Česko se připravuje na Komenského výročí

Už v příštím roce by měla Praha hostit velkolepou výstavu Odkaz J. A. Komenského pro 21. století. Stát by také rád vlastnil památník Komenského v Naardenu.

Kaple, v níž se nachází Komenského hrob, foto: Kris Roderburg, Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)Kaple, v níž se nachází Komenského hrob, foto: Kris Roderburg, Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0) Poslední místo odpočinku učitele národů bylo několik set let neznámé. Bylo objeveno se až v devatenáctém století v kostelíku v nizozemském Naardenu. Odsvěcený kostel prošel pestrým vývojem. Sídlil v něm sirotčinec, továrna na plátno, byl objektem ministerstva války, které z něj udělalo skladiště, později kasárna i vojenské vězení. Československo se významného objektu ujalo až v roce 1933. Tehdy ho získalo do nájmu za jeden holandský gulden. Po postupné opravě na místě vznikl památník Jana Amose Komenského. Nyní chce Česko jednat o převodu památníku do svého vlastnictví.

„Těch smluv tam bylo hodně. V současnosti se o to v podstatě staráme oba státy dohromady. Protože z našeho rozpočtu, českého rozpočtu, prostřednictvím muzea Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě se dává příspěvek muzeu na fungování, a zároveň do toho jdou i nizozemské prostředky, protože muzeum je spravováno nadací a tím způsobem tedy spolupracujeme. Je tam dost úzká spolupráce obou muzeí - v Naardenu a v Uherském Brodě,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas velvyslankyně v Nizozemí Jana Reinišová.

Jana Reinišová, foto: Rada Evropské unieJana Reinišová, foto: Rada Evropské unie Nizozemská strana už v roce 2012 České republice nabídla převod do vlastnictví. Tehdejší vedení ministerstva kultury se tou záležitostí nechtělo zabývat. Podle české ambasadorky se o převodu mluví od vzniku republiky.

„To znamená, už v těch dvacátých letech, kdy se tam byl podívat prezident Masaryk a řada osobností první republiky. Snaha o udržení toho pietního místa byla velká. Takže od začátku tam šly i prostředky z naší republiky, ale já si myslím, že tak, jak je to smluvně ošetřeno, protože jak říkám, některé ty smlouvy jsou z první republiky, některé jsou pozdější, tak by v podstatě asi nebylo dobré do toho zasazovat, protože to funguje tak, jak to je. A když něco funguje, tak by se to nemělo příliš měnit.“

S osobností J. A. Komenského jsou spojena hned dvě blížící se výročí. V roce 2020 uplyne 350 let od úmrtí, o dva roky později budou následovat oslavy 430. výročí narození. V Naardenu se ovšem Den Komenského slaví každoročně a nejinak tomu bude i letos. Konkrétně 30. března.

Jana Reinišová pokládá věnec k soše Komenského v Naardenu, foto: archiv MZV ČRJana Reinišová pokládá věnec k soše Komenského v Naardenu, foto: archiv MZV ČR „To je vlastně celodenní akce. My tam přijedeme se slovenským kolegou už dopoledne. Sejdeme se v Naardenu na radnici. Tam nás přivítá starosta, zástupci muzea a mauzolea, a my tam se slovenským velvyslancem a představiteli města a nadace položíme květiny přímo na hrob. Odsud se potom přejde před hlavní kostel v Naardenu, který je obrovský, moc hezký a tam se ještě položí věnce k soše Komenského. Tam se do loňského roku ještě k nám připojovali Poláci a Maďaři. Potom následoval program v kostele, který trvá tak 4-5 hodin.“

Součástí programu bývá vedle uměleckých vystoupení přednáška například na téma odkazu Komenského nebo o demokracii, lidských právech a tak dále. Zároveň se tam uděluje cena Komenského. V minulosti ji získal například první předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

Komenského mnozí označují za jednoho z největších evropských myslitelů. Nakolik je ale dnes známý nizozemské veřejnosti?

„S tím jménem se setkávám poměrně často, protože se objevuje v názvech ulic nebo škol. Takže takhle určité povědomí o něm v Nizozemí je, ale nepřeceňovala bych to“, dodává v rozhovoru pro Český rozhlas velvyslankyně v Nizozemském království Jana Reinišová.