisti. Jeho osud zřejmě nebyl jednoduchý, hlava totiž byla oddělena od těla a podle vědců nejspíše sloužila jako lidská trofej, umístěná na bráně hradiště. Na výstavě je k vidění samotná lebka s frakturami, i právě antropologická rekonstrukce. Muž s výraznými rysy by nebyl nápadný ani v dnešní populaci. A navštívit můžeme i dům, kde mohl bydlet. Popisuje jej další autorka výstavy Viktoria Čisťakova:

"Tady můžeme vidět vhled do laténského domu. Snažili jsme se to stylizovat do doby druhého až prvního století před naším letopočtem, do doby oppidální. Můžete zde obdivovat krásný tkalcovský stav. Je funkční a použít se může třeba v rámci workshopů. Jsou tady i nějaké pomůcky na zpracování vlny, které jsou také poměrně zajímavé a doplnili jsme to i o repliky nádob, které se našly na našem území. Je to takový dekorativní vhled do keltské domácnosti."

Když u nás žili druidové

Keramická nádoba, foto: archiv Národního muzeaKeramická nádoba, foto: archiv Národního muzea Výstava má podtitul Čechy v 8. až 1. století před Kristem. Pozůstatky doby, kdy území osídlily keltské kmeny, nacházíme dodnes - mezi nejznámější lokality patří už zmíněná Závist, Stradonice u Nižboru nebo Staré Hradisko na Moravě. Na výstavě si můžete prohlédnout i knížecí hrob ze Straškova. Muž, který v něm byl pohřbený, měl na cestu na onen svět s sebou i vůz. Dochovalo se i vyřezávané jho pobité drobnými plíšky, tedy část postroje, a i když na první pohled možná nenadchne, jde prý o mistrovský kousek ze starší doby železné.

Zásadním exponátem je opuková hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic, říká Pavel Sankot:

"Je to vlastně nevzácnější archeologický nález nacházející se ve sbírkách Národního muzea. Svými atributy - nákrčníkem, způsobem modelace účesu atd., ukazuje příslušnost ke skupině vládnoucí elity, která je spojena s výkonem kněžského poslání."

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic, foto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia PrahaHlava Kelta z Mšeckých Žehrovic, foto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia Praha Muž, kterého hlava zobrazuje, byl tedy, i když to zní jako z Asterixe, pravděpodobně druid. Prohlédnout si jej můžete do února příštího roku. Ale s Kelty se nemusíte setkat jen v Národním muzeu. I po tisících let nám po nich zůstaly zbytky hradišť a také některá zeměpisná jména. Právě Keltům vděčí za své pojmenování třeba řeka Jizera a přeneseně i celé Čechy - latinský název Bohemia vlastně označoval zemi Bójů, tedy jednoho z keltských kmenů, který na území dnešní České republiky žil.