Zaměstnanci zřejmě dostanou zaplaceno i v prvních třech dnech nemoci

Zaměstnanci stonají první tři dny nemoci už deset let zadarmo. To by se mělo od července příštího roku změnit. Měli by dostávat náhradu mzdy i v prvních dnech nemoci. Po zhruba 3,5 hodinové debatě to zejména hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů schválila Poslanecká sněmovna, když zrušila tzv. karenční dobu.

Foto: Pixabay / CC0Foto: Pixabay / CC0 Zaměstnanci by měli podle předlohy sociálních demokratů dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Těm se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD to ochrání zdraví zaměstnanců.

"Karenční doba byl hazard s lidským zdravím. Jsem ráda, že po více než deseti letech tento krok bude zrušen, mám z toho velkou radost. Myslím si, že karenční doba je trestání pracujících. Vyhrál zdravý rozum, zdraví jako hodnota. Vláda vyslala jasný signál, že podporuje pracující."

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.

Jan Bauer, foto: Khalil Baalbaki, archiv ČRoJan Bauer, foto: Khalil Baalbaki, archiv ČRo Při debatě ve sněmovně se střetli zastánci zrušení karence z řad levice a její obhájci z pravicových stran. ODS navrhovala novelu zákoníku práce zamítnout. Podle poslance ODS Jana Bauera systém funguje dobře.

"Já si myslím, že v době ekonomického růstu je nesmysl, aby se toto opatření, které se v minulosti velmi strastiplně rodilo, nyní rušilo. Může to mít za následek, že velcí zaměstnavatelé budou poptávat velké množství pracovníků, kteří momentálně na českém pracovním trhu nejsou."

Pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí. Novela zákoníku práce teď míří k posouzení do Senátu.

Proti proplácení prvních třech dnů nemoci jsou podnikatelé

Vladimír Dlouhý, foto: Šárka Ševčíková, archiv ČRoVladimír Dlouhý, foto: Šárka Ševčíková, archiv ČRo Zaměstnavatelé se změnou ostře nesouhlasí. Podle Hospodářské komory budou firmy zástup za nemocné v době rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Menší a střední podniky se tak mohou dostat do existenčních problémů. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého to povede k nárůstu nemocnosti. Očekává proto zvýšení nákladů firem okolo 5 miliard korun.

"Je to špatné rozhodnutí, které má politický charakter, a nám podnikatelům se vůbec nelíbí. I podnikatelé, kteří jinak nevolí Hospodářskou komoru a nic od nás nechtějí, tentokrát opravdu tvrdě vystupovali. Tato věc sjednotila podnikatele. Drtivá většina podnikatelů je zklamána."

Svaz pacientů zrušení karenční doby naopak vítá. Lidé podle něj díky opatření nebudou nemoci přecházet a nebudou nemocní chodit do práce.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci už tuto úpravu nechali v platnosti.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.