14. října 1918: Den vyhlášení Československé republiky v Písku

"Navečer donesla se do naší obce zpráva, že Rakousko bylo poraženo a byla vyhlášena samostatnost." Zápisy ve vesnických a městských kronikách o říjnových událostech roku 1918 se od sebe vzájemně příliš neliší, snad jen dodávají, jak místní obyvatelstvo přijalo změnu poměrů. Stejné je u těchto zápisů také datum: 28. října 1918, den vzniku samostatného Československa. Záznam v kronice jihočeského města Písku by však mohl být mnohem dramatičtější a především: u událostí popisujících dění kolem vyhlášení samostatnosti by bylo datum 14. října 1918. O tom, co se onoho dne v Písku odehrálo, vyprávěl ředitel místního Prácheňského muzea Jiří Prášek.

Písecká radnice dnesPísecká radnice dnes "Ústřední socialistická rada v Praze rozhodla vyhlásit na 14. října generální stávku. Stávka měla být zaměřena proti vývozu potravin z hladovějících Čech. Na konci stávky měli řečníci spontánně vyhlásit republiku. Plánovaná akce se ale vyzradila, a proto bylo rozhodnutí o vyhlášení republiky odvoláno."

Tuto změnu plánu se však už nedozvěděl redaktor František Hanzlíček, který byl pověřen vedením stávky v Písku. Na náměstí se onoho 14. října sešlo na pět tisíc lidí a mezi stávkujícími byly převážně ženy. Hanzlíček řečnil z balkonu radnice asi hodinu, když tu začaly věžní hodiny odbíjet jedenáctou a redaktor, podle svých instrukcí, naprosto neočekávaně zvolal:

"Právě v tomto okamžiku v Praze na Staroměstském náměstí vyhlašují československou republiku a já ve vší formě vyhlašuji Československou republiku v Písku."

Lidé po jeho prohlášení zůstali chvíli v šoku, který zakrátko vystřídala obrovská radost a také chuť, vypořádat se s nenáviděným Rakousko-Uherskem jednou provždy. Prvotní hněv se obrátil proti okresnímu hejtmanství, protože přítomné ženy právě s touto institucí neustále bojovaly o příděly potravin. Stráž, když viděla rozzuřený dav, v tichosti rychle odpochodovala zadním vchodem. Lidé si svůj hněv, nastřádaný za čtyři válečné roky, vybili na symbolech monarchie, strhávali znaky Rakousko-Uherska a věšeli za ně bíločervené bikolóry. Tak jako o čtrnáct dní později po celé zemi, také zde se vášně obrátily zvláště proti obrazu Františka Josefa, který postihl typický poválečný osud portrétů mrtvého císaře - byl vyhozen z okna a rozdupán. Občané města reagovali na nový stav věcí až s obdivuhodnou rychlostí.

"Na radnici se sešel Národní výbor složený ze zástupců politických stran. Vojáci zdejšího pluku přestali zdravit své důstojníky. Dokonce si strhli ty rakousko-uherské distinkce a dali si stužky v červenobílých barvách. U pošty zasadil zahradník Morava první tři lípy svobody."

Radost Píseckých byla zkrátka obrovská a nebylo divu, že svým nadšením nakazili i jiná města a obce v okolí, po jejich vzoru byla republika vyhlašována také ve Strakonicích, Protivíně či ve Štěkni. Na to, že něco nehraje, přišli v Písku až pozdě odpoledne.

"Odpoledne přijeli lidé z Prahy a divili se, cože se to tady v Písku děje, že v Praze k žádnému vyhlášení republiky nedošlo. To byl velký problém. Největší problém měli samozřejmě vojáci, protože odmítli sloužit. Ale naštěstí jejich velitelé nechtěli mít problémy, tak otevřeli výstrojní sklady a vojáci si všechno doplnili. Druhý den časně ráno, někdy kolem páté hodiny, přijely do Písku dva pluky maďarských hulánů a ti to přišli dát do pořádku."

PísekPísek Pro vyšetřování píseckých událostí byla místodržitelstvím sestavena speciální komise, do níž se ale nikdo z příliš nehrnul. Bylo už jasné, že opravdové vyhlášení samostatnosti je otázkou několika týdnů ne-li dnů, a tak se nikdo z úředníků nechtěl s vyšetřováním zaplést. Komise však byla nakonec jmenována, a tak alespoň dělala co mohla, aby se do Písku přijela co nejpozději. Přestože se u Dobříše porouchalo auto, což její členové jen a jen uvítali, a muselo se dlouho čekat, než bude moci znovu pokračovat v cestě, nakonec přece jen do Písku vyšetřovací komise dorazila. Vynesla však velmi mírné postihy.

"Starosta města, který nechal vyvěsit prapory, dostal 200 korun pokuty. Vězením byli potrestáni všichni řečníci. Písecký Hanzlíček i řečníci ve Bosňanech, Strakonicích a Protivíně, kteří byli převezeni do budovy krajského soudu."

Ve vězení však strávili už jen několik dní. Přesto však tam byli o den více, než bylo bezpodmínečně nutné. Když do Písku 28. října dorazila zpráva, že monarchie padla a byla vyhlášena samostatnost, Písečtí se tomu báli uvěřit. Teprve po rozeslání množství telegramů na všechna možná místa, byl 29. října konec války vyhlášen také v Písku. A kým jiným, než redaktorem Hanzlíčkem, který byl na jako oslavovaný hrdina ramenou vynesen z vězení a na píseckém náměstí mohl podruhé a tentokrát opravdu naposledy pronést: "Vyhlašuji Československou republiku v Písku."