Podkrkonošský betlém se stavěl celý týden...

Neodmyslitelnou součástí vánočních svátků byly - a mnohde ještě jsou - betlémy. Dodnes se na ně chodíme dívat do kostelů, stavějí se doma v rodinách, znovu se obnovuje tradice velkých betlémů na návsích i na náměstích. Objevují se dokonce betlémy, kde roli Svaté rodiny sehrávají skuteční lidé a kde nechybějí ani živá zvířata. O tradicí betlémů v lidovém prostředí si v dnešním díle folklorního cyklu Ach synku, synku budeme povídat s autorem řady betlémů a předsedou Spolku příbramských betlémářů Jánem Chvalníkem. Zastihla jsem ho v pražském Musaionu, právě když tu stavěl velký betlém z Podkrkonoší. Ze studia Radia Praha Vás zdraví Milena Štráfeldová

Ján Chvalník, foto: autorkaJán Chvalník, foto: autorka Kdy se vůbec v Česku začaly stavět betlémy?

"Uvádí se kolem roku 1550, 16. století. Já se zajímám o medaile a je taková zajímavost, že výjev Kristova narození se poprvé objevil v r. 1530. Čili dřív, nežli je známo, že byl postaven první betlém v Praze."

Přišly k nám betlémy zvenčí, nebo je to zdejší specialita?

"Já si myslím, že to přišlo z Itálie, protože František z Assisi je předchůdce všech betlémů. On ve 13. století postavil živý betlém."

Slyšela jsem, že ale byla období, kdy církev viděla dokonce s nelibostí, že si lidé stavěli betlémy...

"To byly josefínské reformy. Ale můžeme mu i poděkovat, protože betlémy se začaly stavět v rodinách a v domácnostech, když to bylo zakázáno v kostelích, takže lidi si začali tvořit své vlastní betlémy."

Jsou nějaké speciální rysy českých betlémů?

"Abych vám pravdu řekl, jsou nejhezčí!"

To nepochybně! Ale čím to je, že jsou nejhezčí?

"Protože u nás je to vesměs lidová tvorba, kdežto v zahraničí se tím myslím zabývá hodně profesionálů. To už je tak vyumělkované, že mě osobně se to už moc nezamlouvá. Mně se spíš líbí ta lidovka, protože naši řezbáři do toho opravdu dali tu lásku. Ten betlém o vánocích byl vlastně oltář rodiny."

V českých betlémech bývá taky hodně koledníků. Ten přichází s vánočkou, ta nese husu, jiná zase pytlík mouky...

"Na Příbramsku se tomu říká darovníci. Vůbec na Příbramsku se málo používá slovo betlém. Byť je velký nebo malý, vždycky se používalo slovo jesličky. A neříkalo se koledníci, ale daráci nebo darovníci, protože každý nese nějaký dar Ježíškovi."

Co v takovém betlémě opravdu nesmí chybět?

"Pochopitelně tam nesmí chybět Svatá rodina a anděl. To je vlastně ten základ. Volek s oslíkem, pár oveček a dobrý pastýř. Ten by měl být u každého betléma. To je ten, který nese ovečku buď v náručí nebo kolem krku. Pak tam bývá často kominík, ten přináší štěstí, a Tři králové, kteří se přidávají až na Tři krále."

Je to tak, že betlém se má doplnit malým Ježíškem až teprve na jeho narození?

"Má se to tak dělat, ale nedělá se to. To už teď málokdo dodržuje. Teď jsme třeba dělali výstavu v Hodoníně, takže Vánoce ještě vlastně nebyly, a výstava už skončila."

Z čeho všeho mohou být jesličky? Už jsme mluvili o řezaných figurkách...

"Teď máme keramické, papírové, vystřihovací, dokonce je dělají z molitanu, z kukuřičného šustí, perníkové pochopitelně. Úplně ze všeho."

Co říkáte těm vystřihovacím papírovým betlémkům?

"Když má někdo trpělivost, tak je ten betlém pravdu hezký. Jenže nemůže přijít do nějakého vlhkého prostředí. On se pak stočí."

V Příbrami působí Spolek příbramských betlémářů. Čím to, že právě v Příbrami je těch betlémů tolik?

"Příbram byla největší betlémářská oblast, kde se ještě na počátku minulého století tradovalo, že betlémy tam byly v každé rodině. A nejen jeden, byly tam třeba i dva, tři. Někteří měli takové obrovské betlémy, které dosahovaly několika metrů čtverečních. A někdy měli zase jenom malé jesličky, jak se tomu na Příbramsku říkalo. A pak tam byla ještě taková specialita, protože to je hornické město, tak z jedné strany byl stufenwerk, to byl model šachty, a z druhé strany byl betlém. Ten řezbář to na Vánoce jenom otočil a už měl betlém."

To zase nedalo takovou práci, to bylo postaveno jednou provždy. Co ale ty menší betlémy? Předpokládám, že ty se složily vždycky po Vánocích nebo po Třech králích?

"Na Příbramsku byly až do Hromnic. A když byly takové velké jesličky, tak se Tři králové dodávali až šestého /ledna/, na Tři krále."

Betlém z chlebového těstaBetlém z chlebového těsta Tam je i taková specialita - betlémky nebo jesličky z chleba?

"Ano, to je opravdu příbramská specialita. Jedny teď máme v Německu, druhé tady v Průhonicích. Taky se jim říkalo jesličky chudých. Výroba byla jednoduchá, nestálo to moc, jen pár krejcarů, a opravdu kdybyste viděla ty chlebové panáčky daráčky, jak jsou líbezní, zachovalí, mají krásné barvy... Bohužel se jich dochovalo málo, protože to bylo hodně napadené červotoči a hmyzem."

Podkrkonošský betlém, foto: autorkaPodkrkonošský betlém, foto: autorka Čili to nebyly jesličky na jedno použití?

"Ne, ne. To vlastně ani není vyloženě chleba. To byla hmota, která se dělala z klihové vody, žitné mouky, trošku pilin, prý do toho dávali sádru i popel, aby to nežraly myši. Stejně to ale přišlo vniveč. K tomu se nejdřív vytvořila taková předloha a z předlohy se udělala forma. Předloha byla dřevěná a forma se udělala z hlíny. Nechala se vypálit na kamnech nebo v peci, pak se do ní namačkala ta hmota, jak jsem říkal. Potom se to vyklopilo a nechalo usušit a hlinkovými barvami rozdělanými v klihové vodě se to kolorovalo, malovalo."

Dochovaly se u vás i betlémky, co je koledníci nosívali na břiše?

Podkrkonošský betlém, foto: autorkaPodkrkonošský betlém, foto: autorka "Na Příbramsku o tom nevím, ale já pocházím ze Slovenska a já jsem osobně jako malý kluk chodil koledovat s takovým betlémkem. Neměli jsme tam ale řezané figurky, ale mačkané, které se hodně prodávaly tady v Praze. Táta bydlel v Praze, donesl nám je, tak jsme sestavili betlémek a chodili s ním. Ale na Příbramsku se traduje, že také v 16., 17. století v nedalekém městě Březnici chodili mniši právě s tímhle betlémem o Vánocích koledovat."

Stojíme v Musaionu u velkého betlému, který tu stavíte už týden...

"Tenhle betlém je z majetku Národopisného muzea a prý je to krkonošský betlém z počátku 20. století."

Je na něm něco zvláštního? Já tady vidím desítky figurek darovníčků, jak vy říkáte, nebo koledníků. Někteří tady přinášejí koše, někdo nese cosi v nůši, jiní tu jedou zase s trakařem. Vidím, že tu nechybí ani slon s velbloudem...

"Zvláštností u toho betlému je to, že tu vlastně není žádná ženská postavička, pouze Marie."

A to by ale měla, ne?

"Ne, na Příbramsku se zase říká, že ženy o Vánocích nemají vůbec čas, takže nemůžou jít ani do Betléma s darem. Tak tady jsou samé mužské postavy."

Podkrkonošský betlém, foto: autorkaPodkrkonošský betlém, foto: autorka A taky jedna spící!

"Tomu se říká lenoch nebo spáč a k tomu patří ještě anděl, který ho budí, že by měl vstát. Pak tu máme Diviše, který ukazuje k Betlému. Mnohdy mívá i ruku zakloněnou, jako že se diví kometě."

Vidím, že tam nechybí ani muzikanti?

Podkrkonošský betlém, foto: autorkaPodkrkonošský betlém, foto: autorka "Muzikanti jsou u každého betlému, dudák tam musí být. Tady je zvláštní, že je tam harfeník. Trubači musí taky být v každém betlému, ponocný."

A palmy tu taky nechybí, ale je tu i hezká česká jabloň.

"Tady jsou palmy, krásné jabloně. Nádherné smrčky, ty jsou taky naše."

Zřejmě nikomu nevadilo, že Betlém je kdesi na poušti. Klidně tam rostou české jabloně a pobíhají čeští jeleni.

"Jistě, ten autor si to přizpůsobil podle svého okolí."

Jak se staví takový betlém? Z kolika je vůbec součástí?

"Tenhle je z hodně součástí, ani tu všechny nejsou, protože je omezený prostor. Tak ho ani nestavíme tak, jak se stavět má, čili do roviny. Udělali jsme to do stupínků, skoro na způsob příbramského betléma."

A proč se mají betlémy stavět do roviny?

"Záleží na tom, kde. Ne úplně do roviny. Jsou to spíš malé kopečky. Kdežto v Příbrami se staví úplně do výšky, obrovská města a tak. Ale ti autoři se stejně vymysleli, protože to nikde neviděli, tak se přizpůsobovali. Třeba napodobovali i katedrály. V Příbrami máme takový betlém, kde jsou katedrály. Je tam chrám sv. Víta, z Vídně jsou tam katedrály a tak."

Asi nejnáročnější na sestavení jsou takzvané mechanické jesličky. Třeba Třebechovický betlém nebo Krýzovy jesle jsou myslím mechanické. Máte takové i na Příbramsku?

"Máme je i na Příbramsku. Co do rozlohy můžu říct, že jsou skoro větší nežli v Třebechovicích. Tam se to ale moc netradovalo. Tento jeden ještě pořád existuje. Teď momentálně není přístupný, něco se na něm opravuje. V minulých dobách tam byly i další, nevíme ale, kam přišly."

Uměl byste sestavit i takový mechanický betlém?

"Já ne, já na to nejsem. Já spíš vyřezávám, ale na tu mechaniku... Nevím, nezkoušel jsem to. Nemám teď ani tolik času, i když jsem v důchodu. Hodně času mi teď zabírá spolková činnost, ta mne hodně vytěžuje."

A vy sám máte doma vlastní vyřezané jesličky?

"Mám, teď jsem je vystavoval v Hodoníně. Mám kolem stovky figur. Pak jsem udělal dětem dva menší betlémy. A ještě dělám blbůstky, tedy dělal jsem miniatury do oříšků. I do lískového. A pak jsem udělal /betlém/ i do žárovky. Ten je teď v Německu, ale vzhledem k tomu, že už mi ruce neslouží, tak už to nedělám."

Podkrkonošský betlém, foto: autorkaPodkrkonošský betlém, foto: autorka Za jak dlouho vznikl takový betlém se stovkou postav?

"To jsem ještě chodil do práce, tak to šlo. V dnešní době už ale málo řežu, o Vánocích chodím stavět betlémy, kde se dá."

Měla jsem štěstí. Právě když pan Chvalník dokončoval stavbu podkrkonošského betlému v pražském Musaionu, přišly se na něj podívat děti z jedné z pražských škol:

Z jaké jste školy?

"Veselá škola z Prahy 1, Soukenická ulice 10."

Do které chodíte třídy?

"Do čtvrté."

Stavíte někdo doma betlémy? - Třeba tebe se zeptám. Jak se jmenuješ?

"Anička Macáková."

A u vás doma se staví betlém?

"Staví."

A z čeho?

"Ze dřeva."

A to je nějaký hodně starý betlém, který měla třeba už babička?

"Jo."

A co tam je? Kolik je tam třeba figurek? Je velký?

"Jo. Asi třicet figurek."

Je tam i anděl?

"Ano."

A co v betlémě nesmí chybět?

"Ježíšek."

A ještě?

"Marie a Josef. A Tři králové."

A víš, kdo to byli Tři králové?

"Kašpar, Melichar a Baltazar."

Výborně! Staví se ještě u někoho dalšího betlém? - Páni, vás je! Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest... - Tak teď vyberu třeba tebe. Jak ty se jmenuješ?

"Herbert Schiller."

A jaký betlém vy stavíte doma?

"Z papíru."

Znáš třeba malíře, co ten betlém namaloval?

"Já si to už moc nepamatuju, my vždycky koupíme nový."

A pomáháš se stavěním betlémku?

"Jo, pomáhám."

Je s tím hodně práce?

Podkrkonošský betlém, foto: autorkaPodkrkonošský betlém, foto: autorka "Ani ne."

Děláš to sám?

"Jo."

Jak dlouho ti trvá postavit betlém?

"Kolem hodiny."

A teď schválně odhadni, jak dlouho může trvat postavit tenhle velikánský betlém?

...Dva dny?"

Ve skutečnosti ho pan Chvalník stavěl od pondělka do pátku. V pražském Musaionu je ve stálé expozici ještě jeden betlém, který tu také se Spolkem příbramských betlémářů postavil. Oba betlémy jsou tu k vidění během celých vánočních a novoročních svátků.

 

Náš dnešní pořad z cyklu Ach synku, synku končí. Z pražského studia se loučí Milena Štráfeldová. Za celou českou redakci vám přeji do nového roku vše dobré a brzy zase na slyšenou.